CzechIndustry > V Číně se druhá vlna pandemie nekoná – země vysoce prosperuje
V Číně se druhá vlna pandemie nekoná – země vysoce prosperuje
Zatímco obyvatelé vyspělých západních zemí úpí pod nárazem druhé vlny pandemie nebo spíše tsunami, Čína je „za vodou“. Už začátkem října 2020 Říší středu cestovalo křížem krážem v plných vlacích a letadlech neuvěřitelných 618 milionů spokojených, i když ještě vesměs orouškovaných Číňanů. To je jakoby se rozpohybovalo obyvatelstvo celé EU a k tomu třeba Ruska, a to do poslední duše!
Stalo se tak během „Zlatého týdne“(National Day Golden Week), kdy se každoročně dává do pohybu téměř polovina čínského obyvatelstva. Mimo běžnou turistiku je hlavně příležitostí k navštěvě příbuzných. Obyvatelé Číny měli už v té době důvod k dobré náladě - byla to jakási první celostátní demonstrace „vítězství Číny nad koronavirem“.
Výstava vítězství nad epidemií
V Národním muzeu v Pekingu byla už v srpnu 2020 (!) otevřena pro nejširší veřejnost výstava umění, vzdávající hold právě tomuto vítězství. V duchu socialistického realismu ztvárňuje hrdinný boj čínského lidu s neviditelným nepřítelem. Ústředním prvkem, který spojuje většinu postav dramatu je přitom obyčejná rouška (na internetu možno najít např. zde: https://edition.cnn.com/style/article/beijing-covid-art-exhibition/index.html). Velkoplošná a velkoobjemová díla, oslavující „velkého ducha čínského lidu“, se vystavují na odiv na rozloze více fotbalových hřišť. Čínští politikové zkrátka usoudili, že koronavirus patří do muzea. Kéž by tomu tak bylo i v Evropě, USA a jinde, kam virus - pravděpodobně z Číny - doputoval. V srpnový den, kdy navštívil výstavu štáb televize CNN, ohlásila oficiálně více než miliardová Čína pouhých 30 (čtete správně – třicet) nových infikovaných, z toho ani jeden v Pekingu. V Německu přitom varovala ještě v prosinci kancléřka obyvatele, že se nacházejí teprve na začátku velmi těžkého čtyřměsíčního období... a denní počty nově infikovaných v Německu na přelomu roku kolem dvaceti až třiceti tisíc a mrtvých v souvislosti s koronavirem mezi čtyřmi sty a více než tisícovkou denně(!) jí daly zapravdu.
Brutální, ale účinné
Čínský režim se s virem a potažmo ani se svými občany během první vlny epidemie moc nemazlil. Na německých televizních stanicích se objevovaly reportáže z liduprázdných ulic čínských milionových měst, hlídaných armádou a příslušníky Ozbrojených lidových milicí (PAP). Německé obyvatele šokovaly zejména záběry zatloukání bytových i domovních dveří prkny křížem jako ve středověku při morových ranách... Žádné handrkování, diskuze a protesty jako v demokratických zemích. Celé týdny byli zvenčí zásobováni nezbytnými potravinami a nepohnuli se z domácího vězení. Čína se poučila staletími a napodobila středověké brutální, ale zároveň velmi účinné metody. A když se někde dneska objeví sebemenší ohnisko nákazy, jsou Číňané schopni otestovat třeba deset milionů obyvatel během několika málo dní a jsou připraveni uzavřít hermeticky celé oblasti do nejpřísnější karantény.
Obří rozdíl ve statistikách
V USA a v EU, která má o čtvrtinu více obyvatel, bylo k 4. lednu 2021 hlášeno dohromady 729 tisíc obětí ve spojitosti s koronavirem. Čína s téměř dvojnásobkem obyvatel hlásí ke stejnému datu světu oficiálně téměř zanedbatelných 4785 mrtvých od vzniku pandemie! To znamená, že Čína má necelé jedno procento - přesněji 0,7 % - zemřelých v souvislosti s koronavirem ve srovnání s USA a EU dohromady. V zemích východní Asie přitom Čína nepředstavuje žádnou výraznou výjimku. Podobná nebo ještě nižší čísla úmrtí vykazují například Filipíny (9347), Japonsko (3571), Jižní Korea (1027), Thajsko (66), Vietnam (35), Tchaj-wan (7). Lze tedy odvodit, že to má co do činění také s vysokou disciplínou tamních obyvatel, a možná také s většími zkušenostmi s různými epidemiemi. Proto také roušky a respirátory používají tamní obyvatelé bez větších problémů a předsudků.
Čínské hospodářství bezkonkurenčně prosperuje
Evropané zírají nevěřícně také na aktuální zprávy o vývoji čínského hospodářství, které jede plnou parou vpřed už více než půl roku a překonává jeden rekord za druhým. Za listopad 2020 například dosáhl čínský export růstu 21 procent proti listopadu 2019 a také nejvyšší převis nad dovozem v historii – přes 75 miliard dolarů. Čínský sedmiprocentní propad HDP v prvním kvartálu byl vůbec prvním čínským hospodářským poklesem za posledních 28 let! I tak bude zřejmě čínský růst HDP za rok 2020 nakonec vypulírován na zhruba 2 procenta – o kterých může většina vyspělých zemí světa jenom snít. V Německu se propadlo hospodářství v prvním kvartálu o devět procent a očekává se roční pokles HDP okolo pěti procent. Z asijských zemí, jmenovaných v předchozím odstavci, budou mít pozitivní ekonomický růst asi pouze Tchaj-wan (+4 %) a Vietnam (+3,1 %), ostatní očekávají poklesy mezi 2,5 až 6,9 procenty. Také v USA se očekává propad HDP o 2,5 až 3 procenta.
A tak se musíme smířit se skutečností, že země, ze které se infekce koronaviru podle dostupných informací rozšířila, celému světu názorně předvedla, jak se s ní sice tvrdě, ale rychle a účinně vypořádat a ve velmi krátké době zhruba půlky roku obnovit normální život a fungování hospodářství.
Čína globálně posiluje
Faktem zůstává - důvěra stamilionů Číňanů ve vlastní politiky, lépe řečeno jedinou, před více než sedmdesáti lety vyvolenou komunistickou stranu, energickým překonáním pandemie a rychlým oživením čínského hospodářství nesmírně vzrostla. Ostatní země světa jsou naopak vesměs hospodářsky na kolenou a důvěra v politiky silně klesá.... Čínští komunisté hodně posílili své pozice nejen ve vlastní zemi, ale také na globální scéně. V posledních letech se Čína stala technologickým lídrem zejména v oborech mobilních telekomunikací 5G, elektromobility a umělé inteligence. Počet oborů s její dominancí nepochybně poroste. A už možná právě započaté třetí desetiletí našeho století rozhodne o tom, kdo bude udávat tón v hospodářství a technologiích, zda Čína nebo dvojice Evropa/USA. Je však téměř jisté, že se Číně mezitím podaří přinejmenším do roku 2025 vstoupit definitivně mezi vyspělé země světa, disponující špičkovými technologiemi.
Se svým projektem Nové Hedvábné stezky napříč kontinenty získává Čína systematicky další trhy a partnery, kteří se stávají často jejími dlužníky. To se v Evropě týká hlavně jížního křídla. Z dříve nepatrného řeckého města Pireus roste díky čínským investorům jeden z nejdůležitějších evropských kontejnerových přístavů a jedna z klíčových vstupních bran pro čínské zboží. Na severu Itálie žije a pracuje silná čínská komunita, čítající okolo 300 tisíc osob s rozsáhlými aktivitami zejména v textilním a obuvnickém průmyslu. EU a NATO doposud víceméně nečinně přihlížely a formulovaly jen velmi vágně svá stanoviska k čínské expanzi a růstu hospodářského i politického vlivu na Evropu. Typickou je například veleopatrná formulace NATO stará zhruba rok: „Uvědomujeme si, že rostoucí vliv a mezinárodní politika Číny představují příležitosti, ale i výzvy, kterým musíme společně jako aliance čelit.“ Moc hezky a diplomaticky vyjádřeno... Ale k čemu je nám taková floskule? Zvláště, když vůči Rusku tatáž aliance zaujala diametrálně jiný, podstatně ostřeji formulovaný, postoj: „Agresivní postup Ruska představuje hrozbu pro evropsko-atlantickou bezpečnost“...
Investiční dohoda EU-Čína
Snad se ale blýská na lepší časy. Těsně před koncem roku 2020 oznámila předsedkyně EK Ursula von der Layenová uzavření investiční dohody s Čínou po dlouhých 7 letech vyjednávání. Dohoda by měla usnadnit investice obou stran. Pro firmy z EU je zvláště důležité, že mají být zrušeny některé požadavky na fungování zahraničních firem v Číně pouze v rámci společného podniku s čínským partnerem a nebude dále požadován nucený transfer jejich technologií. Větší transparentnosti má bý dosaženo u dotací a čínským státním podnikům bude zakázána diskriminace zahraničních investorů z EU. Nejméně rok ale budou trvat potřebné administrativní kroky, jako je ratifikace v Evropském parlamentu.
EU má letitý problém sjednotit rozdílné zájmy svých členů vůči východoasijské mocnosti. Silně exportně orientované Německo i Francie například nemohou riskovat poškození svých zájmů na téměř jedenapůlmiliardovém čínském trhu. Nejednotnost, nerozhodnost i zahleděnost do vlastních problémů a v neposlední řadě rozpačitý transatlantický dialog zatím hrály spíše do karet Říši středu, to je nepochybné. Doufejme, že další vývoj bude pokračovat ve směru, naznačeném novou investiční dohodou.
Dopady pandemie na hospodářství EU
I přes miliardové podpory je období výpadku některý odvětví hospodářství tak dlouhé, že se i v Německu očekává silná vlna bankrotů. Zejména technologicky vyspělé firmy, těžce ekonomicky postižené pandemií, budou v centru pozornosti zahraničních investorů, v čele s čínskými. Poté co získali nedávno jen během zhruba jediného roku perlu německého a nepochybně i evropského průmyslu - jihoněmeckou firmu KUKA, probíhá nyní skrytý, ale o to urputnější boj například o získání blokovací minority ve slavné a prestižní automobilce DAIMLER. Přesun výroby nové generace vysoce efektivních spalovacích motorů do Číny, který koncem roku 2020 vyvolal hlasitý, ale zjevně marný odpor zejména u podnikové rady (se zástupci odborů), také nebyl náhodný. Svědčí mimo jiné o rostoucím čínském vlivu v automobilce.
Moc se nehovoří o tom, že na slavné první vakcíně proti koronaviru BioNTech/Pfizer spolupracoval ještě jeden velký hráč – obří čínská farmaceutická společnost Fosun, která podporovala BioNTech při vývoji vakcíny na základě smlouvy z 16. března 2020. Tedy dokonce dříve, než vstoupil do hry jako strategický partner Pfizer. Důvodem je jistý druh tzv. „čínského syndromu“. Investice čínských firem zkrátka nejsou v Německu rády viděny v odvětvích, která jsou relevantní z hlediska bezpečnosti. Fosun nakoupil už v době podpisu smlouvy akcie BioNTechu v hodnotě 44 mil. €. Společně s BioNTechem byl aktivní zejména u klinických studií. Má na starosti mimo jiné výhradní prodej vakcíny hlavně v Číně a některých okolních zemích.
V protikladu se západními demokraciemi, které se zjevně nacházejí v nejen pandemické krizi, se čínský postup na světové scéně vyznačuje cílevědomostí v kombinaci s neobyčejnou tvrdostí (houževnatostí) i nesmírnou rafinovaností. Tyto vlastnosti Číně přinesly rozkvět a postavení světového hegemona už v minulosti a není důvodu, proč by o totéž neusilovala znovu. Zvláště, když jí to její rivalové na světové scéně usnadňují.
