Údolí Brixenthal objevili i Češi

V údolí Brixenthal napadne každým rokem velké množství čerstvého sněhu. Důvodem jsou okolní hory, které směřují srážkové mraky přímo na zdejší sjezdovky. I teploty vzduchu jsou ve zdejších areálech během zimy obecně nižší než v jiných alpských oblastech. Léto je tu zase velice příjemné s mnoha slunnými dny. Pokud budete mít zájem strávit zde dovolenou, určitě neuděláte chybu v zimně ani v létě.

Téměř v každém domku najdeme penzion

Když je u nás vedro k nesnesení, tady je mezi horskými zelenými loukami a roklinami krásně. Údolí Brixental tvoří prakticky dvě turistická centra. Kitzbühel, což je městečko, které tu má zvláštní postavení a Kirchberg, které je zase hlavním střediskem ostatních obcí údolí Brixental. Proto tu také sídlí turistická organizace Kirchberg – Brixentahl Turismus Verband. V údolí najdeme pět zavedených obcí s turistickou infrastrukturou. Všude narazíte domy v alpském stylu, které počítají s ubytováním. Když majitel takového domu dříve podepsal smlouvu, že bude část objektu nabízet turistům, tak na ni od státu dostal mimořádné subvence a mimořádné úvěry. Zavedli tu také milou praxi, že krom ubytování v penzionu dostanete i snídani. Ale jinak se v nich nevaří. Ve střediscích je samozřejmě mnoho restaurací i hospůdek, takže hlady člověk netrpí. Mimo penzionů v údolí samozřejmě nechybí ani velké hotely. Ale není jich moc. Všechno jsou samozřejmě špičková hotelová zařízení. Někdy i s překvapením, protože například v zavedeném hotelu Metzgewürt obsluhu tvoří víceméně Češi.

Hotel a restaurace nad Kirchbergem

Kitzbühel a Kirchberg

Kitzbühel je starobylé historické alpské městečko, které kdysi plnilo funkci jakéhosi zdejšího civilizačního centra. Svědčí o tom přítomnost kláštera a několik dalších středověkých památek. Turisticky je také významné. Proběhlo tu několik šampionátů v lyžování, ale hlavně pár kroků od zdejší radnice najdete nástupní stanici lanovkového centra Hahnenkamm, které má konečnou a zároveň restauraci přímo nad městem na hoře Hahnenkamm (1712 m). O kousek dále najdete další lyžařský rezort na hoře Kitzbüheler Horn (1 965 m).  Celý zdejší hřeben je dokonale propojený lanovkami, ať už kabinovými nebo sedačkovými. Při jejich budování se místní domluvili s lanovkáři v sousedním regionu a navzájem oblasti propojili do Pinsgau. Když místní tvrdí, že mohou nabídnout návštěvníkům více jak 250 km lanovek, asi mají pravdu. Prostě turista má celý víkend co dělat. Nemusí jako u nás sjet kopec, vystát frontu na vlek, vyjet a vše opakovat. Podle Kristiána Wöristena, předsedy představenstva Kitzbühl Bergbahnen KBB (největší lanovkářská společnost v Rakousku) byla na konci sezony o víkendu návštěvnost kolem 15 tisíc lidí a u vleků jste žádné velké fronty nezaznamenali.

V Kirchbergu

„Lidé v Česku říkají, že Kizbuhel je drahý. Ano, je dražší, ale na druhou stranu každý návštěvník okamžitě vidí, jaký tu mají servis, jaké je tady prostředí, jací jsou tady ochotní lidé,“ přibližuje situaci Ladislav Jirásko z cestovní kanceláře Alpy. „Standard u nás v Česku je v současné době poměrně vysoký, ale ceny rostou, a přesto je v našich horách plno. Ovšem nabídka služeb v Alpách je s tou českou nesouměřitelná. Na druhé straně i v Rakousku mají o Čechy zájem. Jak místní říkají, Češi jsou významní klienti, protože když už sem dojedou, mají peníze, nejsou problémoví a umějí se chovat.“

Lyžařská střediska Kitzbühel i Kirchberg sice nemají ledovec, ale o to lepší a propracovanější turistickou technologii. Také zdejší sjezdovky neńajdeme příliš vysoko. Ovšem díky lanovkovému spojení, si tu může každý vybrat, na co stačí. Dvě nejbližší hory s nejznámějšími lyžařskými destinacemi nepřesahují 2.000 metrů. Již zmíněný vrchol Hahnenkamm má dokonce ještě méně. Ale celková délka sjezdovek činí neuvěřitelných 179 kilometrů. Všude mají připravená sněžná děla a v případě úbytku sněhu zasněžují. Mají tu nejen sjezdovky, ale i 70 km běžkařských tratí, sáňkařské dráhy, trasy pro milovníky sněžnic, půjčovny, opravny vybavení a mnoho dalšího.

V kanceláři Kirchberg – Brixentahl Turismus Verband

Obě střediska, jak Kitzbuhel a Brixenthal, jsou svým způsobem turisticky rozlehlá. Proto je zdejší zastupitelé rozdělili, neboť si uvědomili, že se jim takto lépe pracuje s klienty. Kdyby všechno zůstalo při starém, tak by tu vznikl jakýsi turistický moloch. Rakušané ale dávají přednost flexibilitě. V údolí také nenajdete žádnou velkou továrnu. I zemědělskou činnost tu provozují malí a střední farmáři, protože i zdejší zatravněné svahy se musí udržovat. Má to i výhodu v tom, že návštěvníci mohou přímo ochutnat zdejší čerstvé potravinářské produkty.

Alpy a Alpenverein

„Náplní naší cestovní kanceláře je flexibilní zajišťování pobytů a dalších navazujících služeb podle požadavků a přání klientů kdekoliv v Rakousku, v severní Itálii a Slovinsku. Dle přání zákazníků nabízíme i dopravu pro malé skupinky do 8 osob. Pro větší skupiny zajišťujeme dopravu autobusy. Od roku 2005 jsme služby CK ALPY rozšířili o nabídky treků s full-servisem do všech oblastí v Nepálu. Nicméně Brixental je pro nás srdeční záležitostí,“ tvrdí L. Jirásko. „Stali jsme se členy velice zajímavé a užitečné organizace Österreichischer Alpenverein, tedy Rakouského horského svazu (ve zkratce ÖAV nebo také AV), který sdružuje všechny zájemce a milovníky hor, horské přírody, prostě všechny aktivně i sportovně založené osobnosti i rodiny!“

 Kabina lanovky s natěšenými lyžaři

Jedná se o alpský spolek pro několik alpských zemí najednou, podle kterého prakticky u nás vznikl Klub českých turistů a Český horolezecký svaz. Alpské země včetně Rakouska mají Alpenverein, který sdružuje všechny druhy pohybových aktivit jsou pod jednou organizací, ať je to turistika v horách, putování po ledovcích, vysokohorská turistika, ferraty, snowboarding, skialpinismus, sněžnice i další volnočasové aktivity. „To všecko sdružují alpské evropské státy pod jednu střechu. Díky tomu mají všichni stejnou metodiku. U nás je to všechno nějak roztříštěné. Každý klub má jiné vize. Navíc do vzájemných vztahů ještě vstupují osobní ambice a animozity,“ vysvětluje L. Jirásko. „Například v Rakousku existuje asi 190 regionálních sekcí. Největší sekce sídlí ve Vídni, má sto tisíc členů, a my v Česku patříme pod ní. Nejmenší regionální sekce má 190 členů. Členství je velice výhodné pro rodiny. Zdravý člověk v produktivním věku platí 1800 kč ročně, ale v tom má zahrnuté bezkonkurenční pojištění, které platí po celém světě do výšky 6000 m nad mořem.“

Konečná

Jde to až do takových záležitostí, že když se s člověkem něco stane, například v Andách, a je k dispozici helikoptéra, platí ji spolkové pojištění. Když se něco stane v Rakousku na sjezdovkách, tak členství v Alpenfreinu pokryje náklady. Nejde ale jen o pojištění. V Mnoha penzionech členové mají i velmi výrazné slevy za ubytování.

„My jsme členství v Alpenvereinu začali jako první nabízet již v roce 1991. Pořádali jsme i setkání českých členů rakouského Alpenfrein a organizovali to každoročně na jiném místě v Česku. Jednou, v Č. Budějovicích, se tam objevil K. Wöristen. Tehdy začínali připravovat projekt Národního parku Vysoké Taury a on byl ředitelem. Padli jsme si tzv. do oka a začali komunikovat. Když v Kitzbühelu hledali šéfa Kitzbühl Bergbahnen KBB, on zvítězil v ostré konkurenci ve výběrovém řízení.“ Organizace má na starosti všechny zdejší lanovky. Bez nich by to tu nešlo. Majitelé hotelů, penzionů a restaurací mají díky lanovkám jisté zákazníky.

Zdejší turistický průmysl by bez lanovek zdaleka tak neprosperoval. „I díky tomuto obětavému člověku můžeme organizovat jednou z našich známých aktivit, což je náš Mezinárodní festival alpinismu PRAHA (původně Smíchovského festivalu alpinismu), který zajišťujeme od roku 2004. Mimochodem, Mezinárodní festival alpinismu Praha patří dnes k významných celosvětovým akcím tohoto druhu, kde vítáme nejúspěšnější naše i světové horolezce a seznamujeme s jejich výkony českou veřejnost!“

Na vrcholu hory Hahnenkamm (1712 m) si můžete dát kávu výše než na Sněžce

Letní sezona

Letní sezonu v Brixentalu rozjíždějí naplno koncem května. Končí jim zhruba od konce září do poloviny října, podle toho, jak se vyvede počasí. Ještě před dvěma lety probíhala zdejší sezóna, pokud se týká obratu a návštěvnosti, v poměru 80 % zima a 20 % léto. V současné době se to lehce překlápí. Vloni poměr dokonce činil 60 % zimní sezóna a 40 % letní. Pro obyvatele, kteří tu provozují penziony, je to významný obrat. K. Wöristen tvrdí, že když se rozkročili tímto směrem, zjistili, že k nim Holanďani a Němci rádi přijíždějí i v létě. Pro místní je to velká výhoda, protože dříve provozovatelé penziony na léto zavírali. Zatím zde sice mají letní top sezonu dva měsíce, ale chtějí ji samozřejmě prodloužit.

Podle posledních informací, jejich největší investice směřují do pěší turistiky, která je mezi hosty nejoblíbenější. Díky síti lanovek nemusí návštěvníci chodit moc do kopce a alpské hory mají jako na dlani. Mnozí také obdivují alpskou květenu, potoky s čistou vodou a vůbec krásné prostředí. Proto se vedení lanovek i organizace TWB Tourismus Werband rozhodli investovat do rozšíření turistického značení turistických cest tak, jak to známe u nás. Říkají tomu „haiking“. Navíc chtějí rozšířit i kurzy horských turistických vůdců, tzv. Vanderfürerů. Podle nich by tyto specialisty mohli nabízet nejen turistické organizace, ale i majitelé zdejších hotelů a penzionů. Ti budou mít s turistickými organizacemi smlouvy, takže když sem přijedou například Holanďani, tak jim hned mohou nabízet kompletní servis. Vůdce musí vyhodnotit, jestli do hor povede sportovce nebo postarší návštěvníky, a podle toho nabídnout program podle obtížnosti.

Kitzbühel byl ve středověku v údolí kulturním a společenským centrem

Za pěší turistickou následuje podpora neméně důležité horské cyklistiky tzv.“baiking“. Díky elektrokolům, kterých tu mají k dispozici bohatě, si mohou do hor troufnout i méně zdatní cyklisté. Podle K. Wöristena v Brixentalu plánují do několika let vybudovat alespoň třicet trailů pro cyklisty. Zatím jich mají deset. Návštěvníci si je mohou vybrat podle obtížnosti. Prý neexistuje lepší způsob, jak si užívat zdejší nádhernou krajinu a objevit co nejvíce míst v Kitzbühelských Alpách než na kole. Nejoblíbenější trasu tu nazývají „Salvenradrunde“. Je vhodná i pro rekreační cyklisty, kteří mohou využít moderní technologie elektrokol, Na Salvenradrunde každý najde bez problémů cestu. Najdete tu totiž standardizovanou koncepci značení, kterou místní použili ve spolupráci se spolkovou zemí Tyrolsko. Cyklotrasa měří 60 kilometrú a dosahuje 650 výškových metrů kolem nejkrásnější panoramatické hory Kitzbühelských Alp, Hohe Salve. Trasa začíná a končí na návsi v obci Itter. Po cestě je mnoho míst, kde se můžete občerstvit.

Nejen lanovky. Mezi turistickými centry můžete cestovat i vlakem

Místní podnikatelé i zastupitelé vědí, že možnosti letního horského sportování všude v Evropě sílí a ani v Rakousku nechtějí zmeškat příležitost. Cyklistika a pěší turistika tu mají dokonce přednost i před tzv. ferraty, což jsou lany zabezpečené lezecké trasy, které mají v Kitzsteinhornu tradici. Prostě, Tyrolské Alpy stojí za to navštívit i v létě.

Antonín Karoch (28.2.2025)