Nedávná měření a průzkumy ukázaly, že tuzemské školy se potýkají s nízkou kvalitou vzduchu. Problematická je zejména vysoká koncentrace oxidu uhličitého, na což upozorňují i odborníci. Řada škol na tento problém proto reaguje instalací systému řízeného větrání s rekuperací. Podle expertů po tomto řešení vzdělávací instituce sahají častěji než jiné veřejné budovy. Vliv na růst obliby tohoto řešení přitom mají dotační programy, v letošním roce pak i delší uzavření škol kvůli koronaviru.
Zvýšená únava, snížení soustředění či bolesti hlavy. Takové následky může mít příliš vysoká koncentrace oxidu uhličitého, která trápí vnitřní prostředí českých škol. Jak upozorňují odborníci, naměřené hodnoty jsou mnohdy dvakrát vyšší než maximální povolené limity. „Stav je nevhodný. Není výjimkou, že jsou naměřeny hodnoty koncentrací oxidu uhličitého přes 2000 i 3000 dílů částic na jeden milion (ppm). Přičemž limitní koncentrace je udávána 1500 ppm,“ řekl vedoucí oddělení Kvalita vnitřního prostředí Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT Daniel Adamovský.
Jeho slova potvrzují také data. Například souhrnné měření koncentrace oxidu uhličitého, které v roce 2017 provedlo Centrum pasivního domu na 34 základních a středních školách napříč Českou republikou ukázalo podobná zjištění. Většinu času se totiž koncentrace oxidu uhličitého ve třídách pohybovala jak nad doporučenou hodnotou, tak nad maximální limitní hodnotou. Pokud se přitom v zaplněné třídě nevětrá, dosáhne koncentrace oxidu uhličitého maximální povolené hodnoty již za 18 minut.
Vliv lokality i ročního období
Problémem je tedy v tomto směru nedostatečné větrání, prosté otevření více oken však podle odborníků může znamenat vyšší množství prachu v místnosti. V takovém případě vždy záleží na lokalitě, problém to může být například ve větších městech s hustou dopravou. „Při přirozeném větrání pak není prostředku, který by prach z venkovního vzduchu oddělil. Tento způsob větrání však nemusí být vyloučený zejména v malých městech, kde okolní prostředí není výrazně znečištěné,“ doplnil Adamovský.
Odborníci pak z hlediska kvality vnitřního prostředí upozorňují také na vliv ročních období. „V zimních měsících při inverzním charakteru počasí jsou běžně překračovány imisní limity ve venkovním ovzduší, někdy i několikanásobně. Potom je nemožné dosáhnout uspokojivého stavu v místnostech, kde je k dispozici jen přirozené větrání. Podobná závislost platí také u oxidu uhličitého,“ uvedl Aleš Rubina ze Stavební fakulty VUT. Podle něj je proto především kvůli ředění škodlivin v ovzduší efektivní dostatečné větrání s patřičnou filtrací vzduchu.
Podle expertů sem však nelze řadit například pokojové čističky vzduchu či zařízení pro jeho filtraci. „Tyto přístroje sice snižují množství prachu, ovšem pracují pouze s vnitřním vzduchem, který cirkulují po místnosti. Nejsou proto schopny řešit klíčový problém – vysokou koncentraci oxidu uhličitého. Při otevření okna se pak do místnosti dostává opět nefiltrovaný vzduch, což zase snižuje účinnost filtrovacího přístroje,“ uvedl Karel Kincl ze společnosti ENBRA, která se zabývá prodejem vzduchotechnických zařízení.
Rostoucí zájem o rekuperace i díky koronaviru
Pro zajištění globálně kvalitního vnitřního prostředí jsou tak podle expertů nejvíce efektivní sofistikované systémy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla, takzvanou rekuperací, které snižují i energetickou náročnost budovy. To potvrzuje například Adamovský. „Z hlediska možných škodlivin a s ohledem na vysokou potřebu větracího vzduchu na počet žáků ve třídě se jeví nejúčinnější nucené rovnotlaké větrání se zpětným získáváním tepla,“ řekl.
Tuzemské školy podle Karla Kincla při zvažování instalace systému nuceného větrání s rekuperací často potřebují, aby rekuperační jednotka byla co nejméně nápadná a nenarušovala chod dané třídy. Pro správnou funkci se totiž nachází vždy v dané místnosti, tedy typicky přímo v učebně, kde se mohou nacházet i menší děti. „Chod jednotky je sluchem prakticky nepostřehnutelný, pohybuje se okolo 30 decibelů, což v běžných tabulkách odpovídá velmi tichému pokoji. Rekuperační jednotka pak nemusí v učebně rušit ani vizuálně. Je možné ji už ve výrobě obložit laminem, nalakovat nebo potisknout tematickým dekorem, který do učebny zapadne. Právě o tato nenápadná řešení je velký zájem,“ doplnil Karel Kincl.
Obecně je přitom podle něj u škol o systémy rekuperací v posledních letech vyšší zájem než v minulosti. Svou roli v tom hraje také možnost dotace, o kterou mohou školy žádat od roku 2014, u rekuperací přitom může dosáhnout až k 70 % uznatelných nákladů. „Letos pak svoji roli sehrál také koronavirus a následné letní prázdniny. Školy jsou jednak delší dobu zavřené a mají více prostoru na plánování investic a vlastní rozvoj, výrazněji se také projevuje zdravotní hledisko,“ uvedl Karel Kincl.
Oblibu systémů řízeného větrání s rekuperací vnímá u škol také ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický. „Dle našeho názoru došlo za posledních pár let k nárůstu instalací řízeného větrání právě u tohoto typu veřejných budov. Důvodem může být osvěta, které se v oblasti zdravého vnitřního klima dělá z více stran, i měření koncentrací škodlivin na školách. V ostatních typech veřejných budov je trend o něco pomalejší,“ uzavřel. (26.8.2020)
