Na otázky CzechIndustry odpovídá Vít Rakušan, ministra vnitra
Pane ministře, nakolik se daří naplňovat priority, které si Česká republika stanovila v oblasti vnitřní bezpečnosti v rámci našeho předsednictví?
Teď už si snad mohu dovolit říci, že Česko jako celek uspělo. Za Ministerstvo vnitra mohu hodnotit oblast vnitřní bezpečnosti, kde máme hmatatelné úspěchy. Když si vezmeme migrační vlnu z Ukrajiny, odkud miliony lidí prchali do Evropy před válkou, podařilo se nám situaci zvládnout. Nikdo nespal pod mostem, nikdo netrpěl hlady a co je neméně důležité, zvládli jsme to i z bezpečnostního hlediska, protože kriminalita ani bezpečnost se z pohledu našich občanů nijak nezhoršila. To považuji za zásadní. Další téma, které jsme museli urychleně řešit, byla migrační vlna především ze Sýrie přes Západní Balkán. Reagovali jsme opět rychle, svolali jsme několik konferencí a začali s intenzivním tlakem na balkánské země, aby přistupovali k ochraně hranic zodpovědně. I zde se nám podařil průlom a země Západního Balkánu začínají např. svou vízovou politiku slaďovat s tou naší. Reagovali jsme ale také na to, že migrační vlna vzrostla na všech migračních trasách. Proto je skvělé, že EU začala migraci řešit jako celek, vznikl akční plán pro komplexní řešení migrační trasy přes Středomoří a věřím, že další akční plány budou následovat.
Posledním úspěchem je rozšíření Schengenu o Chorvatsko, což je především pro naše občany velmi zajímavý bonus našeho předsednictví.
Přesto, s jakými hlavními problémy se z evropského hlediska potýkáte?
Hlavní problémy, které Evropa musí z bezpečnostního hlediska řešit, prakticky kopírují naše priority během předsednictví. Je to samozřejmě válka a pak migrace. Ať už ta z Ukrajiny, odkud od února prchají především matky s dětmi před Putinovou válkou, tak tzv. nelegální migrace, kterou jsme znali ještě před covidem. Minimálně z hlediska intenzity se jedním z hlavních problémů stala situace na západobalkánské trase. Nárůst nelegální migrace přes tuto oblast byl enormní a minimálně pro oblast Střední Evropy se stalo téma skutečně naléhavé. I zde se nám však podařilo prosadit, aby téma Evropa nebrala jako lokální problém, ale jako téma, které řeší celá Unie.
Řešením podle Vás je komplexní reforma společné migrační a azylové politiky. Na jakém principu a co vše by měla zahrnovat?
Skutečně je to tak. Je opravdu nutné přijít s komplexním řešením migrační a azylové otázky. V EU teď v rámci vyjednávání o velmi rozsáhlém Novém paktu o azylu a migraci probíhá reforma společné azylové a migrační problematiky. Na této reformě se Česká republika velmi intenzivně podílí, a to nejenom v roli předsednictví Rady EU.
Tato reforma samozřejmě řeší i základní otázku, jak budeme nelegální migraci řešit v rámci EU. Za nás platí, že hlavním klíčem k úspěchu je nalezení rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností. My všichni musíme na jedné straně poskytnout státům zasaženým nelegální migrací dostatečnou podporu, na druhou stranu musíme zajistit, že i tyto státy budou plnit veškeré povinnosti spojené s příchodem nelegálních migrantů. Mám na mysli např. jejich důslednou registraci. Pokud jde o mediálně velmi probíranou solidaritu, základním předpokladem pro nalezení kompromisu je to, aby členské státy měly možnost si zvolit, jakou formu podpory poskytnou.
Další zásadní stránkou reformy je řešení příčin migrace už za hranicemi EU. Zde hraje klíčovou roli posilování spolupráce se zeměmi původu a tranzitními zeměmi. Pro snížení nelegální migrace je zásadní taková podpora, která stabilizuje bezpečnostní i socio-ekonomickou situaci přímo v zemích mimo EU, včetně přímé podpory uprchlíkům, kteří se v těchto zemích nacházejí.
Dalším problém je organizovaný zločin, který nezná hranice a nehledí na národnost, na což upozorňuje řada bezpečnostních analytiků. Je tomu tak? Jaká opatření jsou přijímána zejména proti skupinám z bývalého SSSR, kterým válka na Ukrajině více otevřela dveře do Evropy?
Situace se v průběhu let změnila a spíše než pro páchání samotné trestné činnosti využívají ruskojazyčné skupiny Česko jako základnu pro pobyt svých členů a také jako prostor pro investici finančních prostředků, včetně výnosů z trestné činnosti. Zde dlouhodobě platí, že vzhledem ke slabé úrovni spolupráce ze strany některých ruskojazyčných zemí není dle našich právních předpisů možné tyto výnosy z trestné činnosti vždy zajistit.
Policie se ale na činnost ruskojazyčných skupin dlouhodobě zaměřuje a podniká kroky k jejich potírání, bohužel v tomto ohledu nemůžu být příliš konkrétní. Připravuje se také řešení, které by mělo cestu výnosů z trestné činnosti do České republiky dále zkomplikovat.
Nicméně samotná ruská agrese na Ukrajině těmto skupinám dveře do Evropy nijak neotevřela. Naopak pro občany Ruské federace a Běloruska je nyní mnohem obtížnější, v mnoha případech až nemožné, získat víza, která pro cestu do Evropy a Česka potřebují. Pozitivně vnímám také snížení počtu diplomatických pracovníků Ruské federace působících na našem území. Jejich aktivity a úmysly nebyly vždy slučitelné s našimi zájmy, stačí připomenout kauzu Vrbětice.
Novým a velkým tématem však pro policii jsou sankce zavedené v souvislosti s agresí vůči Ukrajině. Setkáváme se s případy jejich obcházení přes další země a jiné subjekty a také s účelovým dosazováním tzv. bílých koní do vedoucích pozic v některých firmách. Je také poměrně obtížně přesně zjistit, komu některé společnosti a nemovitosti patří, zejména pokud jsou vlastněny složitou strukturou společností v zahraničí. Této oblasti se nyní ve spolupráci s našimi partnery v České republice i zahraničí intenzivně věnujeme.
Mohu také zmínit Koncepci boje proti organizovanému zločinu a navazující Akční plány, ty však nejsou zaměřeny pouze na ruskojazyčné skupiny, ale spíše se v obecné rovině snaží naši schopnost boje s organizovaným zločinem dále rozvíjet a zlepšovat.
Pozornost se soustředí na Rusko, přitom tu jsou další hrozby, které bychom neměli opomíjet, zaznělo na nedávném Velitelském shromáždění AČR. Které považujete v rámci EU za ty hlavní, zejména pokud jde o Českou republiku?
Za prvé radikalizující se společnost v důsledku nejrůznějších typů krizí, které tady máme. Tato radikalizace klade třeba na policisty obrovské nároky při zajištění veřejného pořádku. A tady bych chtěl ocenit jednu věc, skvělé zvládnutí akcí 17. listopadu. Policie demokratického státu ukázala, že umí dohlížet na bezpečnost bez použití zbytečných represivních prostředků. Zvládla to skvěle a mimochodem tím výrazně přispěla k tomu, že oslavy svátku byly důstojné a že situace se nevyhrotila za únosnou mez. Toto ocenění jsem vyslovil i panu policejnímu prezidentovi a učiním tak i oficiálně.
Za druhé tu máme nároky na bezpečnost související s migračními krizemi všeho druhu, kterým se policie musí velmi intenzivně věnovat. Zvládá to dobře. Když se podíváme na statistiku trestných činů souvisejících s migrací, tak tu žádný výrazný nárůst kriminality není. To je opět výsledek dobré práce policie.
Ještě bych zmínil jednu výzvu. Udržet černý trh se zbraněmi pod kontrolou, protože víme, že po konci každého konfliktu hrozí jeho nárůst. Víme, že různé gangy doteď používají zbraně z balkánské krize v 90. letech. Na to se policie také bude muset zaměřit. Ale tady vysílám pozitivní signál, že jak na evropské úrovni, tak na té bilaterální o tom s ukrajinskou stranou velmi intenzivně jednáme.
Před několika lety byl zpracován audit národní bezpečnosti, řada jeho doporučení se postupně realizovala. Válka několik stovek kilometrů od našich hranic ukázala, že mnohé před pár lety těžko představitelné se stává realitou. Vystačíme dnes se schválenou Bezpečností strategií České republiky a Auditem nebo se chystá jejich aktualizace?
Bezpečnostní prostředí se od doby, kdy byla v roce 2015 schválena Bezpečnostní strategie ČR a o rok později Audit národní bezpečnosti významně změnilo a vláda to ve svých strategických dokumentech reflektuje. Od dubna 2021 máme schválenou Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, kterou vypracovalo Ministerstvo obrany ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Úřadem vlády, zpravodajskými službami a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. Tento dokument stanovuje cíle a určuje nástroje potřebné k ochraně životních, strategických a dalších zájmů Česka před nepřátelským hybridním působením, a to v návaznosti na vyhodnocení bezpečnostního prostředí a v souladu s prioritami vlády. Ke Strategii je od listopadu 2021 schválený navazující Akční plán, který stanovuje konkrétní úkoly vlády v dané oblasti.
Bezpečnostní strategie je v současné době v procesu aktualizace. Tu zajišťuje Ministerstvo zahraničních věcí, opět ve spolupráci s relevantními rezorty, včetně Ministerstva vnitra.
Příprava na mimořádné situace se týká všech složek IZS. Je podle Vás dostatečná?
Domnívám se, že připravenost složek IZS na různé druhy mimořádných událostí a krizových situací, je na slušné úrovni. Mé přesvědčení potvrzuje i celá řada nedávných mimořádných událostí, na jejichž řešení se složky IZS podílely, např. tornádo na jižní Moravě, pandemie koronaviru nebo požár v Hřensku. To jsou samozřejmě ty větší události, kde je činnost a připravenost složek na očích veřejnosti, ale složky IZS kromě toho zasahují denně u stovek událostí, ať jsou to dopravní nehody, požáry nebo jiné zásahy, které si vyžadují spolupráci. Připravenost složek IZS je tedy denně testována v reálných podmínkách.
Kromě toho je důležitou součástí i odborná příprava, kdy zejména součinnostní výcviky mezi hasiči, policisty a záchranáři mají velký význam. Hasičský záchranný sbor se mimo jiné podílí i na zvyšování připravenosti jednotek sboru dobrovolných hasičů, ale také neziskových organizací. Třeba v oblasti ochrany obyvatelstva můžu vypíchnout humanitární jednotky Českého červeného kříže.
Kromě toho také hasiči organizují speciální semináře se starosty obcí k řešení mimořádných událostí a krizí. Takže ano, dovolím si tvrdit, že připravenost složek IZS je kvalitní.
Samostatnou kapitolu tvoří kybernetická bezpečnost, která je dnes skloňována ve všech pádech. Podle některých studií nejsme dostatečně chráněni proti kyberzločinu, což se týká i vnitřní bezpečnosti. Souhlasíte s tím?
Kyberkriminalita určitě představuje pro policii výzvu. Viděli jsme to třeba v období covidu, kdy výrazně vzrostla právě kriminalita v kyberprostoru. Současně jde o druh kriminality, který od policie vyžaduje jiný styl práce než tradiční formy zločinu. I proto jsem posvětil vznik nového celorepublikového policejního útvaru pro boj s extremismem, terorismem a kybernetickou kriminalitou. Takováto specializovaná pracoviště rozhodně potřebujeme, protože bez nich dnes bezpečnost lidí nezajistíme. Samozřejmě dál musí fungovat pracoviště zaměřené na závažnou hospodářskou kriminalitu, korupci atd. Ale vedle toho musí nutně existovat specializovaná pracoviště orientovaná na nový typ kriminality.
Stále více do našeho života proniká hybridní válka. Co vše si pod tím pojmem máme představit z pohledu občana České republiky?
Pojem hybridní působení má svou odbornou definici, se kterou pracují odborníci na bezpečnost a která je hodně specifická, protože potřebuje přesně popsat problém, se kterým se potřebujeme nějak vypořádat. Tato definice je obsažena např. v Národní strategii pro čelení hybridnímu působení.
Z pohledu občana jde o nelegitimní zasahování do našich demokratických procesů a narušování demokratické debaty, tedy nelegitimní ovlivňování politického a společenského života v naší zemi. Klíčové je zde slovo nelegitimní. Samozřejmě, že nás chtějí ovlivňovat mnohé státy, ale mezi demokraciemi se toto dělá otevřeně a transparentně a legálně, takže víme, s kým jednáme a o co komu jde.
U nelegitimního ovlivňování není na první pohled jasné, že jednáme se zástupcem státu. Akademická instituce, která vystupuje jako nezávislá, je ve skutečnosti financována armádou cizího státu; médium, které se tváří jako objektivní, je ve skutečnosti řízeno vládou cizího státu. Není ani jasné, jaké jsou zájmy onoho zástupce. Kulturní zastoupení cizího státu pořádá jazykové kurzy nikoliv proto, aby šířilo povědomí o kultuře domovského státu, ale proto, aby vytipovávalo lidi, od kterých bude v budoucnu chtít získávat citlivé informace. Politické hnutí, které se tváří, že mu jde o zájmy Česka, ve skutečnosti nahrává zájmům cizího státu a oslabuje českou nezávislost a prosperitu, protože je s tímto státem svázáno finančními i osobními vazbami.
Jak se v tom vyznat? Klíčem je pevné ukotvení v hodnotách demokracie, svobody, vlády práva a respektu vůči lidským právům. Pomáhá také konzumace kvalitních, nezávislých médií, protože v informační době jsme tím, co jíme z hlediska příjmu informací. Důležité je také, aby z našich škol vycházely děti mediálně velmi gramotné, které se nenechají ani lehce vystrašit, ani napálit.
Bezpečnost republiky není věcí jen vlády a příslušných ministerstev, ale dotýká se každého z nás. Co pro její posílení mohou udělat samotní občané a samospráva?
Určitě platí, že lidé musí mít dostatek informací a schopnost dokázat dezinformace rozeznat. Důležitá je také práce lidí v komunální politice. Tady bych zmínil projekt, kterému interně říkáme Nástěnky. Na Ministerstvu vnitra jsme založili specializované oddělení, které v úzké spolupráci s Centrem proti hybridním hrozbám bude tuto problematiku řešit komplexně. A jedním z pilířů jejich práce bude projekt Nástěnky, do kterého chceme zapojit i samosprávu. Pomocí plakátů chceme do regionů předávat jednoduché, a hlavně praktické informace o krocích státu i možnosti pomoci lidem v jednotlivých oblastech současné krize. Spolu s online zpravodajstvím je to cesta, jak občany pohotově a srozumitelně informovat o tématech, která jsou terčem cílených lží. Zní to triviálně, ale i tohle je praktická a účinná cesta, jak bojovat s dezinformacemi. A samozřejmě spolupráce se zástupci samospráv je k tomu přímo nutná.
Pyšníme se tím, že patříme mezi nejbezpečnější země světa. Za jakých předpokladů tomu tak bude i nadále?
Tady bych vyzdvihl důležitost prevence kriminality. Skvělá práce preventistů u policie i na Ministerstvu vnitra je pro bezpečnost zcela zásadní. Z poslední doby můžu zmínit třeba společný projekt Ministerstva vnitra a policie Mapy kriminality, který už běží v ostrém provozu.
Jde o nástroj, který slouží veřejnosti, obcím a jejich městským a obecním policiím a policii, pomáhá snižovat kriminalitu nebo např. plánovat policejní hlídky. Z vlastí zkušenosti ze svého působení v Kolíně vím, že jde o skvělý nástroj, který obce i obecní policie už dnes považují za nepostradatelný.
Takže Vy jste v tomto směru optimista?
Ano, jsem optimista. Bezpečnost a pocit bezpečí je zásadní pro všechny. Pro stát, samosprávy i občany. Máme dobře nastavený systém a děláme vše pro to, aby byl život v České republice stále bezpečný. A máme také po celé republice ve všech oblastech skvělé profesionály, bez kterých by to nešlo. A právě ti mně každý den pomáhají v tom být optimistou.
Zdroj: časopis CzechIndustry.cz