Zpočátku vznikala hlavně na okrajích měst, postupně se však do nich začala přesouvat. V současnosti se tak více než 60 procent nákupních center nachází uvnitř měst, nejčastěji však mimo historický střed. V průběhu času se také výrazně měnily počty nově fungujících nákupních center. Mezi lety 2005 a 2008 jich v Česku otevřelo celkem 30, od roku 2015 to však byla pouze 4. Odborníci to přisuzují nasycení trhu, namísto otevírání dalších obchodních domů se tak v posledních letech spíše revitalizují či rozšiřují ty stávající.
Uvnitř města, nikoliv však v jeho historickém středu. Takový je hlavní trend z hlediska umístění nákupních center v České republice. Od roku 1997 se jich v tuzemsku otevřelo celkem 86, ve městě mimo centrum se jich přitom nachází rovných 40, tedy necelých 47 procent. Méně početnější jsou pak nákupní domy na okrajích měst či vyloženě mimo ně, v Česku jich je celkem 32. Nejmenší zastoupení mají nákupní komplexy nacházející se přímo v historických městských centrech. V současnosti takovým případů existuje v česku celkem 14. Uvnitř měst tak lze najít 63 procent všech obchodních center.
Trend převahy nákupních center ve městech však netrvá po celou dobu. Především v prvních 6 letech jejich výstavby se nákupní střediska objevovala zejména na předměstí. V daném období jich tam přibylo celkem 21. „První nákupní centra v Česku začala vznikat při výpadových silnicích na okraji největších měst na zelené louce. Jednak zde byly levnější pozemky a téměř neomezený prostor pro výstavbu a uspořádání. Postupem času byla většina lukrativních pozemků při hlavní tazích na okrajích velkých měst zastavěna a developeři hledali další cesty,“ řekl František Diviš ze společnosti GfK.
Kupní síla i rostoucí poptávka ve městech
Na postupnou změnu trendu a následný útlum výstavby nákupních domů na okrajích měst upozornil i regionalista z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Josef Kunc. „Od roku 2009 nebylo v ČR postaveno jediné velké nákupní centrum s hrubou zastavěnou plochou větší než 5 tisíc metrů čtverečních vyloženě na periferii. Jsou zaplňována prázdná místa ve vnitřním městě, revitalizovány různé brownfieldy. Developeři si uvědomili, že kupní síla a poptávka je ve městě, v centru, a začali se tak chovat. Přispěl k tomu i cílený tlak ze strany představitelů města, “ řekl.
Dobře to ukazuje období mezi roky 2005 a 2008, kdy v Česku zahájilo provoz celkem 31 obchodních domů, 24 z nich se přitom nacházelo uvnitř měst, ve většině případů mimo historické centrum. Příkladem z tohoto období je i brněnská Galerie Vaňkovka. „Jihomoravské metropoli na přelomu tisíciletí výrazně chybělo moderní nákupní centrum s širokým výběrem obchodů blízko středu města. Situovat ji do prostor bývalé továrny Friedricha Wanniecka bylo vzhledem k blízkosti autobusového a vlakového nádraží optimální variantou,“ uvedl ředitel Galerie Vaňkovka Brno Jan Borůvka.
Vypořádání se s okolím i důvod k jeho modernizaci
Právě poloha centra ve městě je podle odborníků jedním ze základních atributů. „Důležitá je dostupnost, ať už městskou hromadnou dopravou, autem či pěšky. Preferovaný způsob dopravy záleží právě na lokalizací centra. Klíčovými prvky jsou také nájemní mix obchodů, dostatek parkovacích míst u centra, kupní síla obyvatel, dostatečné spádové zázemí a doprovodné aktivity jako zábava, sport či restaurace. Ty jsou pro prosperitu a atraktivitu centra dnes již nutností,“ řekl Josef Kunc.
Obchodní centra se však při svém vzniku uvnitř měst musí vyrovnat i s jinými faktory. „Obvykle vznikají na místech, kde již předtím nějaký objekt stál. Nové obchodní projekty se proto musí přizpůsobit stávajícím plochám, což někdy vyžaduje kompromisy pro vnitřní uspořádání,“ řekl František Diviš ze společnosti GfK. Ve spoustě případů mohou naopak také pomoci s modernizací svého okolí, jak ukazuje příklad brněnské Vaňkovky. „Díky její existenci se nastartovala postupná revitalizace okolí, nejvýrazněji ulice Dornych. Dnes se tak ze zdejších budov stává moderní administrativně-obchodní čtvrť,“ doplnil Jan Borůvka.
Podobně se s touto výzvou vyrovnalo i jiné nákupní středisko uvnitř města a mimo historické centrum, Arkády Pankrác v Praze. Spolu s obchodním domem vzniklo v jeho okolí hned několik moderních kancelářských budov, které ho doplnily. „Nebylo tedy nutné vyrovnávat se s tím, že by nákupní centrum nerespektovalo původní okolí. Celá oblast naopak prošla zásadní modernizační proměnou,“ sdělila Denisa Gálová, ředitelka obchodního centra Arkády Pankrác, které také vznikalo mezi roky 2005 a 2008.
Revitalizace či rozšíření stávajících center
Podle Josefa Kunce přitom lze očekávat, že v budoucnu již větší nákupní centra přibývat příliš nebudou. Na většinovém podílu těch uvnitř měst by se tak nemělo příliš měnit. „Nových velkých nákupních center u nás už asi moc nevznikne, boom jejich výstavby je pozastavený, skončil zhruba v roce 2009 s globální ekonomickou krizí. Od roku 2010 pak bylo v Česku otevřeno pouze 15 nových center, ale dalších 18 až 20 bylo remodelováno či modernizováno. To je jednoznačně aktuální trend,“ uvedl.
Jeho slova potvrzují i ředitelé obchodních center. „V následujících letech se jednoznačně chceme věnovat postupné modernizaci. Již v letošním roce se to dotkne parkoviště a také možností sezení uvnitř centra,“ řekl ředitel Galerie Vaňkovka. Naopak pražské obchodní centrum prochází výraznější proměnou už třetím rokem. „Postupně revitalizujeme podobu pasáže, modernizujeme jednotlivé prodejny a zvětšujeme plochu restauračních zařízení. Změny by měly být hotové do konce tohoto roku,“ uzavřela Gálová. (31.1.2019)
