V Česku je nejvíce nezaměstnaných mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat

Komentář Lukáše Kovandy

Česko letos v červnu vykázalo nezaměstnanost mladých lidí ve věku do 25 let čítající 13,7 procenta. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Eurostatu. Na poměry posledního desetiletí jde o nezvykle vysoké číslo. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí za celé období od března roku 2015. Míra nezaměstnanosti mladých je nyní vyšší dokonce než kdykoli během pandemie covid, kdy se tuzemská ekonomika – na rozdíl od loňska či letoška – propadala, a to dramaticky.

Markantní červnový nárůst míry nezaměstnanosti mladých – z květnové úrovně 9,5 procenta – souvisí s letošním vysokým počtem absolventů základních škol, na který nebyly střední školy kapacitně připraveny. Absolventi základních škol, kteří se nedostali na střední školu, se tak raději nahlásili na příslušný úřad práce, zejména z toho důvodu, aby za ně stát po prázdninách hradil zdravotní pojištění. Dalším důvodem byla autentická snaha o nalezení zaměstnání.

Úřady práce však málo kvalifikovaným mladým lidem často nabízejí jen „nádeničinu“, například kompletování zásilek v logistických skladech.  Neatraktivní pracovní pozice mladé příliš nelákají, takže často jen pobírají dávky v nezaměstnanosti a současně využívají komfortu „mama hotelu“.

Nahlášením na úřad práce se ovšem statisticky stávají nezaměstnanými, pokud tedy na některou z nabídek úřadu nekývnou. Citelný nárůst nezaměstnaných mladých tak není projevem obecného zhoršování situace na trhu práce.

Česká národní banka ukončuje intervenci za silnější korunu, ta v reakci oslabuje

Jde o zásah v duchu hesla „vlk se nažral a koza vlastně zůstala celá“.

Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Zároveň však formálně ukončila svoji intervenci za silnější korunu. Koruna v reakci znatelně oslabila, vzápětí část svých ztrát jak vůči euru, tak dolaru zase umazala. Trhy totiž seznaly, že ČNB jedná tak, aby se „koza nažrala a vlk vlastně zůstal celý“.

Přes formální ukončení svého závazku intervenovat totiž ČNB i nadále deklaruje připravenost zasáhnout proti výrazným výkyvům v kursu koruny, které by mohly ohrožovat cenovou nebo finanční stabilitu.

V rámci intervence vydala celkem více než 600 miliard korun, a to v období od loňského května do října. Devizové rezervy ČNB však i nyní zůstávají po přepočtu k HDP jedny z největších na světě.

ČNB však zjevně míní, že inflační tlaky v tuzemské ekonomice již polevily natolik, že si může dovolit – byť opatrně, neboť zatím spíše opravdu jen formálně – svoji intervenci, jež měla od loňského listopadu podobu čistě slovní intervence, ukončit.

Nicméně tento krok ČNB signalizuje, že centrální banka postupně opouští a opustí režim mimořádně vysokého nasazení v boji s inflací. Bude proti ní bojovat i nadále, ale už konvenčněji a nakonec, na přelomu tohoto a příštího roku, přistoupí ke snižování základní úrokové sazby. Toto snižování dnešní krok – formální ukončení intervence – předznamenává. Nelze vyloučit, že ještě před koncem letoška sníží ČNB svoji základní sazbu nejspíše na úroveň 6,5 procenta.

Čechy přestává drtit inflace

Osmělují se k nákupům věcí, které nutně nepotřebují. Maloobchod tak vykazuje nečekaně slibný výsledek, nejlepší takřka od samého začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Maloobchodní tržby bez zahrnutí aut v červnu meziročně klesaly, a to meziročně o 4,1 procenta, tedy méně, než se čekalo. Z tohoto hlediska lze vývoj maloobchodu hodnotit jako poměrně příznivý a jako „blýskání na lepší časy“. Jedná se totiž o nejlepší, resp. nejméně špatný výsledek maloobchodu od dubna 2022, tedy za takřka celou dobu, po niž trvá válka na Ukrajině. Tu loni koncem února vyvolalo Rusko svým vojenským vpádem na ukrajinské území. V důsledku války prudce narostly ceny energií či pohonných hmot, což ještě umocnilo již existující znatelné inflační tlaky – související ještě s odezníváním pandemie –, na něž Česká národní banka reagovala razantním zvýšením úrokových sazeb. Inflace ale dramaticky – v roce 2022 historicky rekordně – snížila kupní sílu obyvatelstva, které kvůli drahým energiím a dalším nezbytnostem celkově omezilo svoji reálnou spotřebu. Proto od května 2022 měsíc co měsíc sledujeme meziroční pokles maloobchodních tržeb, který byl však tedy nyní v červnu relativně nejmělčí. Důvodem příznivého vývoje v rámci možností je klesající inflace, které nastává i přesto, že trh práce zůstává přehřátý. Klesající inflace při pokračujícím nominálním růstu mezd, jejž urychluje právě přehřátí trhu práce, postupně vrací domácnostem ztracenou kupní sílu. Ty zároveň sdílí lepší vyhlídky ohledně dalšího vývoje ekonomiky, vrací se jejich víra v další příznivější vývoj jak celé ekonomiky, tak vlastní finanční situace, což rovněž je osměluje k výdajům i za zbytné věci. Tento poměrně příznivý vývoj bude pokračovat i v dalších měsících letošního roku a pak v roce příštím, kdy spotřebitelský apetýt podpoří razantní redukce úrokových sazeb v podání České národní banky. Za celý letošní rok se ovšem maloobchod propadne hlouběji než loni, a to o 3,5 procenta, zatímco v příštím roce se po dvou letech poklesu vrátí k růstu, nejspíše poblíž úrovně 4,5 procenta. (4.8.2023)