Majitele malých dronů bez kamer legislativa zatím neovlivní
V Evropě je v provozu více než pět milionů dronů, stále častěji s nimi létají jak nadšenci, tak i specializované firmy. Houstnoucí provoz řeší nová legislativa Evropské unie, jejíž první část začne platit od ledna následujícího roku. Zatímco rekreačních uživatelů se příliš nedotkne, firmy se na změny již intenzivně chystají. S tím jim pomáhá i český startup Dronetag, který vyvinul IoT zařízení pro bezpečný a efektivní provoz dronů. Zařízení lze umístit na jakýkoli dron, který tak může komunikovat s ostatními. Mobilní aplikace pak automaticky zajistí nahlášení letu úřadům.
„Drony nejsou v současnosti vybaveny pro vzájemnou koordinaci ve vzdušném prostoru. Může se tak snadno stát, že zastaví například provoz na letišti. Díky našemu zařízení nejenže se nesrazí mezi sebou, ale nebudou překážet ani letecké dopravě. Zároveň jsme vytvořili aplikaci, jejímž cílem je pomoci s dodržováním nové evropské legislativy, od registrace dronu po plánování letu. To se týká zejména firem, které drony používají například v monitorování objektů či v průmyslu,“ říká Lukáš Brchl, CEO Dronetagu.
Stačí připevnit krabičku na dron, aplikace se postará o zbytek
Dronetag svým nápadem zásadně usnadňuje provoz dronů v souladu s legislativou – stačí malá krabička, která se na něj připevní. Její hlavní funkcí je, že vysílá identifikační a polohové údaje. Platforma propojuje uživatele, jejich drony a oficiální služby pro řízení letového provozu. Drony je tak možné sledovat v reálném čase na leteckých mapách společně i s letadly a dalšími účastníky letového provozu. Díky Dronetagu mohou piloti využívat svůj dron v rámci předpisů, plánovat lety v součinnosti s úřady a předejít potenciálním hrozbám.
Díky snadnému připevnění může identifikační zařízení fungovat na jakémkoli dronu. Krabička velikosti té od sirek váží pouhých 30 gramů a zajišťuje viditelnost dronu pro ostatní účastníky letového provozu až po dobu 8 hodin. Zařízení získává polohu dronu z družic GPS, GLONASS, Galileo i EGNOS a tu, společně s identifikací dronu, odesílá v reálném čase do centrálního systému skrze mobilní síť, případně všem v okolí za pomoci Bluetooth. Zařízení je napájené vlastní baterií, případně čerpá z baterie dronu.
Do budoucna chce Dronetag využívat sofistikovanější přijímače, které umožní větší přesnost, a tudíž otevřou i nové možnosti využití dronů v zemědělství, u záchranných složek či v logistice. Dronetag zároveň připravuje i verzi zařízení, jež bude určena pro výrobce dronů, kteří ji integrují přímo ve výrobě.
Povinná registrace až od ledna 2021
Řízení letového provozu ČR pro zjednodušení a snadný přístup k informacím spustilo kampaň Létejde zopovědně, která má seznámit nejen piloty dronů s předpisy a zásadami bezpečného létání. Podle nových pravidel budou muset piloti absolvovat online kurz s testem a registrovat se u úřadu pro civilní letectví. Dále si budou muset až na výjimky zajistit identifikaci dronů během letu a systém informující operátora o zakázaných zónách pro létání. Povinnosti se vyhnou pouze majitelé malých dronů, které nemají kameru. Evropská legislativa rozděluje uživatele do kategorií podle účelu, k jakému drony využívají. Samotné drony jsou pak rozděleny do čtyř tříd podle technických parametrů.
Dronetag se zaměřuje na provozovatele dronů v oblasti průmyslového využití, jakým je například inspekce elektrického vedení, monitoring půdy či záchranné operace. Dále mají v plánu nabízet svůj hardware přímo výrobcům jako OEM modul pro zakomponování do výrobního procesu. Za nápadem stojí Lukáš Brchl a Marián Hlaváč. Ti zhmotnili svůj nápad na Space application hackathonu od ESA BIC Prague a následně v roce 2019 založili startup Dronetag, který dělá drony chytřejší a schopné komunikovat s piloty v rámci letového provozu. Dronetag od svého vzniku ocenilo několik soutěží a nyní se dostal do top 10 projektů ve Vodafone Nápad roku.
Nová evropská legislativa ve zkratce:
Výrobci či distributoři dronů z třetích zemí budou nově muset označit prodávané drony v EU identifikačním štítkem podle třídy (C0–C4), do které spadá. Do základní třídy C0 spadají drony s maximální vzletovou hmotností do 250 gramů a rychlostí do 19 m/s. Pro C1 až C3 pak bude povinná identifikace dronů během letu a systém informující operátora o zakázaných zónách pro létání (tzv. E-identifikace a geoawerness).
Drony se dále dělí do tří kategorií: otevřená (open), specifická (specified) a certifikovaná (certified). Do první jmenované spadá většina rekreačních uživatelů. Do specifické kategorie spadají drony, které se nevejdou do otevřené kategorie, především ty určené ke komerčnímu využití. Certifikovaná kategorie se týká zejména dronů, které se nevejdou velikostí či hmotností do předchozí kategorie, případně slouží k přepravě nákladu či osob. Cílem je sjednotit pravidla pro celou Evropskou unii a zároveň do budoucna rozšířit možnosti využití dronů v různých odvětvích. (5.8.2020)
