Průměrná česká domácnost letos v předvánočním čase utratí za zboží spojené s nejkrásnějšími svátky roku, vyjma dárků samotných, celkem přibližně pět tisíc korun. Tato položka zahrnuje také výdaje za adventní věnec, adventní čokoládový kalendář či adventní výzdobu či svíčky. Dále se do ní počítají také výdaje, které lidé realizují před nebo na Štědrý den za vánoční stromeček, kapra, další potraviny a cukroví, vánočku či alkohol.
Zhruba jednu desetinu těchto výdajů představují výdaje ryze adventní, jako je věnec, svíce či kalendář. Za advent jako takový tedy česká domácnost letos průměrně utratí 500 korun. Pokud se vezmou v potaz pouze domácnosti s dětmi, bude průměrný adventní výdaj vyšší, neboť se započítá také útrata za mikulášskou nadílku, například cukrovinky či čokoládové postavičky, případně mikulášské kostýmy a další propriety či jejich vypůjčení. Taková domácnost, tedy domácnost s dětmi, pak dá za advent v průměru zhruba 800 korun. Pro srovnání, za vánoční dárky letos Češi v průměru vydají sedm tisíc korun.
Adventní čas v roce 2019 trvá od neděle 1. prosince do Štědrého dne. Tak jako každý rok půjde z celoroční perspektivy o vrcholnou nákupní sezónu. Tu ovšem už dnes a vlastně v tomto celém týdnu zahajuje takzvaný Černý pátek. Během následujících čtyř týdnů Češi v e-shopech utratí zhruba 20 miliard korun. Výdaje Čechů v e-shopech na samotný Černý pátek dosáhnou v e-shopech 800 milionů korun. Češi během dneška tedy uskuteční 0,52 procenta svých letošních výdajů v online obchodech, které dosáhnou zhruba 155 miliard korun. Zhruba třetina této částky připadá na výdaje spjaté s vánočními svátky, zejména dárky, které jsou uskutečňovány nejčastěji v průběhu listopadu a podstatné části prosince.
Česká ekonomika zůstává odolná vůči německému a čínskému zpomalení, přesto však svým růstem nadále zaostává za Maďarskem a Polskem
Hrubý domácí produkt České republiky rostl ve třetím letošním čtvrtletí reálně mezičtvrtletně o 0,4 procenta, meziročně pak o 2,5 procenta. Tuzemská ekonomika tedy v porovnání s druhým kvartálem nepatrně ztratila na dynamice, avšak nadále si udržuje celkem solidní tempo růstu. Zvláště po přihlédnutí k tomu, že německá ekonomika koketovala s technickou recesí, do níž však nakonec podle předběžného odhadu těsně nezabředla.
Dnešní zpřesněný odhad růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí zlepšuje o desetinu procentního bodu úroveň mezičtvrtletního růstu, hodnota růstu meziročního zůstává na úrovni předběžného odhadu.
Růst české ekonomiky se letos od července do září opíral jak o domácí poptávku, což tolik nepřekvapí, tak také o poptávku zahraniční, což vzhledem k nepříliš příznivému vývoji na mezinárodních trzích přece jenom příjemně překvapivé je. Na zahraničních trzích se činil zejména tuzemský automobilový export, který tak nad vodou držel celý český zpracovatelský průmysl. Ten sice povážlivě ztrácí na růstové dynamice, avšak udržuje si stále růstové tempo. Meziročně ovšem klesají investice, zejména ty do strojů a zařízení, což částečně souvisí také právě s ochlazováním průmyslové produkce. Ještě více než zpracovatelský průmysl je ztrátou dynamiky zasažen průmysl těžební. V těžebním průmyslu se nejdříve ze všech odvětví projevily neblahé mezinárodní děje, zejména růst protekcionismu a zpomalování čínské ekonomiky a její změna orientace na výrobu s vyšší přidanou hodnotou domácí spotřebu.
„Vitaminy“, které chrání české hospodářství před německou a čínskou „nákazou“, představuje zejména spotřeba domácností, kterou pohání výrazný růst kupní síly obyvatelstva. Nejinak tomu bylo i ve třetím kvartále. Za celý letošní rok vzroste kupní síla obyvatelstva – mzdy očištěné o inflaci – o více než čtyři procenta.
Na rozdíl od těžebního a částečně zpracovatelského průmyslu se ve třetím čtvrtletí dařilo stavebnictví a některým odvětvím služeb, zejména informačním a komunikačním činnostem, což mezi jiným svědčí o tom, že podniky reagují na růst nákladů práce, spjatých se svižným růstem mezd, rozšířením využívání leckdy již levnějších informačních a komunikačních technologií a souvisejících služeb.
Nevýraznější růstovou dynamiku vykazovalo ze zemí Visegrádské skupiny v letošním třetím čtvrtletí Maďarsko, jehož ekonomika meziročně rostla o pět procent. Polský hrubý domácí produkt vzrostl v reálném vyjádření meziročně o solidní 3,9 procenta, avšak růstová dynamika zvolnila. Zvolňovala také na Slovensku, jehož ekonomika přidala ve třetím čtvrtletí pouze 1,3 procenta, tedy nejméně ze zemí Visegrádské skupiny. Česká republika tak mezi zeměmi Visegrádu obsazuje se svým růstem za třetí čtvrtletí celkově třetí místo. Za celý letošní rok vzroste tuzemská ekonomika o 2,6 procenta, příští rok její růst zpomalí na 2,2 procenta.
Průměrný obyvatel Tchaj-wanu odebere zhruba pětkrát více českého zboží než průměrný obyvatel pevninské Číny
Objem českého vývozu na Tchaj-wan dosáhl loni hodnoty 4,58 miliardy korun. Dovoz z Tchaj-wanu měl objem 26,61 miliardy korun. Každý jeden obyvatel Tchaj-wanu (loni jich bylo celkem 23,78 milionu) loni tedy v průměru odebral zboží vyvážené z Česka za 192,60 Kč.
Objem českého vývozu do Číny dosáhl loni hodnoty 56,14 miliardy korun. Dovoz z Číny měl objem 568,04 miliardy korun. Každý jeden obyvatel Číny (loni jich bylo celkem 1,41 miliardy) tedy loni v průměru odebral zboží vyvážené z Česka za
39,70 Kč.
Každý jeden obyvatel Tchaj-wanu tedy loni v průměru odebral zhruba 4,9krát větší objem z Česka vyváženého zboží než každý jeden obyvatel pevninské Číny.
Mezi největšími českými exportéry na Tchaj-wan jsou ovšem mnohdy tchajwanští investoři v Česku, zejména společnosti Foxconn CZ a FIC CZ. Značná část dovozu Tchaj-wanu spočívá v importu komponent k montáži výrobků, které jsou následně reexportovány, nejde tedy o pouhý přímý dovoz zboží pro konečného českého spotřebitele. Společnost Foxconn CZ se loni umístila po Škodě Auto v žebříčku vývozců z ČR na Tchaj-wan dle objemu exportu.
Z hlediska výše investic v českém zpracovatelském průmyslu, které Tchaj-wan a Čína dosud uskutečnily, dominuje Tchaj-wan. Čína totiž ke konci roku 2017, za který jsou k dispozici nejaktuálnější příslušná data, vykazovala stav přímých investic v českém zpracovatelském průmyslu ve výši zhruba 410 milionů korun. Tchaj-wan měl tou dobou do našeho zpracovatelského průmyslu nainvestováno 5,69 miliardy korun, tedy bezmála 14krát více. (29.11.2019)
