Umělé povrchy hřišť či sportovišť mohou uvolňovat zdraví škodlivé látky

SZÚ upozorňuje subjekty, které pořizují pro dětská hřiště, sportoviště a další provozy umělé pryžové povrchy, na nutnost vyžadovat certifikaci výrobků s důrazem na zdravotní nezávadnost. Některé materiály používané k výrobě těchto povrchů totiž mohou uvolňovat karcinogenní látky. Ty se pak do lidského organismu dostávají jak dotykem kůže s povrchem, tak vdechováním látek, které se z pryží odpařují. Na problematiku v poslední době upozornilo i několik světových vědeckých studií. V české republice problematiku řeší odborná mezirezortní skupina.

„Nelze v žádném případě paušalizovat, že se problém škodlivin týká všech hřišť a sportovišť s umělým povrchem. Záleží samozřejmě na použitých materiálech. Problém ale každopádně považujeme za závažný. Odborníci SZÚ proto už delší dobu upozorňují certifikační orgány zainteresované do zkoušení bezpečnosti materiálů, dozorové orgány provádějící kontroly trhu a další orgány státní správy, do jejichž působnosti tato problematika spadá, na možná zdravotní rizika,“ uvedla ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.

Vzhledem k tomu, že použité materiály k výrobě umělých povrchů mimo jiné často obsahují různý podíl pryží získaných z recyklovaných použitých pneumatik či jiných recyklovaných materiálů, riziko, že mohou obsahovat škodlivé látky, je poměrně značné. Vyplývá to i z řady vědeckých studií, které byly provedeny a jsou publikovány ve vědeckých časopisech.

„K nejzávažnějším zdravotním rizikům, která mohou tyto materiály představovat, patří expozice organismu z přítomnosti polycyklických aromatických uhlovodíků (tzv. PAU). Tyto chemické látky patří do skupiny karcinogenních látek, tedy látek, které způsobují rakovinu. Nejznámějším z této skupiny karcinogenních látek je benzo(a)pyren, u kterého byl objasněn i mechanizmus, kterým přímo poškozuje genetickou informaci buněk, tzn. je genotoxický, a proto má společně s několika dalšími látkami ze stejné skupiny v evropské chemické legislativě stanoven velice přísný limit,“ vysvětluje vedoucí Národního referenčního centra pro odpady a půdu a vedoucí Oddělení hygieny půdy a odpadů SZÚ, MUDr. Magdalena Zimová, CSc.

Z řady provedených studií vyplývá, že kromě polycyklických aromatických uhlovodíků, se z umělých povrchů mohou uvolňovat i další škodlivé látky jako jsou ftaláty, těžké kovy, benzén, bisfenoly, polyfluorované a perfluorované látky (PFAS), a další. To ještě může dále zvyšovat  zdravotní rizika pro uživatele těchto ploch.

„Nebezpečnost těchto látek se zvyšuje, zejména pokud je expozice lidského organismu těmto látkám dlouhodobá a opakovaná. Potenciální riziko v případě přítomnosti látek v použitých materiálech záleží tedy jednak na jejich množství v  materiálu a jednak na způsobu uvolňování z materiálu. Dále také na době, kterou lidé tráví v kontaktu s těmito povrchy a samozřejmě na ročním období. V létě, kdy na povrchy praží slunce, nebo pokud jsou položeny například na podlahové topení v uzavřených prostorech, se z některých uvolňuje silný zápach. Právě ten bývá, dle dosavadních zkušeností, častým indikátorem možné zdravotní závadnosti,“ popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let, Ing. Jitka Sosnovcová.

Dodává, že děti představují speciálně citlivou skupinu vůči expozici všem těmto škodlivým látkám. Mimo jiné proto, že mají vyšší citlivost pokožky a sníženou metabolickou a detoxikační kapacitu, tedy schopnost odbourávat škodliviny z těla ve srovnání s dospělým člověkem, a také mají vyšší citlivost cílových orgánů. Škodlivé ale mohou být expozice PAU samozřejmě pro všechny, tedy i pro dospělé sportovce, využívající povrchy, ze kterých by se zejména látky skupiny PAU uvolňovaly.

Státní zdravotní ústav, ve snaze informovat všechny kompetentní orgány, inicioval společně se zástupci Sdružení českých spotřebitelů vznik pracovní skupiny, jako odborné platformy pro řešení tohoto problému. Bohužel, pravomoci SZÚ nezahrnují žádnou možnost zasáhnout na legislativní či kontrolně/restriktivní rovině. Naše úloha je poskytovat odborné podklady a informace, o což se snažíme právě v rámci této platformy.

Členy Meziresortní pracovní skupiny jsou zástupci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, České obchodní inspekce, Sdružení českých spotřebitelů včetně Profesní komory kontrolorů a výrobců hřišť, sportovišť a tělocvičen a zkušebních laboratoří. Odborným garantem je Státní zdravotní ústav.

Odborníci SZÚ s touto problematikou vystupují také na řadě seminářů, vzdělávacích akcích pro dozorové orgány zabývající se vymáháním chemické legislativy, pracovníky hygienických stanic, zástupce obcí a krajů.

Pro účely testování těchto materiálů zkušebními laboratořemi a pro účely certifikačních orgánů pro výrobky byla vytvořena metodika nazvaná „Metodické doporučení Státního zdravotního ústavu k zajištění a zvýšení ochrany zdraví a bezpečnosti dětí a mládeže správná praxe bezpečného provozu veřejných zařízení pro hry a sport dětí a mládeže“. O této metodice jsou všechny instituce a orgány zastoupené v platformě informovány.

„Je nesmírně důležité, aby města, obce, školy či další subjekty, které vybavují dětská hřiště a sportoviště umělými povrchy, důsledně vyžadovaly od dodavatelů certifikáty zdravotní nezávadnosti umělého povrchu z hlediska uvolňování chemických látek. Ne každý certifikát, kterým se mohou výrobci zaštiťovat, totiž musí být zaměřen právě na tuto zdravotní nezávadnost. Při kontrolách provedených v kontextu dohledu nad trhem s výrobky z recyklované pryže v některých evropských státech se zjistilo, že takové výrobky nejsou v souladu s ustanoveními nařízení REACH, kterým se omezují polycyklické aromatické uhlovodíky, nebo s požadavky příslušných evropských norem,“ doplňuje MUDr. Magdalena Zimová, CSc.

Vydané certifikáty slouží výrobcům a dovozcům k vypracování prohlášení o shodě podle příslušného nařízení vlády (§6, č. 173 1997 Sb. ve znění nařízení vlády č. 88 2010 Sb.)

Zřizovatelům hřišť i dalších sportovišť slouží jako potvrzení třetí strany o bezpečnosti použitých zařízení. Nad rámec požadavků nařízení vlády je také možno získat i odborný posudek na stávající zařízení dětského hřiště, případně nechat provést kontrolu staršího i nového dětského hřiště, pokud jsou pochybnosti o jejich bezpečnostních parametrech.

Certifikačními orgány na výrobky, které se zabývají certifikací podle normy ČSN EN 1176-1:2018 Zařízení a povrch dětského hřiště – Obecné a bezpečnostní požadavky a zkušební metody jsou:

Institut pro testování a certifikaci, a.s., Zlín, www.itczlin.cz

Technické kontrolní sdružení TÜV SÜD Czech, www.tuvsud.com/cs-cz

Technický a zkušební ústav stavební s.p., Praha, www.tzus.cz

Strojírenského zkušebního ústavu, s.p., Brno, www.szutest.cz

Ukázka prezentace z poslední odborné přednášky pro kontrolní autority a prezentace z jednání Mezirezortní pracovní skupiny jsou na: https://szu.cz/wp-content/uploads/2024/04/Pryzove-povrchy-2024-prezentace.pdf, https://szu.cz/wp-content/uploads/2024/04/Pracovni-porada-povrchy-a-dopadove-plochy-detskych-hrist.pdf (20.4.2024)