V Bosně a Hercegovině pomůže projekt ČRA v rozvoji a posílení kapacit horské služby

I když je Bosna a Hercegovina z více jak ¾ pokryta pohořím, zdejší horská služba (až na drobné výjimky týkající se soukromých lyžařských areálů) nemá své profesionální zaměstnance. Je zcela dobrovolná a prostředky na svou činnosti získává od sponzorů, lokálních samospráv nebo útvarů civilní ochrany. Centrální telefonní číslo na horskou službu neexistuje a nefunguje ani garantovaná nonstop pohotovostní služba. S podporou České rozvojové agentury se zde proto letos rozjel tříletý projekt, který má zlepšit spolupráci mezi záchranáři v jednotlivých horských oblastech, zvýšit jejich kapacity, pomoc s materiálním vybavením a předat zkušenosti ze způsobu fungování Horské služby v Česku.

Kvůli ekonomické situaci je mnoho silnic v Bosně a Hercegovině ve špatném stavu a celá řada míst v horách je špatně dostupná. Ocitnou-li se zde lidé v nebezpečí, velmi to komplikuje záchranu jejich životů. Z důvodů náročného přístupu a pohybu v horách se na záchraně obyvatel v těžko dostupných oblastech podílí specializované horské služby, jejichž činnost je ale „pouze“ dobrovolná. O její důležitosti však není pochyb. „Systém horské služby je v Bosně a Hercegovině úplně jiný, než jaký máme v Česku. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že tamní horská služba není centralizovaná, a tudíž ani státem financovaná. Tvoří ji zhruba deset horoslužebnických svazů, které sdružují dohromady na čtyři desítky samostatných záchranářských spolků,“ říká garant projektu, ředitel Horské služby Patrik Jakl.

V druhé polovině října tak čtyřčlenný tým české Horské služby zahájil projekt pětidenním pobytem v BiH, při kterém se seznamoval s tamním systémem záchrany na horách a s potřebami tamních „horoslužebníků“. Výjezdu předcházely několikaměsíční přípravy. První „misi“ zahájil tým Horské služby v Sarajevu a přes horský masiv Vlašič, přírodní park Blidinje, a poutní místo Medžugorje skončil po pěti dnech v Mostaru, kde má také sídlo největší horoslužebnický spolek Savez Gorskih Službi Spašavanja u BiH (GSSUBIH). V průběhu cesty se potkal s mnoha záchranářskými spolky, jednal v Sarajevu na ministerstvu, zúčastnil se kurzu pro záchranáře – začátečníky, viděl noční simulaci pátrací akce, ukázku kynologie, nácvik záchrany zraněného ve svahu s prudkým sklonem a potkal se se zástupci vodní záchranné služby.

„Technické vybavení je v Bosně na nižším standardu, než jsme zvyklí u nás v Česku. Navíc vinou decentralizace není jednotné, takže se dá říct, že každý spolek pracuje s různou technikou a každý má také jiné možnosti. I posílení materiálního vybavení je součástí projektu,“ přibližuje manažerka projektu Kateřina Mejsnarová. Plán projektu pro příští měsíce je už stanoven. Uskutečnit by se měla celkem tři školení pro metodiky z Bosny a Hercegoviny. Jedno zimní v Česku a jedno zimní a jedno letní v Bosně a Hercegovině. Navíc je dohodnuto, že se společnými silami připraví nová bosenská záchranářská „učebnice“. „První školení pro metodiky z Bosny a Hercegoviny se nejspíše uskuteční v únoru 2021. V plánu je i nákup vybavení, které nyní potřebují záchranáři z Balkánu nejvíc,“ řekl další člen výpravy a metodik Horské služby z Šumavy Martin Kocum. Z projektových financí se budou v první fázi kupovat GPS navigace, svozné prostředky a vybavení pro zimní záchranu.

Pro realizaci projektu bude ustanovena partnerská skupina skládající se ze zástupců Horské služby České republiky, Ministerstva bezpečnosti Bosny a Hercegoviny a zástupců svazu Horských záchranných služeb v Bosně a Hercegovině. Každá z institucí do úzké pracovní skupiny nominuje alespoň jednoho zástupce, který se bude účastnit všech projektových jednání a navazující komunikace. Nad formováním pracovní skupiny a plánem její činnosti bude mít dohled Česká rozvojová agentura. „Konečný dopad projektu je velmi široký. Za hlavní konečné příjemce považujeme obyvatele Bosny a Hercegoviny, žijící v horách a jejich blízkosti, v těžko dostupných oblastech a odlehlých pláních. Vhledem k tomu, že země je pokryta pohořím více jak ze ¾ její celkové rozlohy, jedná se o velké množství příjemců. Ke konečným příjemcům patří taktéž turisté z Balkánu, ale i z České republiky, vyrážející do hor za rekreačními účely, ať již za vysokohorskou turistikou nebo za zimními sporty,“ říká Ivana Pejič Povolná z České rozvojové agentury, která má projekty v Bosně a Hercegovině na starosti.

Vhledem k tomu, že počet turistů se rok od roku zvyšuje, pozitivní dopad projektu bude stále narůstat. Do Bosny a Hercegoviny se každoročně vydává také zhruba pět tisíc českých turistů a obecně je počet turistů v této zemi vzrůstající. S nárůstem turistů a trendem adrenalinových a dobrodružných sportů obecně narůstá i úrazovost, což samo o sobě napovídá o důležitosti přispění k budování kapacit horské služby v této zemi a podpoře preventivních opatření pro bezpečný pohyb v horách. (17.12.2020)