Aktivity českých geologů v Etiopii na poli rozvojové spolupráce mají dlouholetou tradici a probíhají téměř kontinuálně doposud. Díky projektu ČRA se Etiopie stala jednou z prvních afrických zemí, jejíž celé území bylo hydrogeologicky zmapované. Hlavní zásluhu na tom má tým České geologické služby (ČGS), jehož úspěšné aktivity na poli rozvojové spolupráce ocenilo i Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DG DEVCO), které je oslovilo k účasti na velkém projektu PanAFGeo financovaném EU. Vzhledem k jeho úspěšné realizaci byla nedávno schválena druhá etapa projektu na nadcházející roky 2021 až 2023. Na otázky České rozvojové agentury odpovídají Dr. Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby a Doc. Kryštof Verner, hlavní řešitel ČGS projektů rozvojové pomoci v Etiopii.
Čeští geologové působí v rámci zahraniční rozvojové spolupráce v Etiopii od roku 2012. Jak a kdy poprvé jste se dostal k těmto aktivitám v Etiopii vy osobně?
Kryštof Verner: V roce 2012 jsem byl přizván k řešení pilotního projektu „Rozvoj kapacit v oblasti environmentální geologie – mapování geologických rizik v oblastech Dila a Hosaina, Etiopie“, kde jsem se jako člen výzkumného týmu zabýval problematikou tektonické stavby jižní části hlavního etiopského riftu s implikacemi pro analýzu geologických rizik. Dostal jsem tak unikátní příležitost navázat mnoho osobních kontaktů a poznat velmi přívětivé prostředí Etiopie s velkým potenciálem realizace a zhodnocení dalších výukových i výzkumných rozvojových aktivit. Právě touto cestou jsme s dalšími kolegy vydali. Od roku 2014 tak s našimi partnerskými institucemi jako je Geologická služba Etiopie (Geological Survey of Ethiopia), univerzitní pracoviště v Arba Minch nebo Addis Abebě úspěšně řešíme řadu výukových i výzkumných geovědních projektů s praktickými implikacemi. Příkladem může být implementace moderních metodických postupů a systematická výuka geologického, pedologického a hydrogeologického mapování, včetně společné kompilace geovědních map v jižní části Etiopie. Dále v tektonicky aktivní oblasti hlavního etiopského riftu řešíme problematiku geologických rizik a podzemních vod, což je klíčové například pro realizaci vrtů na pitnou vodu a tvorba nových územních a krajinných plánů. V současné době jsme také na počátku řešení prestižního projektu kompilace národní geologické a hydrogeologické mapy v měřítku 1 : 1,000,000, a to včetně interaktivní on-line verze.
ČRA v Etiopii dlouhodobě podporuje projekty, jejichž cílem je také předání potřebného know-how a praktických dovedností pracovníkům zmíněné Geologická služby Etiopie. Jak tato spolupráce probíhala?
Kryštof Verner: V této souvislosti bych velmi rád vyzdvihl dlouhodobé úsilí Dr. Jiřího Šímy, který na tématu hydrogeologického mapování a kompilace příslušných map v Etiopii pracuje téměř neuvěřitelných 40 let. Právě jeho týmu se v úzké spolupráci s Geologickou službou Etiopie za podpory České rozvojové agentury v nedávné minulosti podařilo završit důležitou etapu hydrogeologického mapování v měřítku 1:250,000, které v počtu 60 mapových listů pokrývá celé území Etiopie. Z těchto unikátních výsledků dnes těží jak úřady místních samospráv, státních i regionálních úřadů, tak české i zahraniční subjekty realizující rozvojovou pomoc v Etiopii. Naše současné projekty v rámci společného týmu České geologické služby a Geologické služby Etiopie na tuto komplexní studii bezprostředně navazují, a to například formou již zmíněné kompilace národní geologické a hydrogeologické mapy celé Etiopie v měřítku 1 : 1,000,000. Jsme velmi rádi, že právě Dr. Jiří Šíma na tomto tématu s námi úzce spolupracuje. Vzhledem k získaným dovednostem v minulosti naši kolegové z Geologické služby Etiopie jsou dnes schopni realizovat jednu z důležitých etap geologického a hydrogeologického mapování samostatně a tím značně rozšířit jak množství získávaných terénních dat, tak plošný rozsah mapovaných oblastí. Těžiště našich společných prací je nyní zejména v rovině zpracovávání, interpretace datových zdrojů a finální kresby geovědních map a v tomto smyslu probíhá i naše výuková činnost.
Další projekt geovědního mapování, taktéž podpořený ČRA, využil nové mobilní aplikace vyvinuté v Česku, která umožňuje efektivně koordinovat práci více skupin terénních pracovníků i zálohování velkého objemu dat včetně fotodokumentace. Jak se tato aplikace v Etiopii osvědčila?
Kryštof Verner: Pro účely rozvojového projektu a zvýšení efektivity terénní práce byla vyvinuta inovativní mobilní aplikace na bázi ArcGIS On-line Survey123, která umožňuje interaktivní práci s podkladovými mapami, satelitními snímky a zejména ukládání veškerých terénních dat i fotografií přímo do formátu připravené databáze. Aplikace také umí okamžitou vizualizaci uložených údajů a v případě internetového připojení jejich bezprostřední sdílení s dalšími členy výzkumného týmu kdekoliv na světě. Tato aplikace je nesmírně užitečná a časově velmi úsporná při správě geovědních dat, plánování terénních prací i řešení aktuálních vědeckých problémů na lokalitách. Aplikaci jsme prvně použili během geovědního mapování regionu Sidama v minulém roce a dnes je neodmyslitelnou součástí terénních prací jak českého i etiopského týmu. Obdobné terénní aplikace dnes do svého portfolia zavádí i další výzkumné týmy na světě, nicméně tato aplikace je zcela unikátní svým rozsahem pokrývající problematiku od geologického mapování, přes hydrogeologický terénní výzkum k pedologii. Jsem přesvědčen, že aplikace tohoto charakteru je v africkém regionu první.
Zde se sehrálo roli několik okolností. Česká geologická služba působí v zahraničí již od 60. let 20. století a od roku 2003 uskutečnila řadu projektů s rozvojovou tematikou v Asii i Africe, konkrétně pak v Mongolsku, Burkině Faso, Zambii, Namibii a zejména pak v Etiopii. Hlavním tematickým zaměřením těchto projektů bylo geologické mapování s důrazem na analýzu ložisek nerostných zdrojů, eliminaci negativních dopadů těžby a zpracování nerostů na životní prostředí, hydrogeologii a vyhledávání zdrojů pitné vody, zhodnocení možných geologických rizik jako jsou například sesuvy a eroze zemědělské půdy.
Počítám, že všechny zmíněné projekty přispěli k budování mezinárodního renomé České geologické služby jako organizace, která je schopna při relativně nízkých nákladech produkovat kvalitní výsledky. Souhlasíte?
Zdeněk Venera. Ano. Navíc Česká geologická služba je současně velmi aktivní v rámci asociace evropských geologických služeb EuroGeoSurveys (EGS), například já osobně jsem byl dvakrát zvolen do funkce předsedy této asociace. Jednou z aktivit EGS bylo i jednání s DG DEVCO o myšlence připravit projekt PanAFGeo, který by byl zaměřen na předávání know-how evropských geologů našim kolegům, kteří pracují v afrických geologických službách. Právě na základě dobrého renomé se nám pod vedením francouzské geologické služby BRGM podařilo tento význačný projekt připravit a v letech 2017 až 2019 úspěšně realizovat. Na řešení tohoto projektu se podílelo 11 evropských geologických služeb a trénink v různých oborech geovědních disciplín absolvovalo celkem 1200 juniorských geologů z 54 afrických geologických služeb. Celková dotace z DG DEVCO byla 10,3 mil. Eur. Vzhledem k úspěšnému vyhodnocení výsledků projektu PanAFGeo byla schválena jeho druhá etapa na nadcházející roky 2021 až 2023. Díky své uznávané erudici tak Česká geologická služba vedla největší – a pro nás také nejzajímavější – segment věnovaný geologickému mapování.
Jaké možnosti tato spolupráce otevírá pro Českou geologickou službu do budoucna?
Zdeněk Venera: Mezi hlavní priority České geologické služby patří tvorba kvalitních výstupů v širokém spektru věd o Zemi, ať už se jedná o základní výzkum v podobě geologického mapování a rekonstrukce geologického vývoje nebo aplikovaný výzkum s ohledem na aktuální potřeby státního aparátu České republiky či právě realizaci projektů rozvojové pomoci v prioritních zemích, jako je například Etiopie. V souladu s globálními trendy, které směřují k úzké spolupráci jednotlivých výzkumných týmů na domácím i mezinárodním poli, Česká geologická služba usiluje o participaci na bilaterálních projektech, a to s využitím různých zdrojů financování. Právě úspěšné řešení velkých prestižních projektů, jako je například PanAFGeo nebo projekty rozvojové spolupráce, naší instituci otevírají dveře k dalším klíčovým aktivitám u nás i v zahraničí.
