Počet obyvatel České republiky během ledna až června letošního roku dále rostl. Celkem se zvýšil o 46,0 tisíce na 10,87 milionu k 30. červnu. Veškerý přírůstek zajistilo kladné saldo zahraniční migrace, které dosáhlo 57,5 tisíce, zatímco přirozenou měnou obyvatel Česka o 11,5 tisíce ubylo. Meziročně nižší byl jak počet živě narozených dětí, tak počet zemřelých obyvatel, sňatků a rozvodů.
Podle bilance ČSÚ patřilo k 30. červnu 2023 do populace České republiky 10,87 milionu osob, včetně těch s platnou udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ze zahraničí do ČR se během ledna až června přistěhovalo 79,8 tisíce osob, naopak z Česka se odstěhovalo 22,3 tisíce osob. Saldo zahraničního stěhování bylo meziročně výrazně nižší díky vysokým ziskům v loňském roce (příchod uprchlíků z Ukrajiny), ve srovnání s předchozími lety ale zůstalo vyšší. V obou proudech zahraniční migrace nadále dominovali občané Ukrajiny. Přirozenou měnou obyvatel Česka o 11,5 tisíce ubylo, což byla ztráta o 2,3 tisíce osob větší než v 1. pololetí roku 2022.
„Meziroční pokles narozených, který započal v lednu 2022, nadále trvá. Letos se od ledna do června podle předběžných dat živě narodilo celkem 45,2 tisíce obyvatel Česka, což je počet meziročně nižší o 5 700, resp. o 11 %. Nejvíce přitom ubylo dětí narozených ženám ve věku 28 až 31 let,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Mimo manželství se živě narodilo 47,7 % dětí, mírně méně než o rok dříve. Jedna desetina narozených měla matku s cizím státním občanstvím, z toho ze dvou pětin šlo o občanku Ukrajiny a z jedné čtvrtiny o Slovenku.
Během prvního pololetí letošního roku zemřelo 56,7 tisíce obyvatel Česka, o 3,4 tisíce méně než ve stejném období o rok dříve. Do manželství vstoupilo 19,1 tisíce párů snoubenců, meziročně o 3,0 tisíce méně. Počet rozvodů se meziročně snížil o 0,5 tisíce na 9,9 tisíce. (11.9.2023)
