Už sto let vyrábí PRAKAB kabely, pořád jen kabely…

„Mám rád prostředí továren, provozy, kde lidé vytvářejí svou prací nové hodnoty. Hluk strojů, vůně oleje, kovů, plastů. Mám rád klasické továrny, nástup směn, pracovní nasazení kanceláří spojených s provozem, vrátnice a strážní službu. Je to svět, který jako by v posledních letech končil. Moderní doba o něj už moc nestojí, ale neví, že bez něj to nejde. Nejde to bez kabelů, nejde to bez zodpovědné práce a asi to nejde bez PRAKABu. Poslední těžkou zkoušku prožila kabelovna vloni, v roce 2020. Zásah pandemie, jakou ještě nikdo nezažil. Strach, omezení, nedostatek informací a nákaza se začala šířit Evropou. Nikdo nevěděl, co bude a jak se k tomu postavit. V továrně to trvalo jen týden a už jsme věděli, že máme práce dost, kabely přece potřebují lidé vždy. Udělali jsme opatření, nastavili zdravotní kontroly a jelo se bez přerušení dál. PRAKAB zase nezklamal, projel pandemií bez ztráty, uživil své zaměstnance a něco vydělal i majitelům. Bez zachvění se pustil do dalších let,“ napsal Ing. Tomáš Zieschang, Ph.D., ředitel společnosti PRAKAB v publikaci, která byla vydána při příležitosti 100 let Pražské kabelovny v roce 2021. V souvislosti s uvedením fotovoltaické elektrárny v areálu závodu do provozu jsme se ho zeptali:

Udržitelný rozvoj je součástí DNA společnosti PRAKAB. Přitom stále více ovlivňuje její chod. Jak konkrétně?

Kabely se v Hostivaři vyrábějí už přes sto let. Prvopočátek jejich produkce je spojen se jmény Emil Kolben, Thomas Edison, Otto Steiner, Heinrich Eger a další. Základ Pražské továrny na káble vzešel z pobočky rakouské swechatské kabelárny. Když se posuneme v čase, tak v privatizaci společnosti PRAKAB počátkem 90. let minulého století se stává jejím majitelem rakouská společnost Swechater Kaberlwerke. Jedním z hlavních důvodů pro toto rozhodnutí byla v určité míře historická vazba, ale především to, že vedení PRAKAB a SKW se shodlo na vizi budoucnosti podniku. Při bilanci posledních třech desetiletí spolupráce je víc než zřejmé, že to byla správná volba.

Ve spolupráci s odborníky SKW byla obnovena výroba signálních kabelů a zásadně rozšířeno portfolio našich výrobků. Tento trend pokračuje dodnes, kdy vedle silových a instalačních kabelů vyrábíme širokou škálu nehořlavých bezpečnostních kabelů.

DNA naší společnosti se píše od roku 1891, kdy Otto Steiner, původem hodinář, založil ve Schwechatu továrnu na elektrické kabely. Nebude od věci připomenout jeho slova, která tehdy napsal: „Čas lze měřit, avšak nikoliv řídit. Cíleným přenosem energie pomocí kabelů ovšem získává společnost i každý jednotlivec neomezené možnosti. Chci být součástí tohoto vývoje.“

A jak nás ovlivňuje dnes? Nová řešení, inovace zaměřené na efektivitu z pohledu úspor materiálů a energie, důraz na kvalitu a bezpečnost. To vše se dá shrnout pod dva pojmy – Udržitelnost a ESG.

Sluneční energii máme zadarmo, proto čím více ji budeme využívat, tím lépe. Z dostupných informací jsem zjistil, že některé operace ve výrobním závodě probíhají za přímého využití slunce. Řekněte nám o nich více.

Výroba kabelů se skládá z řady postupů, některé z nich jsou úzce specializované. Náš výzkum se kromě dalších úkolů věnuje hledání řešení, aby výroba byla co nejvíce zelená.  Týká se to například zpracování plastů, což je chemický proces, jeho jedna část se uskutečňuje v parní peci. Tak nás napadlo, zda by se k tomu nedalo využít v letních měsících přímé sluneční záření. Od myšlenky k činu byl „jen“ krůček. Náš výzkum to vyřešil a tak jsme poprvé vyzkoušeli novou technologii, která nese označení pracovní operace T13.

Kabel lze vyrobit několika procesy na různém strojním zařízení se stejným výsledkem, ale jinou cestou. Vždy se přitom jedná o certifikované postupy při dodržení požadované kvality.

Nyní celou akci vyhodnocujeme včetně úspor energie, kterých se dá takto dosáhnout.

Lze tedy konstatovat, že vaše řešení představuje inspiraci pro další firmy?

Určitě. Nemám tím na mysli tento konkrétní případ, ale cestu. Zjednodušeně řečeno Přemýšlet a chtít. Pokud je vůle, tak se dříve či později ukáže, že to či ono jde dělat lépe, efektivněji a udržitelněji. A o to přeci jde!

V hledáčku máte už několik let využití solární energie. Na střeše nové haly společnosti PRARENA 1 proběhla výstavba PRAKAB fotovoltaické elektrárny o velikosti 999 kWp, která se řadí k největším v Praze.  V čem jsou pro společnost její hlavní ekonomické přínosy?

Na prvním místě jsou úspory energie a její výroba bezemisní cestou. Fotovoltaika v současnosti zažívá boom, my jsme se s jejím využitím na střeše nové haly začali zabývat před třemi roky. Její projekt splňoval všechny bezpečnostní předpisy včetně požárních. Tím naše záměry s využitím solárních elektráren nekončí. V plánu máme výstavbu dalších, takže celkový výkon všech bude 2,5 MWp.  

Veřejným tajemstvím je, že schvalovací procesy v Česku jsou běh na dlouhou trať. Takže, stalo se vyřízení povolení maratonem, půlmaratonem nebo „jen“ pětitisícovkou. Kratší trať raději nechci uvádět…

Hodně se o tom píše, myslím si však, že skutečnost je odlišná. Vždy je potřeba si položit otázku, proč k tomu došlo. Zda za tím nejsou nedostatky v projektu, špatná statika střechy, na níž má být fotovoltaika umístěna nebo jiná pochybení. V PRAKABu máme v tomto jen kladné zkušenosti. Statika haly splňuje všechny předpisy, totéž se týká elektroinstalace. Takže, když bychom to hodnotili terminologií z atletiky, tak jsme to zvládli během na sto metrů.

A pokud jde o výstavbu FVE?

Opět, jen dobré zkušenosti. V tomto důležitou roli hraje volba dodavatele, jeho reference a podmínky včetně záruky.

Samostatnou kapitolu tvoří její zapojení do sítě. I v tomto případě existuje mnoho objektivních a subjektivních důvodů, proč to nejde, jak bychom si přáli?

Naším dodavatelem energie je PRE. S předstihem jsme je informovali o našem záměru, termínech výstavby FVE a předpokládaném datu připojení k síti. Znali jsme podmínky, za jakých je to možné, takže i toto proběhlo hladce.

Odpovědi na výstavbu a uvedení do provozu naší první fotovoltaické elektrárny vypadají jako bychom byli dítě štěstěny. Opak je pravdou. Stalé platí, že štěstí přeje připraveným a v tomto případě doplněné slovem a odpovědným. Pečlivost, odpovědnost a kvalitní práce je součástí naší DNA, jak už jsme o tom hovořili.

Máte vlastní zdroj elektřiny. Jak s ním naložíte.

Elektrárna je připojena k síti, jiné řešení v tomto případě nepřicházelo v úvahu. Podstatné je, že část výroby zabezpečujeme vlastní zelenou elektřinou.

Zmínil jste vytvoření ostrovního provozu v areálu kabelovny s využitím použitých baterií. Co vás k tomu motivovalo?

S touto myšlenkou si pohráváme již několik let. Zaujal nás ve své době největší evropský systém pro skladování energie v Amsterodamu, který využívá jak použité, tak zcela nové baterie z elektrických vozidel. Podle dostupných informací třímegawattová soustava hraje důležitou roli při vyrovnávání nabídky a poptávky po energii v Johan Cruijff ArenA. Skladovací kapacita znamená, že energie vyrobená 4 200 solárními panely na střeše ArenA může být také uložena a optimálně využita. Akumulovaná energie zajišťuje záložní výkon, snížila využití dieselových generátorů a poskytuje úlevu energetické síti vykrýváním výkonových špiček, které se vyskytují během velkých koncertů, obchodních setkání a dalších akcí, které se na něm konají.

Energii vyrobenou z fotovoltaiky využijete ve výrobě. V čem bude hlavní výhoda ostrovního provozu?

Malé solární elektrárny většinou fungují v symbióze s distribuční soustavou elektřiny. V praxi to znamená, že jsou na ni připojeny – jedná se o takzvaný on-grid systém. Jejich majitelé tak mají možnost dodávat přebytky elektrické energie do distribuční sítě, pokud pokryjí vlastní spotřebu, případně mají současně plně nabitou domácí baterii. Když jim vlastní výroba nebude stačit, tak si dříve dodanou elektřinu vezmou zpět, případně si ze sítě odeberou další elektrickou energii.

Existuje ovšem druhá varianta - off-grid neboli ostrovní systém. Jde o řešení nezávislé na distribuční síti. V našem případě budeme ukládat energii v bateriovém úložišti a využijeme ji k dobíjení naší flotily elektromobilů, která postupně roste. Hlavní výhoda je v tom, že budeme mít vlastní zdroj elektrické energie.

V jakém stadiu je uskutečnění bateriového úložiště?

Projektově ho máme vyřešené, po technické stránce rovněž. Zadrhli jsme se v jeho realizaci. Získat potřebné množství baterií je prakticky nemožné, bylo by to i přes všechnu pečlivost dosti riskantní z řady důvodů, většina z nich má své opodstatnění. Řešením je dodávka bateriového úložiště dodavatelským způsobem.     

Elektromobily ve firmě už nejsou vlaštovkou. Rád bych se zeptal na následující: Jakou strategii jste zvolili v rámci obměny vozového parku?  Co plánujete s elektromobily, kterým skončí plánovaná firemní životnost?

Známé rčení říká, že každé ovoce potřebuje svůj čas, aby uzrálo. Tak je to i v případě našich elektromobilů. Možností je několik. Nabídnout je k odkupu našim zaměstnancům za výhodných podmínek, použít je jako protihodnotu při koupi nových elektromobilů a tak dále. Pro přesnost bych doplnil, že v současnosti máme v areálu podniku 5 dobíjecích bodů a dalších 5 slabších a jeden silný před areálem budujeme.

 Elektromobilitu osobně považuji za velké téma, ale v mnoha směrech i neprobádanou oblast. Stále je ve vývoji, hledá odpověď na řadu výzev. Budu konkrétní. Začal bych tím, že naše sesterská společnost na Slovensku vyrábí kabely, které se používají při dobíjení elektrických aut. Rádi se s nimi dělíme o naše zkušenosti, které jim pomáhají při jejich dalším vývoji, aby plně obstály ve světové konkurenci, která stále roste.

Dnes se znovu otevřela otázka, zda je výhodnější mít obrovské množství dobíjecích bodů nebo to řešit výměnou baterií. Tato alternativa má stále více zastánců v Číně a USA. Samozřejmě by k tomu bylo potřeba upravit příslušnou legislativu. Osobně si neumím představit české řidiče, kteří by byli ochotni riskovat, že novou baterii v automobilu jim vymění za „opotřebenou“ pokud bude v jejich vlastnictví.  

S tím souvisí množství energie, které doprava spotřebuje. Podle posledních dat Eurostatu v EU žije 446,7 milionů obyvatel. Na každého připadá 0,57 automobilu, což představuje 225 milionů vozidel. Jak se bude například zvládat jejich exodus v době letních dovolených?

Styl jízdy elektromobilem má svá specifika. Chybí například hluk spalovacího motoru, což může zvýšit nepozornost chodců, kteří ho neuslyší, mění to i návyky řidičů.

Konečně všechny elektromobily mají vysoký standard vybavení. Z vlastní praxe vím, že někteří majitelé firem a vedoucí manažeři neumí „skousnout“, že někteří jejich zaměstnanci, kteří jsou o několik „pater“ níže, jezdí v podobném automobilu. Rozdíl mercedes – trabant se vytrácí. A tak bych mohl pokračovat.    

Jistě není od věci se zeptat, jak jsou udržitelná řešení přijímána zaměstnanci, mají už je takříkajíc v krvi?

Mají, fandí jim a stávají se jejich vlastní DNA. Jako ředitele mne vždy potěší, když slyším, že o PRAKABu hovoří jako o jejich podniku, se kterým spojili svoji profesní cestu.

V minulém vydání časopisu CzechIndustry jsme publikovali článek o Pražské kabelovně věnovaný ESG. Rád bych se zeptal, jak se budou měnit kabely a jejich výroba z tohoto pohledu?

Svět se mění a my s ním. To se týká i kabelů. Na jedné straně je budou spoluvytvářet výsledky vědy a výzkumu, nové materiály a technologie výroby, nemalou roli bude mít přechod na digitalizovanou výrobu s využitím internetu věcí a umělé inteligence, modernizace železnice a výstavba vysokorychlostních tratí. Dále to jsou výzvy, které přináší klimatická změna a přechod od centralizované k decentralizované výrobě energie. Stačí pozorněji sledovat vývoj naší legislativy – LEX OZE II, LEX OZE III, klimaticko-energetický plán, aktualizace Státní energetické koncepce a představit si, kolik výzev je v těchto dokumentech na pořadu dne. Energetika už blízké budoucnosti bude decentralizovaná na desítky až stovky tisíc různých zdrojů, jejichž výroba elektřiny nebude vždy pravidelná či předvídatelná. Bez, troufnu si říci, tisíců kilometrů kabelů, nebude realizovatelná.

Příkladem nám může být sousední Německo, které mělo na počátku roku 2023 v provozu 29 982 větrných turbín a letos v březnu bylo v zemi instalováno už 2,6 milionu fotovoltaických systémů. V tomto počtu nejsou zahrnuty ty malé, které jsou někdy označeny jako „zastávkové“.

Moderní budoucnost bez kabelů není možná…

Interview jsme začali citací z knihy věnované 100. narozeninám Pražské kabelovny. Na závěr bych si dovolil z ní použít dva odstavce z vašeho Slova ředitele.

Sto let staré budovy, ze kterých úplně vykukuje moderní technologie. Nezdá se to, ale i nejtemnější noci zde šustí vyrobený granulát v centrálních rozvodech. Ta továrna jede v nepřetržitém provozu, ve dne v noci. Zastavuje jen o Vánocích na čtrnáct dní, aby se opravilo vše porouchané a opotřebované, a jede se dál. Pracuje se tady takto už sto let… Vyrábějí se kabely, pořád jen kabely. Je to nebývalý div, jedno místo, žádné přerušení a stále stejný obor. A ti lidé, dělníci, obchodníci, ekonomové, technologové a vývojáři, celé generace pracují právě zde. Většina jich na svou továrnu nedá dopustit. A je to práce těžká, často i špinavá, namáhavá, s nejistým výsledkem. Jako by to tady nikomu nevadilo, jede se stále dál, rychleji nebo pomaleji, ale jistě dál. Jako by to místo bylo prokleté nebo začarované. Neporazitelný génius loci.

Pro ředitele takovéto firmy je velmi těžké rozhodovat. Je zde velká tradice a velké možnosti něco pokazit. Vše se musí dělat obezřetně a s rozvahou. Neznamená to ale, že by se továrna neměla dále rozvíjet. Podmínkou pro úspěšné pokračování jsou inovace výrobků, špičkové laboratoře a nové technologie. Je nutné také správně využívat pozemky. Proto továrna nezůstává beze změn. Investuje se, bourá se staré a staví nové. Často se mě lidé ptají, zda se nebojím velkých zásahů do tradičních zvyků tohoto podniku. Odpovídám, že se zásahů nebojím, je ale nutné dělat je citlivě s ohledem na tradici a s výhledem do budoucnosti. Dělat je se spolupracovníky a nezapomenout přitom na ducha tohoto místa. Dělat je pro příštích sto let.

Zdroj: časopis CzechIndustry 3/2023