V Česku se snížila celková pracovní úrazovost u zaměstnanců, meziročně o 3,5 % na 23 218 případů. Počet smrtelných úrazů klesl dokonce o celou třetinu, na 40, a jedná se vůbec o nejnižší počet fatálních případů za posledních 12 let. Vyplývá to z nejnovějších statistik ČSÚ za 1. pololetí roku 2019.
O třetinu méně mrtvých. Nejlepší výsledek ve firmách za 12 let
„Za smrtelnými úrazy stojí výhradně mužské profese. Je to dáno tím, pracují v nejrizikovějších oborech, například v těžbě, zpracovatelském průmyslu nebo stavebnictví. Třetinový pokles úrazů je významný a za posledních 12 jde o nejlepší celkový výsledek z hlediska prevence pracovní úrazovosti ve firmách. Smrtelné úrazy u žen jsou méně časté a jejich výskyt od roku 2015 více méně stagnuje na dvou až třech případech za pololetí,“ srovnává Ondřej Švadlenka ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá analýzou rizik na pracovišti v průmyslových firmách.
Lehkomyslnost. Konstantní příčina smrtelných úrazů
Podle Ondřeje Švadlenky z Ardon Safety stojí za úbytkem smrtelných úrazů více faktorů. Patří mezi ně i sílící tlak velkých firem na prevenci úrazovosti a rostoucí ochota do dalších investic. „I přes tyto snahy je třeba počítat s konstantními riziky. Například u žen dochází k smrtelným úrazům nejčastěji v dopravě a skladování, rizikový je rovněž zpracovatelský průmysl. Bez rozdílu pohlaví hraje při smrtelných úrazech velkou roli lehkomyslnost zaměstnanců. Mohu zmínit případ pracovníka, který si kvůli fotografii vlezl z frajeřiny do lisu, který jiný kolega omylem zapnul.“
Petr Kaňka, školitel bezpečnosti práce z Bureau Veritas, k tomu dodává: „Každý druhý smrtelný pracovní úraz se stává mužům při práci ve výškách a nejrizikovější segment je stavebnictví. V obecném smyslu jsou nejrizikovější nováčci v prvních 30 měsících u nového zaměstnavatele, kterým se stane půlka všech vážných úrazů. Druhá polovina připadne na všechny ostatní, statisticky významné zvýšení úrazovosti je u zkušených rutinérů - mužů kolem 54 roku věku.“
Podíl žen na neschopenkách zvyšují nemoci a mimopracovní úrazy
Jak ukazují data ČSÚ, v prvním pololetí loňského roku denně chybělo na pracovišti 73 tisíc lidí kvůli pracovní neschopnosti způsobené úrazem. Pokud připočteme i zaměstnance na neschopence kvůli nemoci, číslo se zvýší na 229 712 lidí. Jedná se o nejvyšší průměrný denní stav práce neschopných zaměstnanců od prvního pololetí roku 2008. „Dvě třetiny všech pracovních úrazů připadnou na muže a jedna třetina na ženy. Ženy ale tráví v pracovní neschopnosti stále více času, zejména kvůli nemocem a mimopracovním úrazům. Od roku 2012 počet prostonaných dní u žen narostl o více než dvě pětiny a výrazně přesáhl 12 milionů dní,“ uzavírá Petr Kaňka, školitel bezpečnosti práce z Bureau Veritas. (21.1.2020)
