Ukrajina – nevytěžený potenciál
Ukrajina patří mezi tradiční obchodní partnery ČR a s ohledem na ukrajinské potřeby rozvíjet a modernizovat jak průmyslové sektory, tak zemědělství, jsou příležitosti pro vývozy českých moderních technologií velmi široké. Vzhledem ke stále složité situaci na Ukrajině z hlediska politického i ekonomického však nelze zatím očekávat výraznější aktivity českých investorů. Vyplývá to z aktuální analýzy investičních a obchodních aktivit mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterou vydala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) u příležitosti aktuální návštěvy předsedy vlády Andreje Babiše a místopředsedy vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka na Ukrajině.
„Ukrajina vždy patřila k významným obchodním partnerům České republiky. V minulosti jsme čelili složité mezinárodně politické situaci, která tvrdě zasáhla i český byznys na Ukrajině. Pozitivní je, že se postupně situace mění, což potvrzuje i skutečnost, že země zavádí tzv. prohloubenou a komplexní dohodu o zóně volného obchodu v rámci Asociační smlouvy s Evropskou unií. Naše exporty jdou opět nahoru, zájem o teritorium je mimořádný. To dokresluje i zájem o podnikatelskou misi na Ukrajinu, které se účastní rekordních skoro 90 firem," říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
EU jako celek představuje pro Ukrajinu významný trh s podílem 42 % na celkovém ukrajinském vývozu. Ukrajina patří mezi tradiční obchodní partnery ČR, obchod ČR s Ukrajinou je v posledních letech celkem vyrovnaný se střídavým aktivem a pasivem české bilance. Ukrajina je na 23. místě z hlediska obratu českého zahraničního obchodu, na 20. místě v českém vývozu a 22. místě v českém dovozu.
S ohledem na ukrajinské potřeby rozvíjet a modernizovat jak průmyslové sektory, tak zemědělství jsou příležitosti pro vývozy českých moderních technologií velmi široké větší rozsah těchto potřeb/dovozů je však do určité míry omezován nedostatkem finančních zdrojů. Celkové zahraniční investice na Ukrajině jsou cca 5krát menší než zahraniční investice v ČR, nicméně ukrajinské investice v ČR jsou cca 11krát větší, než české investice na Ukrajině.
Dopravní infrastruktura – Ukrajina musí modernizovat prakticky všechny segmenty dopravy – infrastrukturu i dopravní prostředky (tramvaje pro městskou dopravu, osobní automobily, vybavení železnic, např. vagony, posunovací lokomotivy).
Civilní letectví – řada ukrajinských výrobců v tomto sektoru má zájem o dovozy komponentů či výrobní kooperace, např. o dodávky leteckých motorů. Ve spojení s obranným průmyslem je velký zájem rovněž o specifické technologie pasivních sledovacích systémů, které se v ČR vyrábějí.
Energetika je pro Ukrajinu strategickým sektorem a Ukrajinu čeká postupný proces liberalizace trhu, což vyvolá potřebu řady systémových řešení např. moderní systémy řízení obchodu elektřinou či vedení statistiky obchodu elektřinou, systémů úspor energií i modernizace energetického průmyslu (potřeba parních kotlů a turbín, vodních turbín, širokého sortimentu čerpadel). Ukrajina musí začít měnit strukturu energetického sektoru rozvíjením produkce z obnovitelných zdrojů energie. Exportní možnosti českých firem jsou rovněž stále ještě v modernizaci těžebního/důlního průmyslu.
Strojírenství – produkce strojírenského průmyslu je stále velmi výrazným segmentem českého vývozu a Ukrajina může i nadále absorbovat významné objemy různých „sofistikovaných“ kovoobráběcích strojů a robotů, neboť se snaží zvyšovat kvalitu své vlastní strojírenské produkce určené na vývoz.
Životní prostředí – jeho zlepšování vyžaduje vybudování moderních čističek odpadních vod, skládek a spaloven. Čeští vývozci se zde mohou uplatnit jako subdodavatelé ukrajinských generálních dodavatelů velkých ukrajinských projektů v této oblasti i jako samostatní dodavatelé pro malé projekty.
Zemědělský a potravinářský průmysl je významným sektorem ukrajinské ekonomiky s velkým vývozním potenciálem. Ukrajina proto potřebuje modernizovat svoji produkci ve všech směrech a musí investovat do rostlinné i živočišné výroby (zařízení pro chov hospodářských zvířat, pro výrobu zejména kuřecího a vepřového masa, či pro mlékárenský průmysl apod.). To představuje velké možnosti pro české vývozce příslušných zařízení a technologií, včetně specifických dopravních prostředků pro zemědělství (traktory, tahače, specializované multifunkční návěsy apod.). Jde rovněž o specifická energetická zařízení v sektoru zemědělství na využití biomasy.
Zdravotnický sektor může rovněž poskytnout dobré vývozní příležitosti ať již jde dodávky léků či očkovacích látek, nebo zdravotnických přístrojů a technologií vybavení nemocnic.
České investice na Ukrajině tvoří pouze nepatrnou část celkových českých zahraničních investic – 206,3 mil. Kč (9,7 mil. $) ke konci roku 2017. Pokud jde českou ekonomickou angažovanost je na Ukrajině v současné době přítomno přes 200 společností, kanceláří a zastoupení.
Investice ukrajinských subjektů v ČR dosáhly v r. 2017 celkového výrazně většího objemu 2.442,9 mil. Kč (114,7 mil. $), než české investice na Ukrajině. Vysvětlením relativně nízkého objemu českých investic na Ukrajině je mj. celkové složité ekonomické prostředí, navíc komplikované v posledních letech politicko-vojenskou situaci okolo ruské okupace Krymu a bezpečnostní situace ve dvou východních regionech.
Vzhledem ke stále složité situaci na Ukrajině z hlediska politického i ekonomického tam nelze zatím očekávat výraznější aktivity českých investorů; četné příležitosti sice existují, nicméně riziko investic je příliš vysoké; tomu též odpovídá klasifikace Ukrajiny v nejrizikovější kategorii zemí exportní pojišťovnou EGAP.
Evžen Reitschläger, člen představenstva AMSP ČR a vedoucí Výboru pro export k tomu uvádí: „Ukrajina je v současné době pro české investory dosti nečitelná. Je to způsobeno politicko-ekonomickou situací, která pořad není plně stabilizována. Na druhou mohu z vlastní zkušenosti říci, že tamější obchodní partneři jsou vstřícní a otevření obchodním aktivitám. Samozřejmě Ukrajina jako i další východní země mají značný problém s odlivem mladých lidí a celkově pracovní síly, která poměrně masivně obsazuje pracovní místa ve výrobách všeho druhu ve střední a západní Evropě. Domnívám se, že Ukrajina bude muset ve střednědobém časovém rámci masivně investovat do domácí infrastruktury, aby se opět stala atraktivní jak pro zahraniční investory, tak i pro vlastní mladou generaci, která v západních zemích přivyká vyšší úrovni služeb a výrobků. Zde vidím příležitost pro české podnikatele, kteří se nenechají lehce odradit různými „hlasy“ a jsou ochotni a připraveni si na svou příležitost počkat.“ (18.11.2019)