Údaje o náboženské víře v kombinaci s pohlavím a věkem
Údaje o náboženské víře obyvatelstva ze Sčítání 2021, publikované Českým statistickým úřadem v prvním pololetí letošního roku, jsou nyní rozšířeny o další podrobnější sady údajů, které kombinují data o náboženské víře s pohlavím a věkovou strukturou obyvatel.
Údaje byly zveřejněny v územním členění za celou Českou republiku, regiony soudržnosti a kraje. K dispozici jsou za základní věkové skupiny 0-14, 15-64 a 65 a více let, desetileté či pětileté věkové skupiny, vybrané údaje i za jednotky věku.
Věková struktura u obyvatel různých denominací či postojů k náboženské víře může, vedle územní diferenciace, představovat zajímavé odlišnosti. Například některé tradiční církve jako Československá husitská nebo Českobratrská evangelická vykazovaly již v minulosti vyšší zastoupení starších osob než jiné, méně početné a novější náboženské skupiny. Mezi příznivci hnutí Jedi velmi významně převažují lidé mladšího a středního věku, ačkoli deklarovaná víra Jedi se objevuje i mezi osobami staršími 65 let.
Údaje prezentované ve Veřejné databázi ČSÚ jsou strukturované do dvou úrovní. První úroveň rozlišuje základní skupiny: věřící – hlásící se k církvi, náboženské společnosti nebo směru, věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti, osoby bez náboženské víry a osoby, které na (dobrovolnou) otázku neodpověděly. Prvně jmenovaná skupina je pak ve druhé úrovni dále členěna – za Českou republiku je uveden kompletní výčet všech samostatně zjišťovaných církví, náboženských společností nebo směrů, k nimž se přihlásila aspoň jedna osoba, v případě krajů a regionů soudržnosti je uveden výběr těch nejpočetnějších.
Při sčítání bylo možné se přihlásit k jakékoli víře vlastními slovy, zpracování těchto zápisů proto patřilo mezi ty náročnější. Deklarace respondenta je vždy respektována a ČSÚ zpracovává zapsanou odpověď co nejpřesněji. Pokud je to možné, je odpověď započtena ke konkrétní církvi či náboženské skupině. V případě, že zápis není dostatečně přesný, je zařazen alespoň do obecnější kategorie.
Týká se to i nejčastěji uváděných zápisů. K Církvi římskokatolické se přihlásilo 741 tisíc věřících, k Církvi řeckokatolické 8,3 tisíce, k tomu však téměř 236 tisíc osob uvedlo pouze zápis katolík/katolická víra bez rozlišení konkrétní církve. Dalších 71 tisíc lidí deklarovalo jako svou víru křesťanství bez bližšího určení. Obdobně, kromě řady jmenovitě určených evangelických církví, bylo 27 tisíc osob možné zařadit pouze do obecné kategorie evangelík/evangelická víra.
Ve zveřejněném seznamu se tak mísí desítky často různorodých kategorií, od přesných názvů registrovaných církví až po obecné směry a zápisy. Ostatní zápisy, které nebyly samostatně vyčísleny, jsou zahrnuty do kategorie „Jiné“. V samostatné kategorii jsou pak uvedeni ti, kteří se označili jako věřící – hlásící se k církvi, ale název církve či náboženského směru nevyplnili; takových bylo více než 65 tisíc.
Údaje jsou zveřejněny ve Veřejné databázi ČSÚ v tematické sekci za obyvatelstvo – náboženská víra. Kompletní data ke stažení v otevřeném formátu CSV jsou k dispozici na stránce Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. (29.7.2022)
Štítky:
ČSÚ | náboženství | víra