V Česku je desátá největší bída v EU

Komentář Lukáše Kovandy

Slováci ji mají vyšší, navzdory nižší inflaci; vůbec největší bídu má pět zemí, které vesměs platí eurem.

Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to z dat Eurostatu.

Index bídy vzniká jako součet míry nezaměstnanosti a míry inflace. Výpočet aktuálního indexu bídy vychází z nejnovějších dat, jak je zveřejňuje Eurostat: tedy z březnové míry nezaměstnanosti v jednotlivých zemích EU a z dubnové míry inflace v těchto zemích.

Index bídy v Česku činí 15,5 bodu. Údaj je součtem březnové míry nezaměstnanosti v ČR, dle metodiky ČSÚ, resp. Eurostatu, která činí 2,3 procenta, a dubnové míry harmonizované inflace, jež v ČR představuje 13,2 procenta.

Zatímco tedy Česko vykazuje jednu z nejvyšších měr inflace v EU, index bídy má „až“ desátý nejvyšší v EU (viz graf níže). To proto, že tíživost dopadu citelné inflace tlumí stále velmi nízká nezaměstnanost. Zaměstnaní lidé se pochopitelně s inflací utkávají snáze než ti nezaměstnaní. A v Česku dlouhodobě panuje nejnižší míra nezaměstnanosti v celé EU.

Výpočet indexu není jen prostým postavením dvou důležitých makroekonomických ukazatelů vedle sebe a jejich sečtením. Mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti v jisté míře existuje příčinná vazba. Nízká míra nezaměstnanosti je totiž často symptomem přehřívajícího se trhu práce. Jeho přehřívání zpravidla doprovází silný tlak na růst mezd, neboť zaměstnavatelé „nemají, kde brát“, a tento tlak zase bývá klíčovou příčinou inflace. Tuto provázanost právě nyní registrujeme i v Česku. Rapidní současná inflace je v Česku tedy do určité míry daní za dlouhodobě velmi nízkou nezaměstnanost.

Třeba Itálie vykazuje třikrát až čtyřikrát vyšší míru nezaměstnanosti než Česko. Italská míra nezaměstnanosti je tudíž už tak vysoká, že znatelně tlumí dopady inflace, pramenící například z prudkého růstu cen energií. Inflace v Itálii, představující 6,3 procenta, je totiž ani ne poloviční v porovnání s tou v ČR. Index bídy je v Itálii ovšem nakonec jen mírně nižší než v Česku (14,6 v 15,5); a to přesto, že má ČR více než dvojnásobnou inflaci.

Index bídy zemí EU současně demonstruje, že euro nechrání ani před inflací, ani před nezaměstnaností. Vždyť nejvyšší hodnotu indexu vykazuje úvodem zmíněná pětice zemí, které eurem platí.

Fialova vláda si může oddechnout, Orbánův kabinet si totiž prosadil, že ruská ropa z Družby nebude podléhat embargu EU

Družbou proudí ruská ropa i do Česka.

Brusel vychází vstříc Maďarsku a Evropská komise tak už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise v neděli rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.

Ropovod Družba je hlavním zdrojem maďarského ropného dovozu. Podstatnou část ropy jím ale dováží také Česko.

V praxi by to tedy znamenalo, že by Česko těžilo ze zamítavého postoje maďarské vlády premiéra Orbána, který hrozí vetovat zmíněný šestý sankční balíček, pokud ten by embargoval ropu proudící Družbou. Fialova vláda by se tak za tu Orbánovu svým způsobem „schovala“. Platí totiž, že Česko nemá dostatečné záložní kapacity pro případ odstřižení dodávek Družbou. Muselo by kupříkladu dojednat navýšení kapacity ropovodu TAL, který vede surovinu z italského Terstu přes Alpy do Bavorska, kde se na něj napojuje ropovod IKL, vedoucí surovinu do Česka.

Česko tak tím, že si Orbán „postavil hlavu“, získává více času, aby mohlo realizovat záložní řešení, například se podílet na investicích do dalších čerpadel ropovodu TAL tak, aby se zvýšila jeho kapacita.

Jestliže nyní EU dává sankcionování ropy proudící Družbou „k ledu“, výrazně tím ovšem utlumí účinek šestého sankčního balíčku. V loňském roce Rusko Družbou přepravovalo do rafinérií členských zemí EU objem ropy odpovídající 720 tisícům barelů denně. Po moři, tedy tankery, dodávalo 1,57 milionu barelů.

Brusel sám se tak ocitl v pasti svých dřívějších siláckých gest a vlastní nejednoty zemí EU. Neustálé řeči Bruselu, že EU zavede embargo na ruskou ropu, totiž udržují už měsíce trhy v napětí, které ropu zdražuje. Brusel ale, jak vidno opět i nyní, není s to hrozbu naplnit. Takže Putinův režim prodává svoji ropu za cenu navýšenou v důsledku hrozby EU, a to ovšem v nesníženém objemu, neboť hrozba zůstává nenaplněna.

Evropská komise tak strategicky selhává. Nereflektuje totiž základní pravidlo vyjednávání. To zní, že je třeba používat vždy jen takové hrozby a ultimáta, které jsme schopni naplnit, jestliže protistrana neustoupí. Pokud tedy EU hrozila embargem na ruskou ropu, měla jej umět naplnit, jinak jím „nešermovat“. Takhle je to fiasko.

Benzín za dva týdny zdražil o dvě koruny na litr, řidiči středeční snížení spotřební daně o 1,50 Kč na litr nepocítí

Z hlediska Fialovy vlády přichází v nevhodnou dobu, neboť ropa citelně zdražuje.

Cena ropy Brent dnes poprvé po více než dvou měsících překročila úroveň 120 dolarů za barel. Na vysokých úrovních jsou také ceny paliv, jež se velkoobchodně prodávají na burze v Rotterdamu. Znamená to, že pohonné hmoty v Česku v příštích dnech a týdnech podraží.

Už v uplynulých dvou týdnech přitom pohonné hmoty v Česku citelně zdražily. Třeba benzín se 15. května prodával průměrně za 44,35 koruny za litr. Včera už to bylo za 46,35. Za dva týdny tedy benzín zdražil přesně o dvě koruny na litr. Tedy výrazně více, než jak zlevní po snížení spotřební daně z benzínu a nafty o 1,50 koruny za litr, k němuž dojde od pozítří.

Vládu bude toto snížení stát miliardu korun měsíčně, řidiči jej přitom nemusí vůbec zaznamenat. Přichází totiž z hlediska vlády v krajně nevhodnou dobu, kdy ropa na světových trzích zdražuje, takže je možné, že už v půlce června budou pohonné hmoty dražší než nyní – navzdory právě snížení daně.

Za zdražováním ropy je ústup pandemie v Číně, nástup letní motoristické sezóny a sázka trhů na to, že EU nakonec bude embargovat ruskou ropu. Alespoň tedy tu, která je do EU přepravována tankery po moři. Ropa proudící ropovodem Družba zřejmě sankcionována nebude, neboť Maďarsko v takovém případě hrozí vetováním šestého sankčního balíčku EU. (30.5.2020)