V ČR nyní chybí systematičtější podpora přenosů poznatků a technologií do praxe

Ve čtvrtek 9. června 2022 se v Lichtenštejnském paláci v Praze konal kulatý stůl k transferu znalostí a technologií, který pořádala ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová ve spolupráci s Akademií věd ČR. V průběhu dne zazněly inspirativní příběhy přenesení výsledků výzkumu do praxe i konkrétní doporučení, jak docílit efektivnějšího sdílení znalostí včetně představení projektu Technologická inkubace.

Pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky je důležité zefektivnit procesy, kterými se dostávají znalosti a technologie z excelentního výzkumu do praxe. „Podpořila jsem proto schválení projektu Technologická inkubace,“ řekla ministryně Helena Langšádlová. Projekt agentury CzechInvest, která spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, během 5 let podpoří na 250 inovativních technologických startupů v 7 klíčových oblastech, mezi kterými je např. umělá inteligence, kreativní průmysl, kosmické technologie nebo udržitelnost.

Petr Očko, pověřený vedením Agentury CzechInvest, k tomu dodal: „Při realizaci celého projektu Technologická Inkubace jsme se inspirovali v zahraničí, například v Izraeli, využili jsme našich zkušeností z realizace úspěšného inkubátoru vesmírných technologií ESA BIC a vycházeli z diskuze se soukromým sektorem. Unikátní na projektu je právě spojení veřejného, akademického, ale i regionálního inovačního prostředí s businessem, startupového světa s pokročilými technologickými společnostmi.“

Spuštění projektu Technologická inkubace, na kterém ministryně spolupracovala, bylo jedním ze stěžejních témat kulatého stolu k transferu znalostí a technologií. Na události společně diskutovaly bezmála dvě desítky hostů, mezi kterými nechyběla ani předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a zástupci dalších veřejných institucí i úspěšných firem, jako např. DIANA Biotechnologies, GeneSpector, Thermo Fisher Scientific a UNICO.AI.

„Je potřeba vytvořit motivační prostředí pro větší spolupráci mezi akademickou a firemní sférou,“ dodala Helena Langšádlová. I proto ministryně připravuje nový zákon, který by umožnil akademickým institucím a firmám lépe převádět znalosti i technologie do praxe.

„V ČR nyní chybí systematičtější podpora přenosů poznatků a technologií do praxe. Současná legislativa vytváří byrokratické a administrativní překážky, kvůli nimž spousta perspektivních nápadů není bohužel realizována. Jsem ráda, že se tomu vláda ČR a RVVI věnuje a společně budeme diskutovat o tom, jak nastavit stabilní prostředí pro zvýšení potenciálu vědy pro celou společnost,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Citace účastníků

► „Pro transfer komplexních technologií, jako je tomu v případě elektronové mikroskopie, je kritická dlouhodobá spolupráce založená na důvěře a včasném pochopení, jaký relevantní problém nová technologie řeší, co přináší byznysu a společnosti. Správný čas, pochopení velikosti trhu či potenciál k vytvoření nového trhu, je klíčem k rozhodnutí, zda má smysl do daného projektu dále investovat,“ popsal podmínky vzniku úspěšných inovací Petr Střelec, generální ředitel brněnské pobočky Thermo Fisher Scientific.

► „Pro dobré fungování transferu technologií je klíčové, aby zde v perspektivních sektorech, jako jsou například biotechnologie, existovaly české firmy, které se zabývají špičkovým aplikovaným výzkumem a vývojem. Takové firmy, spolu se soukromým rizikovým kapitálem, pak poskytují potřebné know-how a podmínky pro to, aby z poznatků vzešlých z akademického prostředí mohly vzniknout nové inovativní projekty s komerčním potenciálem,“ vysvětlil Martin Dienstbier, CFO & COO firmy DIANA Biotechnologies.

ZÁVĚRY Z KULATÉHO STOLU ZE DNE 9. ČERVNA 2022

Dosažení efektivního rozvoje transferu znalostí a technologií vnímáme jako základní předpoklad hospodářského rozvoje, konkurenceschopnosti, prosperity a bezpečnosti, za současného respektování principů udržitelného rozvoje. Podpora transferu znalostí a technologií se promítne i v připravované legislativě týkající se výzkumu, vývoje a inovací a v rozvoji Metodiky 17+ ve všech segmentech výzkumné praxe.

Konkurenční výhoda České republiky bude stále více spočívat v její schopnosti vytvářet průlomové inovace, využívat špičkové technologie a efektivně řešit naléhavé globální výzvy. V současném ekonomickém prostředí je kompetence převádět výsledky výzkumu do produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou vnímána jako podstatná strategická podmínka rozvoje společnosti a konkurenční výhoda. Do této kategorie patří i výsledky prospěšné státní správě či ochraně životního prostředí. Česká republika potřebuje posílit inovační kapacitu.

Analýzy ukazují, že Česká republika nedokáže v dostatečné míře aplikovat výstupy z excelentního výzkumu do praxe. Výkonný inovační ekosystém závisí na vývoji optimální politiky pro rozvoj regionů, vědeckých a technologických parků, akcelerátorů, inkubátorů a center pro transfer znalostí a technologií. Ochota státu vytvořit optimální podmínky motivující domácí průmysl k vyšší absorpci znalostí vytvořených vědou a výzkumem, je pro tento proces klíčová. Pouze tak umožní České republice vidět za horizont současné průmyslové praxe a přinášet řešení výzev budoucnosti.

V této souvislosti považujeme za nutné důkladně chránit naše duševní vlastnictví. I pro úspěšné přilákání zahraničních investic do naší ekonomiky potřebujeme budovat prostředí, které zahrnuje silnou ochranu duševního vlastnictví a umožňuje také jeho prosazování.

Orientace podnikatelské sféry na inovace, množství a kvalita partnerských sítí a posílení spolupráce s akademickou sférou budou hrát důležitou roli v transferu znalostí a technologií. Cílem příslušných politik v této oblasti by neměla být pouze komercializace duševního vlastnictví, ale také budování inovační kapacity veřejných institucí i malých a středních podniků. Transfer znalostí a technologií nemusí být vždy profitabilní, vždy by však měl cílit na pozitivní dopady na životní prostředí, obyvatelstvo a společnost.

Novým posláním aktérů v oblasti vědy, výzkumu a inovací ve 21. století je vedle výzkumu a jeho komercializace i řešení globálních výzev v oblasti klimatické změny, bezpečnosti, či zvýšení energetické a potravinové stability. Jejich konsenzus a na něj navazující spolupráce je fundamentální podmínkou pro rozvoj naší země.

Kulatý stůl k transferu znalostí a technologií ze dne 9. 6. 2022 potvrdil důležitost strategických spojenectví napříč odvětvími, která mohou překonávat stávající institucionální bariéry. Výsledkem kulatého stolu je formulace těchto výzev a oblastí pro rozvoj:

► zefektivnění inovačního ekosystému České republiky a vytvoření prostředí pro transfer znalostí a technologií;

► správa, identifikace, ochrana a využívání duševního vlastnictví;

► vytvoření systému pro motivaci;

► posílení role transferu znalostí a technologií v akademické praxi;

► spolupráce mezi akademickou a průmyslovou sférou a státní správou;

► rozvoj politik pro usnadnění přístupu k výzkumným a inovačním infrastrukturám a jejich dlouhodobý rozvoj;

► podpora přímých zahraničních investic souvisejících s technologiemi;

► zprostředkování zdrojů kapitálového financování pro rozvoj podnikatelských aktivit a dosažení maximálního zhodnocení transferu znalostí a technologií. (10.6.2022)