Na otázky CzechIndustry odpovídá Karel Havlíček, místopředseda vlády ČR a ministr průmyslu a obchodu
Pane ministře, v souvislosti s poklesem průmyslu na konci prvního pololetí připravuje MPO pod Vaším vedením řadu opatření s okamžitým i dlouhodobým dopadem na podniky. Můžete to konkretizovat?
Jedeme na všech frontách a děláme jak krátkodobá, tak dlouhodobá opatření. Pojali jsme jinak podporu exportu, měníme činnost našich agentur, investujeme nově do podpory našich firem na veletrzích, jinak organizujeme mise. Udělali jsme opatření pro příchod zahraničních pracovníků, a to jak do základních pozic, tak do průmyslového vývoje. Zcela měníme investiční podporu, zavádíme nové programy v oblasti inovací, naprostou revoluci jsme udělali v oblasti řízení výzkumu. Současně snižujeme administrativní zátěž a vytváříme podmínky pro startupy. Intenzivně jednáme se zástupci jednotlivých oblastí průmyslu. Nenecháváme nic náhodě a rozjíždíme velkou podporu jak tradičních odvětví, tak nových technologií. Aby pomoc byla efektivní, musíme rozlišovat různorodost problémů a tím i opatření dle jednotlivých oborů. Proto jsme letos přišli s Uhelnou komisí, založili jsme i komisi, která řeší ocelářství, a zahájili jsme rovněž například činnost platformy dodavatelů do energetického průmyslu, leteckého průmyslu ad.
Východiskem pro budoucnost má být Národní hospodářská strategie 2030, kterou chce vláda představit na přelomu roku. O hospodářské strategii státu se přitom hovoří od poloviny devadesátých let, nicméně buď nebyly síly, nebo vůle, aby spatřila světlo světa. V jakém stavu je její příprava a co vše bude obsahovat?
Dlouhodobým cílem je vytvořit prostředí založené na finální produkci, přidané hodnotě, nezávislosti a tím i udržení vysoce stabilního pracovního trhu. To je důvodem, proč připravujeme Národní hospodářskou strategii 2030, která poprvé prováže vědu a inovace s průmyslem, energetikou nebo dopravou, vše ve vazbě na vzdělávání, regiony a trh práce. Součástí bude i Národní investiční plán. Hospodářskou vizi představíme na konci roku a jejím základem se stane velmi úspěšná Inovační strategie Czech Republic: The Country For The Future.
Denně, už několik posledních let, z médií můžeme v komentářích a v dalších publicistických materiálech slyšet od nejrůznějších „expertů“, že hospodářská krize doslova „klepe na dveře“ v duchu Občane, třes se. Čekají nás horší časy?
Jsme na vrcholu ekonomického cyklu a jsme na tom dobře. Máme nejnižší zadlužení za několik desítek let, HDP nám roste mezi dvěma třemi procenty, máme nízkou míru nezaměstnanosti, stabilní pracovní trh. Máme perfektní firmy, živnostníky, jejichž počet opět po dlouhé době roste, lidi, kteří pracují, vládu, která tomu dává parametry. Uhráli jsme si tady dobré prostředí a při veškeré kritice nemůžeme popřít, že se nám daří dobře a svět to takto vnímá. Nyní jde o to, abychom ty peníze neprojedli. Alokujme je tedy rozumně do budoucnosti.
Souhlasíte s názorem, že si žijeme nad poměry; podle ohlasů z podnikatelské sféry se situace například z pohledu růstu platů stává neudržitelnou a některé menší firmy budou muset dříve či později začít propouštět zaměstnance. Nezaděláváme si tak vlastním přičiněním na řadu problémů?
Pro zbytek letošního roku očekáváme, že ekonomika bude pokračovat v solidním růstu, který by mohl v celoročním výsledku dosáhnout 2,5 %. Rozhodujícím zdrojem bude pravděpodobně nadále konečná spotřeba, příspěvek zahraničního obchodu může být vzhledem k nejistým podmínkám globálního obchodu slabší. Zhoršující se ukazatele v rámci Německa se zatím neukazují ve výsledcích české ekonomiky. Průmysl a export zatím nevykazují výrazné výkyvy. Podle indikátorů podnikatelského sentimentu v ČR důvěra v budoucí vývoj stagnuje, či mírně klesá. A právě tento fakt by mohl naznačovat, že i ČR se, jak je tomu obvyklé, dotkne vývoj na globálním trhu, pro nás tedy především Německa. Pak je tu samozřejmě otázka, jak to dopadne s odchodem Velké Británie z EU, a zda dojde na tzv. tvrdý brexit. Není ale třeba propadat panice, je třeba být přiměřeně obezřetný v dlouhodobých investicích, ale naše ekonomika je zdravá, když se podíváme na stabilitu naší ekonomiky, tak například podle Allianz monitoru se stále pohybujeme mezi nejlepší evropskou čtyřkou. Musíme stále více diverzifikovat ve smyslu toho, že investujeme do výzkumu, do vývoje a inovací, které nám budou vytvářet přidanou hodnotu a do určité míry vytvoří finální produkt a určitou míru nezávislosti. To znamená, že naše ekonomika by neměla být postavena na kvantitě ve smyslu objemu, ale na kvalitě ve smyslu profitability. A to je to, co dnes s ohledem na budoucnost děláme.
Máme podle Vás šanci hrát světový prim v oblasti umělé inteligence. Podobné ambice má několik desítek států. Investice do výzkumu a vývoje jsou jedna věc, tou druhou je transfer do praktického života. Podaří se to?
Nepřipouštím, že bychom neměli hrát první světovou ligu v umělé inteligenci. Je to velká priorita naší vlády. Proto Česká republika vyhlásila národní téma AI: Umělá inteligence pro bezpečnou společnost. Máme velké množství vědců, univerzit a firem, které se umělou inteligencí zaobírají, navíc jsme jako jedna z mála zemí světa přijali Národní strategii umělé inteligence, tuto oblast řídíme přes vědu, financování, dopady na pracovní trh až po evropské projekty nebo etické dopady. Proto se podepsala memoranda o spolupráci se špičkovými výzkumnými týmy z Českého vysokého učení technického, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Umělá inteligence je pro nás důležitým krokem k tomu stát se inovační ekonomikou s vysokou přidanou hodnotou a platy.
Klíčovou roli v úsilí spojeném s internetem věcí, umělou inteligencí a dalšími výzvami 21. století budou hrát kvalifikovaní odborníci. Těch se mám již dnes nedostává. Paradoxně, jak uvádí společnost Acamar, měli bychom je získávat z Ruska, „jelikož ruské technické školy dlouhodobě platí za špičkové vzdělávací instituce, které produkují vysoce kvalifikované odborníky s širokým všeobecným přehledem a touhou se realizovat v praxi.“ Zájem o technické vzdělávání u nás je malý a přitom patříme k nejprůmyslovějším zemím. Nedostáváme se tak do začarovaného kruhu?
I na tom usilovně pracujeme. Klíčové v tomto případě je, aby se co největší množství praktické výuky odehrávalo přímo v reálném firemním prostředí. Naší snahou je, aby v ČR bylo do všeobecných oborů zavedeno více polytechnické přípravy a v rámci technických oborů co nejvíce praxe přesunuto do firem, aby se žáci a studenti připravovali na soudobých technologiích. Zásadními opatřeními je zavedení plnohodnotného systému duálního vzdělávání a povinného předmětu Technika na 2. stupni základních škol. Ve školním roce 2019/2020 bude realizován pilotní projekt Rozvoj technického myšlení, technické tvořivosti a praktických činností v základním vzdělávání. Nebude se jednat o klasické dílny, ale o moderně pojatý polytechnický předmět, který v sobě bude zahrnovat manuální dovednosti spojené s moderními technologiemi. Od 1. září 2020 bude probíhat pokusné ověřování obsahu, metod, forem a organizace vzdělávání připravované vzdělávací oblasti Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s pracovním názvem Člověk a technika.
Ve funkci vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu jste od 30. dubna, které priority jste si stanovil při nástupu do funkce? Daří se je naplňovat?
Dáváme jasné parametry energetické koncepci, od výstavby jádra, k čemuž máme jízdní řád, přes útlum uhlí, na což jsme vytvořili Uhelnou komisi, až po podporu obnovitelných zdrojů, čemuž dáváme nové parametry. Představili jsme a hlavně naplňujeme Živnostenský balíček, který usnadní život malým a středním podnikatelům. Připravujeme sestěhování agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism, chceme, aby se do konce roku definitivně rozhodlo, kam se budou agentury stěhovat, a aby byla podepsána smlouva. Inovační strategie dostává jasné obrysy, zavedli jsme jen v této oblasti dvacet nových opatření, navíc se stává základem pro Národní hospodářskou strategii. Zvládli jsme schválit nový režim investičních pobídek, udělali jsme důležitý krok v lithiu, legislativním i mediálním tlakem dostáváme dolů ceny za data. Zcela měníme komunikaci, každý týden jsem osobně jeden den v regionech a navštěvuji stovky firem, setkáváme se s desítkami svazů, komor, profesních organizací a otevíráme ministerstvo jako nikdy v historii. Daleko více se zapojujeme do vzdělávání, s MŠMT připravujeme změny v oblasti polytechnické a duální výuky, dokončujeme mistrovské zkoušky. A ve spolupráci s hlavními aktéry trhu automobilového prostředí se připravujeme na přechod na e-mobilitu i na vodík.
Co považujete za dosavadní hlavní úspěch ve své práci a co vše byste chtěl dokázat do konce volebního období?
Vím, že mé působení na ministerstvu je časově omezené. Proto nechci ztrácet čas zbytečnými řečmi, věřím, že za mě mluví činy. I když je jasné, že všechno bohužel nelze zařídit obratem. Jak už jsem řekl, musíme mířit k ekonomice založené na profitabilitě na finálním produktu. Investujeme do vědy, výzkumu a inovací. Chceme to dělat podobně jako ve skandinávských zemích, Holandsku, Švýcarsku, Izraeli, kde se inspirujeme, tam již nějakou dobu efektivně investují do aplikovaného výzkumu a rozvoje technologií a jsou velmi úspěšní. Cílem přitom je nejen ekonomická prosperita, ale díky novým technologiím chceme posílit bezpečnost obyvatel i firem a také zvýšit jejich komfort. Zkrátka a jednoduše: Chceme se posunout na nejvyšší úroveň přidané hodnoty, vytvoříme z ČR zemi budoucnosti, Country for the future.
Zdroj: CzechIndustry č. 3.2019
