Obor gastra už 12 měsíců bojuje o přežití. Bez několika dnů je to přesně rok, co otevřela první výdejní okénka. Ta se během lockdownů stala jediným způsobem, jak udržet otevřené provozy. Z uplynulých dvanácti měsíců bylo různou měrou omezení zasaženo hned devět, přísný okénkový režim pak v součtu panuje půl roku. Výsledek? Tržby oboru se meziročně propadly o 37 procent. Oproti roku 2019, kdy podle SOCR ČR dosahovaly 195 miliard korun, to představuje propad zhruba o 72 miliard.
Podle společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá čtvrtina tuzemských gastro podniků, byl první lockdown nejtěžší. „Na tak razantní omezení tehdy nikdo nebyl připraven. V půlce března tak ze dne na den zavřely tři čtvrtiny podniků a tržby se propadly o 87 procent. V dalších týdnech pak postupně okénka otevřelo 40 procent podniků a tržby se vyšplhaly asi na třetinu původních hodnot,“ rekapituluje ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Loňské jaro zabilo desetinu podniků
Navzdory rozvolnění v letních měsících se deficit způsobený jarní uzavírkou nepodařilo dohnat. Odhadem zhruba 10 procent podniků už neotevřelo. Zbývající zařízení sice generovala vyšší obraty než před vypuknutím koronakrize, nicméně i tak byla čísla nižší než během předchozího léta. Výrazně se projevily rozdíly mezi jednotlivými regiony.
„Zdaleka nejhůř na tom byla Praha, kde v porovnání s létem 2019 klesly tržby bezmála o pětinu. V mínusu se potácely také Moravskoslezský a Zlínský kraj, jejichž návštěvnost negativně ovlivnila lokální ohniska koronaviru. Nejvíc se naopak utrácelo v turisticky atraktivních lokalitách v jižních Čechách, Královéhradeckém kraji a na jižní Moravě,“ přibližuje Petr Menclík.
Podzim a zima? Útlum, a ještě větší útlum
Nový náraz přišel hned po letních prázdninách. Už koncem září přišlo rozhodnutí o omezení otevírací doby, posléze se začala omezovat i kapacita gastropodniků. V říjnu pak s propuknutím druhé vlny koronaviru přišel další tvrdý lockdown, který panuje prakticky do současnosti. Jediným vytržením byly tři rozvolněné týdny na přelomu listopadu i prosince, kdy ale nadále přetrvávalo omezení provozní doby i kapacity. Tehdy otevřelo 7 z 10 podniků, které fungovaly před propuknutím koronakrize.
Co způsobují lockdowny?
Gastro se během roku zvládlo na omezení částečně adaptovat. Díky moderním technologiím a optimalizovaným procesům už podniky s každým dalším lockdownem naskakují do okénkového provozu rychleji a efektivněji. I tak to ale znamená, že během těchto období má obvykle kolem 60 procent gastro podniků zavřeno a tržby se pohybují kolem 40 procent normálu.
Krvácejí všichni, nejvíc večerní podniky
Koronavirová omezení mají největší dopad na podniky orientované na noční život. „Například diskotéky a kluby, podobně jako bary nebo hospody, nemohou pořádně fungovat už od konce léta. Situace je pro ně likvidační,“ upozorňuje Petr Menclík. Naopak nejlépe podle něj současný režim zvládají kavárny a bistra. „Tyto podniky do určité míry i za normálních okolností fungují v režimu ‚take away’. Za celý rok jejich tržby klesly jen o 19 procent,“ vyčísluje Petr Menclík.
Podle Luboše Kastnera, který obor zastřešuje v rámci AMSP ČR, aktuálně hrozí smrt každému čtvrtému zařízení. „Víc než třetinový pokles hodnoty trhu v kombinaci s nejistými kompenzacemi a slabým nájezdem tržeb v roce 2021 způsobí odliv zhruba čtvrtiny provozovatelů a analogicky stejného počtu zaměstnanců. Pro záchranu odvětví je nyní zásadní, kdy dojde alespoň k částečnému rozvolnění a obnově provozu,“ vysvětluje.
