Drůbeží maso a vejce jsou v oblibě celoročně a na talíři se objevují tyto potraviny poměrně často. Vždyť každý Čech ročně spořádá v průměru 29 kilogramů drůbežího masa a zhruba 260 ks vajec. Jak je to v rámci nutričních hodnot právě u těchto potravin a jsou pro nás skutečně vhodné?
Ještě v roce 2010 snědl každý občan České republiky v průměru 24,5 kg drůbežího masa. Loni tomu bylo již zhruba 29 kg drůbežího masa na osobu. A není se čemu divit. Jde o lehce stravitelné maso, které je zároveň nutričně velice hodnotné. Na známé výživové pyramidě je na pomyslném třetím místě společně s rybami a mléčnými výrobky. A důvod je zcela prostý: bílé drůbeží maso obsahuje méně cholesterolu, přitom je bohaté na plnohodnotné bílkoviny.
„Drůbeží maso, zejména pokud je zbaveno podkožního tuku například vypečením, je dietní a přitom chutné. Drůbeží maso má i výrazně méně mezisvalového tuku v porovnání například s některými druhy masa vepřového,“ říká nutriční specialista Pavel Suchánek.
Jako nejlepší možné zpracování drůbežího masa se i z pohledu zachování chuti považuje pečení na pečícím papíře, nebo grilování. Vždy je ale důležité nezapomenout na to, že drůbeží maso musí před konzumací nutně projít dostatečnou tepelnou úpravou. Stačí si zapamatovat jednoduchou pomůcku: „70/20“ – tepelné zpracování na nejméně 70 °C po dobu minimálně 20 minut ve všech částech masa. Při této tepelné úpravě dochází ke zničení případných mikroorganismů.
Mezi spotřebiteli se mylně traduje, že drůbež chovaná na dvorku je lepší. Z hygienického hlediska je vhodnější, pokud jsou kuřata, krůty nebo kachny v halách nebo jsou chráněna před vlivy vnějšího prostředí nějakým jiným způsobem. Zároveň jim nehrozí útoky ptáků a mráz. Na „klasickém dvorku“ číhá řada parazitů. „Malý farmářský chov nemůže vždy zcela zajistit nezávadnost masa. Předně se mu nepodaří poražené kuře během dvou hodin zchladit v jádře na 4 °C,“ doplňuje Gabriela Dlouhá z Českomoravské drůbežářské unie.
S příchodem jara se poptávka zvyšuje ale i po vejcích. A to nejen kvůli Velikonocům. Vejce k jaru prostě patří a jejich zásoba bude v každé domácnosti skutečně požehnaná. Připravují se různé nádivky, hodně se peče a mnoho „odlehčených“ receptů obsahuje právě vejce. Ne nadarmo se o vejcích hovoří jako o „superpotravině“.
Vejce by tedy neměla chybět v jídelníčku prakticky každého z nás a nejeden nutriční specialista konzumaci vajec přímo doporučuje. Jsou totiž skvělým zdrojem bílkovin, kvalitních tuků, riboflavínu, selenu, vitamínů a živin. Žloutek je zase zvláště bohatý na vitamíny A, D, E, K, dále na karotenoidy, vápník a železo.
Vejce jsou důležitá pro náš mozek
Tuto otázku slyší velice často mnoho nutričních specialistů. Studií na téma: „vejce vs. cholesterol“ vzniklo opravdu mnoho. Uvádí se, že pokud člověk sní 3-4 žloutky týdně, zvýšení cholesterolu mu nehrozí. Přičemž člověk s určitými zdravotními problémy (zvýšený cholesterol, obezita, atd…) si může dovolit maximálně 1 žloutek týdně. Naopak bílek neobsahuje žádný tuk ani cholesterol. Záleží tedy na každém jedinci, kolik vajec mu konkrétně, i z pohledu zdravotního stavu, vyhovuje.
„Názor na vejce z pohledu výživy prošel velkým vývojem. Ze začátku se zdůrazňoval negativní zdravotní dopad v nich obsaženého cholesterolu. Následně se na základě dlouhodobých výzkumů ukázalo, že vliv cholesterolu z vajec tzv. dietního cholesterolu je na riziko srdečně cévních onemocnění u většiny lidí prakticky zanedbatelný. Naopak se ukázal velmi důležitý zdravotní přínos vitaminů obsažených ve vejcích a pro mozek důležitého lecitinu. Dnes jsou vejce například v německy mluvících zemích vnímána jako skvělá potravina,“ dodává Suchánek.
