Pandemická situace a s ní spojený přesun lidí do online světa vytvořily ideální podmínky pro hackery a online podvodníky. Z dat České bankovní asociace (ČBA) získaných od jejích členských bank vyplývá, že útoky na klienty bank, kteří z pohledu kybernetické bezpečnosti představují „zranitelný“ článek, rapidně narůstají. Již nyní v červnu dorovnal počet phishingových útoků loňský rok, počet vishingových útoků, kdy se útočníci během telefonického hovoru například vydávají za bankéře či policisty, se dokonce šestinásobně zvýšil. A vyvíjejí se i metody útočníků. Bohužel kvůli nízké informovanosti veřejnosti se ne všem útokům daří systémově zabránit. To je mj. důvodem, proč bankovní asociace spojila síly s Policií ČR a společností ESET a spouští osvětovou „Kyberkampaň“.
Bankovnictví se díky současným technickým možnostem i kvůli aktuální pandemii koronaviru přesouvá z kamenných poboček bank do mobilních telefonů a počítačů. Rozvoj bankovních služeb však bohužel není spojen se stejně rychlým rozvojem klientských znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ta je ze strany řady klientů stále podceňována. V posledních letech tak banky i Policie ČR evidují rapidní nárůst počtu kybernetických útoků směřujících nikoliv na technické zabezpečení bank, ale vůči „nejzranitelnějšímu článku v řetězci“, kterým jsou právě klienti.
„V současné době je zabezpečení bankovních systémů na velmi vysoké úrovni. Z toho důvodu sledujeme dlouhodobě trend zaměření aktivit útočníků na nejzranitelnější článek v celém řetězci – uživatele. Dlouhodobě představují vysoké riziko phishingové emaily a SMS zprávy, podvodné aplikace a různé druhy škodlivých kódů, které cílí jak na osobní počítač, tak chytrý telefon uživatele. Samostatnou a mimořádně nebezpečnou kapitolu představuje tzv. vishing, který z logiky věci obchází veškeré bezpečnostní mechanismy. Klíčová je proto neustálá edukace veřejnosti. Jen v takovém případě můžeme riziko bezpečnostního incidentu minimalizovat,“ říká Robert Šuman, vedoucí pražského výzkumného oddělení společnosti ESET.
Pandemie přinesla nárůst útoků
Z průzkumu ČBA mezi jejími členskými bankami vyplynulo, že na jejich klienty v roce 2020 mířilo na tisíce phishingových útoků, což je několikrát více než v roce 2019. Počet útoků v tomto roce, ačkoli jsme zatím v jeho polovině, již celková loňská čísla prakticky dorovnal.
„Pod pojmem phishingový útok na klienta banky se skrývá velké množství typů útoků lišících se svým cílem, nástrojem či technikou. Banky navíc tyto útoky sice evidují, každá ale za použití různé metodiky. Vzhledem k tomu, že o přesnější data má zájem i Policie ČR, zahájili jsme na půdě ČBA konzultace, jejichž cílem bude mimo jiné právě i sladění metodiky vykazování útoků na klienty,“ komentuje Petr Barák, předseda Komise ČBA pro bankovní a finanční bezpečnost, proč celkové počty útoků v tuto chvíli nelze vykázat v přesnějších číslech.
V uvedeném průzkumu banky udávaly počty klientů, kteří se setkali s útokem, při kterém od nich útočníci chtěli získat údaje o platební kartě, či přístupové údaje do internetového bankovnictví skrze podvodné stránky, aplikace, sociální sítě, e-maily apod. a banky se o útocích dozvěděly – buď je samy odhalily dřív, než byly dokončeny, nebo jim byly nahlášeny klienty. Nicméně ve statistice nejsou zahrnuty případy skimmingu, úniky dat ze strany třetích stran, tedy e-shopů apod.
Nicméně masivní nárůst útoků na klienty v posledních letech je i tak z průzkumu zřejmý: „Nárůst útoků, který banky zaznamenaly v posledním roce, lze přisuzovat zejména kovidové situaci, kdy si útočníci byli dobře vědomi nervozity a zmatečnosti panující ve společnosti, posílené strachem o zdraví či práci – jednoduše řečeno o budoucnost, s níž samozřejmě úzce souvisí i ta finanční,“ komentuje Petr Barák.
Podle společnosti ESET došlo v roce 2020 vlivem celospolečenské situace k přibližně 100% meziročnímu nárůstu detekcí phishingu. „Phishing nás ohrožuje dlouhodobě. Objem detekovaných hrozeb se liší s ohledem na specifické události během celého roku. V loňském roce útočníci reagovali v České republice například na vyhlašování nouzového stavu a rozvolnění. V návaznosti na tyto události jsme sledovali výrazné nárůsty phishingu. Pokud nás podobné mimořádné události postihnou i v tomto roce, dá se čekat podobný scénář,“ vysvětluje Robert Šuman ze společnosti ESET.
Díky aktivitě bank a obezřetnosti klientů se daří zastavit naprostou většinu útoků (86 %). Zbývající – dokonané – útoky, při nichž dojde k odčerpání peněz klientovi z účtu, a vznikne tedy klientovi škoda, se často řeší ve spolupráci s Policií ČR. Podle Petra Baráka se útočníkům daří „úspěšně“ dokončit zejména útoky mířící na karetní údaje, které jim oběti „prozradí“ při online nakupování na stránkách, kde platební brána není odpovídajícím způsobem zabezpečena. „Současně si je třeba uvědomit, že útoků, respektive pokusů o útok, je ve skutečnosti daleko více, než vykazují dostupná čísla, a banky se o některých vůbec nemusí dozvědět. Například v případě phishingových e-mailů postupují útočníci metodou „kobercového náletu“ a jeden phishingový mail tak mohou poslat až na statisíce mailových adres svých potenciálních obětí. Nicméně mají-li klienti svá zařízení dobře zabezpečena, skončí tyto útoky v mailové schránce klienta mezi spamy,“ dodává Petr Barák.
Úspěšné útoky řeší banky se svými klienty individuálně a v maximální možné míře se jim snaží pomoci. V případech, kdy ale prokazatelně dojde na straně klienta k hrubému porušení bezpečnostních pravidel – např. mají uvedený PIN na kartě, stahují programy a aplikace z nedůvěryhodných zdrojů – nelze očekávat, že by banky škodu klientům uhradily. V takových případech je klient se svým požadavkem na náhradu škody odkázán na orgány činné v trestním řízení s tím, že škodu je třeba vymáhat na pachateli trestného činu.
