Druhá vlna opatření proti šíření koronaviru ve 4. čtvrtletí 2020 omezila provoz části nefinančních podniků, především v oblasti služeb a obchodu. To vedlo i k poklesu jejich hrubé přidané hodnoty. Spotřeba domácností byla podobně jako na jaře restrikcemi limitována a jejich úspory rekordně vzrostly.
Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků byla ve 4. čtvrtletí meziročně nižší o 8,7 mld. korun. Omezení dopadla jen na část sektoru, takže se neopakoval tak hluboký pokles jako ve 2. kvartálu. Za celý rok 2020 hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků klesla o 93,4 mld. korun. Její reálný propad loni činil 7,2 %, což bylo nejvíce od roku 2009. Silný pokles se dotknul také investiční aktivity. „Během celého roku se postupně prohluboval meziroční propad investičních výdajů a za celý rok investice nefinančních podniků klesly o více než 90 miliard korun. Míra investic tak dosáhla jen 27 %, což je nejméně za dobu existence Česka,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.
Příjmy domácností se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšily o 37,0 mld. korun. Na jejich nárůstu se značně podílely prostředky ze stabilizačních programů, které kompenzovaly slabší dynamiku mezd a platů. Spotřeba domácností byla opět omezena uzavřením části provozoven obchodu i služeb, takže se jejich příjmy přelily do úspor. Za celý rok 2020 hrubé úspory domácností narostly o 217,1 mld. korun a podíl úspor na disponibilním příjmu vyskočil na více než 18 %.
Řešení krize kladlo velké nároky na výdaje vládního sektoru, které ve 4. čtvrtletí prudce vzrostly. Zvyšovaly se hlavně výdaje na sociální dávky, náhrady zaměstnancům ve zdravotnictví a silových složkách, a také dotace a kapitálové transfery související se stabilizací ekonomiky. Deficit hospodaření vládních institucí se ve 4. čtvrtletí prohloubil na 141,6 mld. korun. Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů. (22.4.2021)
