Tuzemská ekonomika mezičtvrtletně klesla o 0,3 %

Komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí minulého roku dle prvního předběžného odhadu zveřejněného ČSÚ poklesla mezičtvrtletně o 0,3 %. Meziroční růst pak zpomalil na 0,4 % z 1,5 % v 3Q. Nejnovější analytický medián dle Reuters čekal mezičtvrtletní pokles o 0,6 %. Propad ekonomiky byl dle předběžného vyjádření ČSÚ tažen zejména spotřebou domácností, více detailů však bude zveřejněno až začátkem března. Propad ekonomiky v posledním čtvrtletí byl sice očekávaný, nakonec byl ale mírnější.

To naznačuje relativně solidní odolnost tuzemské ekonomiky. I tak se jedná o druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, což je obvykle chápáno jako definice recese. Pokles ekonomiky dle našeho názoru patrně přetrvá i v prvním pololetí letošního roku. Příznivější počasí vedoucí k poklesu cen energií ale přináší více optimismu a méně negativní scénáře ekonomického vývoje, než bylo na trhu patrné koncem minulého roku. Řada rizik však přetrvává a mírný pokles ekonomiky v letošním roce stále nelze vyloučit. V loňském roce rostla o 2,5 %, což je však do velké míry „optický“ růst tažený nízkou srovnávací základnou pandemického roku 2021.

Dnes zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad pouze uvedl, že v mezičtvrtletním pokles byl způsoben nižší spotřebou domácností. Na straně tvorby přidané hodnoty se v meziročním srovnání dařilo především průmyslu, naopak pokles nastal ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Detaily růstu budou zveřejněny až 3. března.

Důvody uvedené ČSÚ však nejsou překvapující. Druhá polovina minulého roku byla ve znamení silnějšího poklesu spotřeby domácností následkem vysoké inflace a historicky nízké důvěry domácností. Maloobchodní tržby klesaly téměř 10% tempem a pokles byl patrný i u útrat za potraviny, které bývají obvykle stabilnější. Spotřeba domácností tak zaznamenala pátý mezičtvrtletní pokles v řadě.

Meziroční růst zpomalil z 1,5 % v 3Q na 0,4 %, meziroční dynamika předchozích čtvrtletí však byla výrazněji ovlivňována nízkou srovnávací základnou roku 2021. Z toho důvodu jsou více vypovídající mezičtvrtletní hodnoty vývoje HDP. Pokud by ekonomika v loňském roce z mezičtvrtletního pohledu jen stagnovala, díky nízké srovnávací základně pandemického roku by stále zaznamenala meziroční růst kolem 2 %. Celoroční růst za rok 2022 ve výši 2,5 % je tak potřeba brát v tomto kontextu a jde tak do velké míry o „optický“ růst z titulu nízké srovnávací základny.

Analytický konsensus čekal pro 4. čtvrtletí 2022 nepatrně vyšší propad ekonomiky, a to ve výši 0,6 % qoq, ministerstvo financí ve své poslední prognóze ze začátku letošního roku odhadovalo propad o 0,9 % qoq, prognóza ČNB z listopadu pak dokonce pokles o 1,3 %. Z tohoto pohledu tak vývoj ekonomiky v závěru roku překvapil pozitivně a naznačuje vyšší odolnost tuzemské ekonomiky vůči nepříznivému vývoji.

Ačkoli se sentiment na trzích začátkem letošního roku zlepšil díky klesajícím cenám plynu a ekonomické vyhlídky se tak stávají méně nepříznivé, stále ekonomika čelí citelnějším rizikům, což například dokládají oznámené odstávky v automobilkách z důvodu nedostatku potřebných komponent. A byly to zrovna automobilky, které v závěru minulého roku ekonomiku poměrně solidně táhly. Pokud se tak tuzemská ekonomika letos vyhne poklesu, bude to z pohledu bilance současných rizik poměrně příznivý výsledek. (2.2.2023)