Současná krize bezpochyby způsobila hledání úspor u mnoha firem, často i za cenu propouštění. Aktuálně sledujeme poptávku po snížení kancelářských kapacit v průměru o 15–20 procent. I přes aktuální vlnu propouštění ale o kvalitní lidi bude na pracovním trhu nadále boj. Firmy by tedy neměly šetřit na ploše a kvalitě společných prostor či zasedačkách, zvyšujících komfort zaměstnanců, ale spíše v rámci velikosti pracovní plochy.
„Atraktivní kancelářský design podtrhující firemní kulturu bude u korporátní klientely určitě nadále trendem, který neohrozí ani koronavirová krize. Aktuální úspory řešíme spíše z pohledu kapacity pracovních míst, nikoliv společných prostor, firemních sportovišť či zasedaček. Raději než řešit v praxi často nemožné dvoumetrové odstupy, se zaměřujeme na efektivnější využití kanceláří, včetně rozdělení zasedaček do vícero menších a „rozbití“ open space na více menších prostor oddělené za pomocí fixních a mobilních dělících prvků,“ říká Radek Vlček, vedoucí projektových manažerů v týmu Design & Build společnosti Prochazka & Partners.
Aktuálním post-covidovým trendem pro zefektivnění prostor je například zkombinovat zajímavým způsobem open a closed space, a oddělit tak pracovníky do menších týmů. Tomu při zachování stejné plochy společných prostor pomůže zmenšit pracovní plochu na zaměstnance (typizovaný stůl 70 x 140 cm). Díky tomu se získá místo pro optické členění prostoru a vložení různých oddělujících prvků – od skleněných příček, až po paravány, dřevěné lamely či nábytkové solitéry. Zvýšený zájem je nyní i o tzv. „phone booth“ prvky s odvětráváním a vytváření menších call roomů třeba z větších zasedaček pro častější online hovory. Pro zaměstnance, kteří jsou často v terénu je vhodné zkusit i například metodu hot deskingu, kdy není v rámci daného dne dáno pevné místo.
„Aktuálně vidíme u velkých zaměstnavatelů principiální přehodnocení strategie využívání kancelářských prostor a jejich umístění v rámci měst. I přes to, že masivní využívání home office či přesun části zaměstnanců do coworkingu se nijak zásadně nekoná, kladou si nyní velké firmy otázky k tomu, kolik lidí bude do budoucna využívat home office a jak bude vypadat pracovní prostor jako takový. Firmy také přehodnocují, nakolik je hodnotné sídlit v centru měst, pokud se část jednání úspěšně přesunula online. Prvotní dopad na nové potřeby je nutnost více menších call/meeting roomů pro vzdálená jednání, ale to je jen začátek,“ říká Radek Procházka, Managing Partner společnosti Prochazka & Partners.
Důvody, které brání masivnímu přechodu firem na home office jsou pak nasnadě, jak dále Procházka dodává: „Tato řešení znamenají na jedné straně vyšší finanční náklady, na které firmy v době úspor nemají a na straně druhé reálné snížení produktivity práce, přičemž ani jedno si v době úspor a propouštění nemohou firmy dovolit. Rozdíly v užívání home office jistě budou u juniorních a seniorních pozic, kreativních vs. podpůrných činností. Očekáváme ale zásadní přehodnocení potřeb. V kontextu je ale nutné si uvědomit, že home office znamená praktické přenášení fixních nákladů firem na zaměstnance, ať už si to sami uvědomují, či nikoli.“ (1.6.2020)
