Umělá inteligence (AI) je oblast strategického významu a klíčová hnací síla ekonomického rozvoje. Může poskytnout řešení mnoha výzev, jako je léčba nemocí nebo minimalizace dopadu zemědělství na životní prostředí. Umělá inteligence dává strojům a systémům schopnost analyzovat jejich prostředí a rozhodovat s určitou mírou autonomie k dosažení konkrétních cílů.
V roce 2020 používalo aplikace umělé inteligence 7 % podniků v EU s nejméně 10 zaměstnanci. Zatímco 2 % podniků používalo strojové učení k interní analýze velkých dat, 1 % interně analyzovalo velká data pomocí zpracování přirozeného jazyka, generování přirozeného jazyka nebo rozpoznávání řeči. Chatovací služba, kde chatbot nebo virtuální agent generoval odpovědi zákazníkům v přirozeném jazyce, byla použita ve 2 % podniků. Stejný podíl podniků, 2 %, používal servisní roboty, které se vyznačují určitou mírou autonomie, například k provádění čištění, nebezpečných nebo opakujících se úkolů, jako je čištění jedovatých látek, třídění věcí ve skladu, pomoc zákazníkům při nakupování nebo na platebních místech atd.
Z členských států EU zaznamenalo Irsko nejvyšší podíl podniků (23 %), které v roce 2020 využívaly kteroukoli ze čtyř zvažovaných aplikací AI. Dalšími zeměmi s širokým zaváděním technologií AI byla Malta (19 %), Finsko (12 %) a Dánsko (11 %).
Naproti tomu méně než 10 % podniků využilo v roce 2020 ve všech ostatních členských státech některou ze čtyř aplikací umělé inteligence. Nejnižší podíl zaznamenaly Lotyšsko (2 %), Slovinsko, Maďarsko, Kypr (po 3 %) a Polsko (4 %).
Pro více informací:
• Údaje pocházejí z průzkumu Společenství o používání ICT a elektronickém obchodování v podnicích a týkají se všech podniků s nejméně 10 zaměstnanci (kromě finančního sektoru). Další metodické informace týkající se průzkumu naleznete pod tímto odkazem https://ec.europa.eu/eurostat/web/digital-economy-and-society/methodology. V rámci této analýzy se podíl podniků využívajících AI počítá jako rozdíl mezi 100 a podílem podniků, které AI nepoužívají.
• Umělá inteligence (AI) označuje systémy, které vykazují inteligentní chování: analýzou svého prostředí mohou provádět různé úkoly s určitou mírou autonomie k dosažení konkrétních cílů. Viz: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/factsheet-artificial-intelligence-europe a https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ komunikace-umělá inteligence-evropa.
• V rámci této analýzy se za použití aplikací AI považují pouze čtyři systémy: chatovací služba, kde chatbot nebo virtuální agent odpovídá zákazníkům, použití strojového učení (např. Hluboké učení) pro interní analýzu velkých dat, použití zpracování přirozeného jazyka, generování přirozeného jazyka nebo rozpoznávání řeči pro interní analýzu velkých dat, použití servisních robotů (např. pro sledování, čištění, přepravu atd.). Jiné systémy AI jsou mimo rozsah průzkumu a nejsou zahrnuty do této analýzy.
• Analýza velkých dat označuje použití technologií, technik nebo softwarových nástrojů, jako je dolování dat nebo textu, strojové učení atd., Pro analýzu velkých dat extrahovaných z vlastních zdrojů dat podniku nebo jiných zdrojů dat. Big data mají následující charakteristiky: objem - obrovské množství dat, rozmanitost - různé formáty komplexních dat a rychlost - data jsou často generována.
• Strojové učení (např. Hluboké učení) zahrnuje „trénování“ počítačového modelu, aby mohl lépe provádět automatizovaný úkol, např. Rozpoznávání vzorů.
• Zpracování přirozeného jazyka, generování přirozeného jazyka nebo rozpoznávání řeči jsou schopnost počítačového programu porozumět lidskému jazyku, kterým se mluví, převádět data do reprezentace přirozeného jazyka nebo identifikovat slova a fráze v mluveném jazyce a převádět je do strojově čitelných formát.
• Chatbot nebo virtuální agent je počítačově generovaná, animovaná virtuální postava s umělou inteligencí, která slouží jako zástupce služeb zákazníkům online.
• Servisní robot je stroj, který má určitou míru autonomie, jež mu umožňuje pracovat ve složitém a dynamickém prostředí, které může vyžadovat interakci s osobami, objekty nebo jinými zařízeními, s výjimkou jeho použití v aplikacích průmyslové automatizace. Jsou navrženy tak, aby vyhovovaly jejich úkolům, práci ve vzduchu (např. jako dron), pod vodou nebo na souši, pomocí koleček nebo nohou k dosažení mobility, pomocí „rukou“ a koncových efektů k fyzické interakci a často se používají při inspekčních a údržbářských činnostech.