V Česku poprvé po více než deseti letech klesají nabídkové ceny nemovitostí

Komentář Lukáše Kovandy

V Praze uskutečněné ceny novostaveb padají více než během finanční krize před 14 lety.

V Česku nebývale zlevňují nemovitosti. V prvním letošním čtvrtletí klesly ceny nových bytů v Praze meziročně o šest procent, což je nejvýraznější propad minimálně od roku 2009, od kdy ČSÚ svoji příslušnou statistiku zveřejňuje (zde). Jedná se přitom o realizované ceny bytů v novostavbách, tedy ceny, za které transakce skutečně probíhá.

Realizované ceny starších bytů v Praze v prvním letošním čtvrtletí stále ještě rostly – na rozdíl od bytů v novostavbách. Ovšem v mezičtvrtletním pohledu se ceny starších bytů také už propadaly, a to nejvýrazněji minimálně od roku 2008, totiž o 3,4 procenta (zde).

Z dat tedy vyplývá, že dynamika poklesu cen nemovitostí v Praze předčí rychlost jejich poklesu v době, kdy se v Česku projevovaly dopady světové finanční krize, jež celosvětově nemovitostní trh značně neblaze poznamenala. Ceny realit tehdy klesaly i v Česku, byť tedy v jeho metropoli byly poklesy slabší, než jsou nyní.

Pokles cen nemovitostí pokračoval podle nových dat ČSÚ také ve druhém letošním čtvrtletí, kdy už klesaly dokonce ceny bytů nabídkové, a to celorepublikově. Meziročně se snížily o 0,7 procenta. Jedná se o jejich první pokles od prvního čtvrtletí roku 2012.

Zveřejněná čísla prokazují, že český nemovitostní trh prochází nebývalým útlumem. Pokles dokonce již nabídkových cen, představuje vývoj, jejž realitní trh v zemi nepamatuje více než deset let. V poklesu cen realit se odráží pokles kupní síly obyvatelstva, daný zejména nejvyšší inflací za posledních zhruba třicet let, a také vysoké úrokové sazby hypoték, jež jsou nejvyšší od počátku milénia. Hypotéky zůstanou na nynějších vysokých cenových úrovních nebo v jejich blízkosti ještě minimálně do prvního čtvrtletí příštího roku, což bude poptávku po nemovitostech dále vydatně tlumit.

Český průmysl táhnou „nad nulu“ auta, v květnu pozitivně překvapil

Průmyslová výroba v Česku svým květnovým výkonem pozitivně překvapila. Vykázala totiž solidní meziměsíční nárůst, o 1,6 procenta. Po citelném poklesu, jenž nastal mezi březnem a dubnem, v rozsahu 1,9 procenta, se jedná o výrazné zlepšení meziměsíční dynamiky. Díky ní meziročně průmysl v květnu přidal 1,4 procenta, což je rovněž lepší než očekávaný výsledek. Tuzemský průmysl vytahuje do černých čísel automobilová výroba, která těží ze zlepšení situace v mezinárodní logistice. Zpřetrhané dodavatelsko-odběratelského řetězce se scelují, což tuzemským automobilkám umožňuje rozjet výrobu na vyšší obrátky a uspokojovat odloženou poptávku, nahromaděnou ještě z dobu covidu a jeho odeznívání. Květnová výroba aut v Česku byla druhá nejsilnější od začátku roku 2020, kdy začínala covidová krize. Za celý letošní rok by měl v černých číslech skončit průmysl jako celek, když si oproti loňsku dle předpokladu polepší o 1,9 procenta.

Zahraniční obchod Česka sílí více, než se čekalo. Svědčí mu auta, levný plyn i ropa

Sílící automobilová výroba je vzpruhou také zahraničnímu obchodu ČR. Ten v květnu skončil v přebytku 11,8 miliardy korun, což je mírně lepší než očekávaný výsledek. Meziročně jde o takřka 40 miliard lepší výsledek. Loni totiž na český zahraniční obchod neblaze doléhaly zdražující energie v čele s ropou a plynem, které se v cenové spirále ocitly v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu a jejích ekonomických dopadů. S dramatickým poklesem cen energií, jenž od té doby nastal, klesá také nákladnost příslušného dovozu do Česka, ať už jde o ropu, ropné produkty či plyn. Vedle oživení autoprůmyslu je dramatické zlevnění energií dalším zdrojem zlepšování salda českého zahraničního obchodu. Nepříznivě se naopak projevuje pokles cen elektřiny na evropských trzích, jenž nastává ruku v ruce s poklesem ceny plynu. Česko ovšem patří k největším vývozcům elektřiny v Evropě, takže na jeho zahraniční obchod doléhá její zlevnění nepříznivě. Přesto letos český zahraniční obchod vykáže výrazně lepší výsledek než loni. Zatímco loni vykázal deficit zhruba 200 miliard korun, letos by  měl skončit mírně „v plusu“, na úrovni takzvané „černé nuly“, konkrétněji v přebytku zhruba pěti až deseti miliard korun. (11.7.2023)