Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zahájil do konce roku 2020 šetření u 71 871 položek zapsaných v katastru nemovitostí na nedostatečně identifikované vlastníky (NIV), z toho již prošetřil 37 129 nemovitostí. Nejčastějším výsledkem šetření bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení (téměř 61 % případů).
„Nemovitosti, u kterých není správně zapsán vlastník, často komplikují obcím jejich rozvoj v podobě budování cyklostezek nebo inženýrských sítí. Proto více než 37 tisíc vyřešených případů vnímám jako mimořádný úspěch. Jedná se o totiž o činnost, která je nejen časově, ale i odborně nesmírně náročná. Klíčové je důkladné dohledávání informací z archivů, pozemkových knih, matrik nebo zemských desek,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu. „Doporučuji každému si na našich webových stránkách zjistit, zdali on nebo jeho předci nevlastní nemovitost, o které neměli doposud tušení,“ dodala generální ředitelka.
V seznamu jsou uvedeny nemovitosti, u nichž není vlastník zapsán v katastru nemovitostí vůbec, nebo některý z důležitých identifikačních údajů vlastníka chybí. ÚZSVM tyto nemovitosti průběžně prošetřuje. Přednostně jsou šetřeny nemovitosti, jejichž nejasné vlastnictví brání obcím například při rozvoji veřejné infrastruktury.
Ke konci roku 2020 ÚZSVM evidoval zahájené šetření u 71 871 nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na nedostatečně identifikované vlastníky, z toho 37 129 nemovitostí již prošetřil. Oproti konci roku 2019 vzrostl počet vyřešených položek o 14 %. Jen v roce 2020 bylo zahájeno šetření u 8 927 položek a vyřešeno bylo 5 467 nemovitostí, což je o 334 více než v roce 2019.
Nejčastějším výsledkem šetření bylo zjištění, že vlastník již nežije, a proto byl dán podnět k zahájení dědického řízení (v 61 % případů). V 10 % případů bylo zjištěno, že nemovitost patří státu. V téměř 7 % případů se přihlásil sám vlastník, který své vlastnictví doložil a doplnil chybějící údaje do katastru nemovitostí.
ÚZSVM na svých webových stránkách dvakrát ročně aktualizuje seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků, který vypracovává Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Aktuální seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků je společně s často kladenými dotazy k této problematice zveřejněn na webových stránkách ÚZSVM www.uzsvm.cz/niv. Další informace včetně návodu, jak postupovat, jsou k nalezení také v informačním materiálu Nedostatečně identifikovaní vlastníci.
Příklady úspěšně vyřešených nemovitostí s nejasnými vlastníky v roce 2020:
► ÚZSVM ve Svitavách zahájil šetření k dohledání nedostatečně identifikovaných vlastníků pozemků v katastrálním území Sedliště u Janova, které byly předmětem řízení o vydání územního rozhodnutí na stavbu úseku dálnice D35 Litomyšl – Janov. Pracovníci ÚZSVM byli úspěšní a podařilo se jim u těchto pozemků nalézt listiny potřebné k podání návrhu na zahájení dodatečného dědického řízení. Po skončení dědického řízení bude možné dokončit stavební řízení a pokračovat ve výstavbě dálnice.
► ÚZSVM pomáhá dohledat nejasného vlastníka pozemků v Holicích z dob Rakouska-Uherska. V evidenci katastru nemovitostí byly pozemky zapsány na pana J.R. z Holic, a to na základě odevzdací listiny C.K. Okresního soudu v Holicích z roku 1863. Z tohoto data bylo zřejmé, že dotyčná osoba v současnosti již nežije a že tento majetek nebyl v řádném dědickém řízení projednán. Ve spolupráci se Státním okresním archivem v Pardubicích se však ÚZSVM podařilo dohledat v matričních záznamech datum narození pana J.R. i datum jeho úmrtí v roce 1870. Současně byly dohledány údaje o jeho manželce, čtyřech dětech a deseti sourozencích. Na základě těchto zjištění ÚZSVM podal Okresnímu soudu v Pardubicích návrh na dodatečné projednání dědictví.
► ÚZSVM pomohl k obnově kaštanové aleje v Českých Velenicích. ÚZSVM v Jindřichově Hradci vyřešil vlastnictví pozemku, který byl zapsán na nedostatečně identifikovaného vlastníka. Pozemek s výměrou 27 m2 je malý, ale díky svému umístění poměrně významný. Leží v kaštanové aleji uprostřed města. Za druhé světové války na něm stála trafika. Nevypořádané vlastnictví i k takto nepatrnému majetku mohlo ztížit revitalizaci aleje, kterou město připravuje. Zaměstnanci ÚZSVM se z historických dokumentů dopátrali, že v katastru zapsaný vlastník zemřel v polovině 60. let. Archivní listiny zaslali soudu a požádali o dodatečné projednání pozůstalosti. V dědictví malá parcela připadla vnukovi zesnulého majitele, od kterého ji pak město obratem odkoupilo. Díky tomu může město zahájit obnovu aleje.
► ÚZSVM získal po švédské občance nemovitosti v Jablonci nad Nisou. Pracovníci ÚZSVM při šetření zjistili, že v neprojednaném dědictví se jedná o zachovalý patrový dům. ÚZSVM si proto vyžádal od Katastrálního úřadu v Jablonci nad Nisou potřebné doklady, aby zjistil celou historii tohoto majetku. Po zkompletování potřebných dokladů ÚZSVM podal u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou žádost o projednání tohoto majetku v dědickém řízení. Notářka, která případ dostala k projednání, ovšem ÚZSVM informovala, že dědictví nemůže být projednáno, neboť v informačním systému evidence obyvatel nemá původní majitelka nemovitostí doplněné datum úmrtí. Započalo tedy jednání ohledně doplnění tohoto údaje do informačního systému. Byla požádána zvláštní matrika v Brně-střed, aby vydala český úmrtní list. Ta jej však vydat nemohla, protože neměla patřičné podklady ze Švédska. V této souvislosti ÚZSVM požádal o pomoc Velvyslanectví ve Švédsku, které ÚZSVM vyšlo obratem vstříc. Díky spolupráci s ambasádou se vše podařilo zdárně vyřešit a po projednaném dodatečném dědickém řízení připadl majetek státu, neboť žena neměla žádné dědice.
► Město Brandýs nad Labem se obrátilo na ÚZSVM s žádostí o dohledání vlastníka pozemku uprostřed zámeckého parku. Šetřením bylo zjištěno, že jeho původní majitelka se narodila v roce 1898 a zemřela v roce 1967. Přes dohledání jejího manžela, který již také zemřel, byly úspěšně dopátrány její dvě děti. Na základě provedeného šetření byla informace postoupena příslušnému okresnímu soudu se žádostí o doprojednání dědického řízení.
Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci. Většina zápisů tohoto druhu v katastru nemovitostí pramení ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec.
V katastru nemovitostí bylo k 1. srpnu 2020 evidováno celkem 369 543 položek s nedostatečně identifikovaným nebo neznámým vlastníkem. Jeden nedostatečně identifikovaný vlastník může vlastnit několik různých nemovitostí a jednu nemovitost může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků. Reálně se tak jedná o 174 793 nemovitostí, které nemají správně zapsaného vlastníka. Z toho je 169 624 pozemků a 5 169 staveb.
Pokud se nepřihlásí vlastník nemovitosti nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem, a tento majetek přejde na stát. (5.2.2021)
