Na otázky CzechIndustry odpovídá Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje
Paní hejtmanko, Středočeský kraj doslova „objímá“ hlavní město. Je to výhoda nebo naopak z toho plyne řada těžkostí?
Obojí. Samozřejmě díky hlavnímu městu je náš kraj atraktivní pro investory, kteří se zde usazují s ohledem na blízkost právě Praze jako administrativně-ekonomickému centru naší země. Na druhou stranu to na kraj přináší vysoké nároky na dopravu, a to jak tu veřejnou, tak individuální. Množství lidí, kteří každý den dojíždí do Prahy za prací, neustále roste a ty kapacity nejsou neomezené. To jsou ale jen dva ilustrující příklady, těch specifik jak pozitivních, tak negativních je ale řada.
V čem jsou specifika kraje a s jakými hlavními problémy se potýká?
Určitě to je doprava, respektive naše silniční síť. Středočeský kraj spravuje celkem 8625 kilometrů silnic druhé a třetí třídy a 1843 mostů. Vedou jím téměř všechny hlavní dálniční tahy. Jezdí po nich vedle obyvatel Středočeského kraje všichni řidiči do a z našeho hlavního města, stejně jako transitní doprava, která míří ze severu na jih a z východu na západ. Dálnice sice „patří“ ŘSD, ale přípojky na ně jsou krajské. Krajské silnice také musí být připraveny plnit úlohu objízdných tras. Když se na dálnicích něco stane, což je celkem častý jev, auta, autobusy, kamiony, sanitky, to všechno musí po něčem jezdit a to „něco“ opravuje kraj ze svých zdrojů. Údržba této sítě stojí nemalé peníze. Nechali jsme si spočítat, jaký dluh v oblasti oprav silnic u nás v kraji máme. To číslo je obrovské. S výhledem do roku 2051 jde o 86 miliard korun.
Když bychom se zastavili u některých z nich, pak zřejmě na prvním místě by bylo sucho a s tím spojené zásobování obyvatel pitnou vodou. Jaká opatření jste v této souvislosti přijali?
Je jich řada, protože boj se suchem patří mezi naše priority. Středočeský kraj má z roku 2016 zpracovánu Analýzu a přípravu opatření ke zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody na svém území. Studie zhodnotila současný stav zásobování vodou a vytipovala lokality s jeho negativním dopadem. Nejsušší oblastí je povodí Rakovnického potoka, kde problém nedostatku vody trvá již delší období. Zde je připravována výstavba dvou vodních nádrží – Šanov a Senomaty. Zaměřujeme se na dotační programy a v rámci Středočeského fondu životního prostředí a zemědělství. Vypsali jsme tematické zadání na podporu výstavby nových rybníků a malých nádrží i na jejich rekonstrukci. K dispozici bylo pro tyto účely 50 milionů korun, což je o 24 milionů korun více než vloni. Otázkou sucha se zabývá i Středočeský infrastrukturní fond, kde mohou zájemci žádat o dotace na výstavbu a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací. Uzavřeli jsme rovněž spolupráci s ČZU, která pro nás zpracovává Koncepci udržitelného hospodaření s vodou v krajině Středočeského kraje. Jejím cílem je identifikovat krizové body a navržení plošných opatření, aby se voda v krajině udržela. Pro tento účel jsme uvolnili individuální finanční dotaci ve výši téměř 1,8 milionu korun. I v tomto případě jsme měli pro letošek alokováno v tomto fondu 50 milionů korun. Zřídili jsme také Komisi pro zmírňování negativních dopadů sucha a nedostatku vody v našem regionu, jejímiž členy jsou nejen zástupci krajského úřadu, ale i státního podniku Povodí Labe a Povodí Vltavy včetně významných vodárenských společností a Agrární komory. Řešíme i vodovodní přivaděč v koridoru budoucí dálnice D3, kde probíhají jednání se zástupci skupinových vodovodů, na které má být vodovodní přivaděč napojen. Jeho projektová dokumentace bude zpracována do konce letošního roku a bude stát 7,116 mil. korun. A zároveň je připravována studie proveditelnosti, která má navrhnout řešení kapacitního zásobování pitnou vodou lokality v okolí Prahy s ohledem na budoucí demografický vývoj. Jak vidíte, je toho skutečně mnoho, co se kraj snaží pro omezení důsledků sucha dělat. Závěrem však ještě zmíním zpracování studií odtokových poměrů vodních toků Berounky a Výrovky, které mají za cíl navrhnout protipovodňová opatření, ale zároveň i zadržet vodu v krajině formou přírodě blízkých opatření.
Palčivým problémem v podstatě celé republiky je doprava, přesněji přetíženost silnic, což jste již uvedla. Ve středních Čechách je to markantnější než v jiných částech republiky. Jak z toho?
Jak jsem říkala, v tomto je Středočeský kraj opravdu „jedinečný“. Opravy silnic a mostů a výstavba nových dopravních staveb patří mezi naše největší priority. Proto Středočeský kraj navyšuje peníze nejen do oprav a údržby, ale hlavně investice do nových staveb. Ekonomické dopady (ne)kvality dopravní infrastruktury si totiž dobře uvědomujeme. A nejde zde jen o ukazatel, kolik peněz „pročekáme“ v zácpách kvůli zanedbané síti, jak ukazuje nedávno zveřejněná analýza Raiffeisenbank. Další obrovské sumy ztrácíme z důvodu stárnutí silnic a mostů. Údržba této sítě stojí nemalé peníze. Jen v roce 2018 to bylo 3,5 miliardy korun. To je téměř o 1,5 miliardy korun víc, než jsme ještě v roce 2017 počítali. Rapidně přitom roste počet kilometrů, které se nám podařilo opravit. V roce 2016 jich bylo 165, o rok později 240 a loni jsme opravili 407 kilometrů silnic. Snažíme se méně „záplatovat“, ale více silnice kompletně rekonstruovat, což je v konečném důsledku i finančně výhodnější.
Ze čtení tiskových zpráv o dění v kraji je zřejmé, že velkou pozornost věnujete zdravotnictví, konkrétně modernizaci nemocnic. Jaké jsou hlavní důvody, je to jejich „zanedbanost“ nebo snaha, aby byly špičkovými zdravotnickými zařízeními?
Jde nám o to, aby nemocnice sloužily co nejlépe pacientům. Zdraví je to nejcennější, co máme, a když se nám podaří zachránit jeden lidský život navíc, tak mají naše investice smysl. Před dvěma roky jsme se rozhodli změnit financování všech pěti oblastních nemocnic, kterých jsme akcionáři. Nebudeme již dotovat jejich provoz, ale budeme do nich investovat. Nemyslím si, že by naše nemocnice byly z minulosti zanedbané tak, jako například silnice, ale mnohá oddělení nutně potřebují rekonstruovat a modernizovat. Cílem investic je zlepšení vybavení nemocnic, komfortu pro pacienty i personál, pořízení špičkových diagnostických zařízení a zlepšení podmínek pro léčbu pacientů. Snažíme se dosáhnout toho, aby šlo o špičkově vybavená pracoviště, investice se ale týkají i vybavení pokojů, aby měly například každý vlastní sociální zařízení, byly klimatizované, splňovaly určitý standard. Ročně se jedná o stovky milionů korun. Dopad těchto investic je viditelný. Myslím, že nejlépe dokumentuje růst kvality zdravotní péče ve Středočeském kraji zvyšující se zájem pacientů. Jestliže ještě před několika lety jezdili všichni za doktory do Prahy a nad středočeskými nemocnicemi každý ohrnoval nos, nyní se role obrací. Podíl pacientů, kteří mají trvalý pobyt v Praze, v rámci středočeských nemocnic roste a tvoří i více než pětinu pacientů. Zkrátka Pražáci jezdí k nám místo toho, aby se léčili ve svém trvalém bydlišti. Některá pracoviště už jsou vyhlášená a vyhledávaná nejen v rámci kraje, ale i v rámci okolních regionů. Pochopitelně je to i zásluha personálu, který pracuje v našich nemocnicích.
Průmysl se stále výrazněji zapisuje do tváře kraje. S ním je spojeno množství dílen a skladišť, dnes nazývaných logistickými centry, které jsou budovány na úkor zemědělské půdy. Není to hazard pro budoucnost…
Určitě to může v budoucnosti být problém. Proto se snažíme podporovat firmy a investory s inovačním potenciálem a přivádět je do našeho kraje. To je jeden z hlavních úkolů Středočeského inovačního centra. V kraji se daří vědě a výzkumu, důraz na inovace je směr, kterým se náš region má dále ubírat. Navíc zde máme i velké firmy, které na inovace kladou velký důraz, jako například Škoda Auto, TPCA, anebo Valeo. Vedle těchto se ale jedná o desítky menších firem, které jsou díky svým sofistikovaným produktům úspěšné na světových trzích.
Jako první kraj využijete dotačního nástroje Evropské investiční banky – ELENA na programy energetických úspor. V této souvislosti bych se chtěl zeptat, na jaké projekty se zaměříte?
Finanční nástroj ELENA na místní úrovni umožňuje financovat při splnění určitých podmínek až 90 procent celkových nákladů na přípravu projektů, které mohou být z oblastí energetických úspor, obnovitelných zdrojů energie či městské dopravy. Je tedy velkorysejší než jakékoliv jiné dostupné dotační tituly. Pomocí nástroje ELENA chceme nyní financovat činnosti spojené s přípravou projektů na energetické úspory se zaručeným výsledkem s využitím metody EPC. Podle nedávno vyhlášené veřejné zakázky by celkem pět dodavatelů mělo do dvou let zajistit přípravu projektů týkající se 120 budov v 77 organizacích, které spadají do působnosti Středočeského kraje, a to v celkovém objemu investice zhruba 1,25 miliardy korun. Jde zejména o školy, muzea, sociální a zdravotnická zařízení. Jen samotná příprava investice ale vyžaduje práce v hodnotě 60 milionů korun, tedy 2,5 milionu EUR. Tyto peníze získá Středočeský kraj právě z grantu Evropské investiční banky ELENA. Ještě na vysvětlenou, zmíněná metoda EPC spočívá v tom, že si investice na sebe úsporami vydělají. Dodavatel dostane zaplaceno z reálných provozních úspor dosažených v důsledku jím navržených a zrealizovaných opatření. Zvolili jsme tedy kombinaci nástrojů, která by měla kraji ušetřit významné finanční prostředky a přitom přinést značný efekt.
Středočeský kraj se profiluje jako vysoce inovační region s excelentními výzkumnými centry, a to jak v rámci České republiky, tak na evropské a mezinárodní úrovni. Máme zde obrovský potenciál i možnosti využití výzkumu a vývoje v praxi, řekla jste v souvislosti s projektem na získání špičkových odborníků do výzkumných center kraje. Řekněte nám o nich více?
Výzkumné organizace a centra ve Středočeském kraji se zaměřují na různé obory. Převážně technické, přírodovědné, zemědělské a humanitní. Všechna z nich přispívají k řešení současných problémů společnosti a snaží se dělat náš život kvalitnější a bezpečnější. Těžko vybrat, které úspěchy jsou menší či větší. Může to být nejsilnější vědecký laser na světě v Dolních Břežanech. Objev nového léku proti rakovině prsu, který se uskutečnil v centru BIOCEV ve Vestci u Prahy. V Astronomickém ústavu AV ČR spolupracují na vývoji družice směřující ke slunci. Mezinárodní přesah má také technologie na získávání vody z pouštního vzduchu, která bude představena na výstavě EXPO 2020. Stojí za ní tým odborníků z centra UCEEB ČVUT v Buštěhradu. A mnoho dalších úspěchů, o kterých se můžete také dočíst v naší publikaci Příběhy Středočeského kraje – Výzkum a vývoj. Podařilo se nám zmapovat a vytvořit moderního průvodce pro všechny nadšence do výzkumu a vývoje ve Středočeském kraji, a zároveň vhodnou pomůcku pro pedagogy, kteří chtějí obohatit svou výuku.
Významnou úlohu v propojování firemní a akademické sféry regionu hraje Středočeské inovační centrum (SIC). V čem je podle Vás jeho hlavní význam a jak se podílí na růstu výzkumné a inovační prestiže kraje?
SIC je klíčovým nástrojem. Skrze SIC Středočeský kraj podporuje lokální firmy nejen finančně (jako např. Inovační vouchery), ale také různými akceleračními programy, poradenstvím a propojováním s výzkumnými organizacemi a zástupci měst i obcí. Pro každou cílovou skupinu máme vyčleněný tým odborníků, kteří průběžně mapují, analyzují a následně navrhují konkrétní služby, projekty a programy. Od poradenství, přes networking, až po administraci dotačních programů. Máme dlouhodobé zkušenosti s mapováním inovačních i investičních příležitostí. Zaměřujeme se na vzdělávání v přírodních a technických oborech, protože s inovačním myšlením i podporou podnikavosti je třeba začínat už v základních školách.
Nakolik je využíváno firmami z kraje a kterými především?
Nejvyužívanější jsou v současné době Středočeské inovační vouchery. Jsou administračně i aplikačně nejrychlejší. Jednorázová dotace s minimální administrativní zátěží pomáhá díky znalostem výzkumných organizací vylepšovat firmám jejich služby a produkty. V loňském roce využily této příležitosti firmy z oblasti zemědělství, logistiky nebo např. zdravotnictví. Celkově již téměř 100 středočeských firem. Jsem ráda, že se nám i díky inovačním voucherům daří pomáhat začínajícím podnikatelům zvýšit jejich šance na úspěch a rozvíjet tak oblast start-upů na území Středočeského kraje. Během relativně krátké doby se nám podařilo v kraji vytvořit základy pro dlouhodobou spolupráci soukromého sektoru s výzkumnou sférou. Za jednu z velkých výhod inovačního voucheru považuji, že umožňují firmám plně se soustředit na podnikání, zatímco výzkumná organizace dodá služby potřebné pro inovace, které firma z nějakého důvodu nemůže zajistit vlastními silami.
Konkrétních příkladů máme mnoho a podobně jako u výzkumných organizací je vše zmapováno a popularizačně zpracováno formou publikace Středočeské inovační vouchery – Příběhy spolupráce firem a výzkumných institucí. Ve společnosti IQ Structures využili Inovační voucher na zakázkový vývoj, který spočíval ve zkoumání zcela nové konstrukce nano-reliéfů pro průmyslové využití. Partnerem projektu byl Fyzikální ústav AV ČR. Z jiné oblasti je spolupráce pivovaru Ferdinand a Výzkumného ústavu potravinářského. Výsledkem výzkumu je bezlepkové pivo v duchu moderních trendů zdravé výživy i potřeb celiatiků. Na vývoji nové střešní tašky s kvalitnějším řešením větrání spolupracuje díky Středočeskému inovačnímu voucheru firma Tondach spolu s výzkumníky z VUT Brno.
V neposlední řadě bych ráda zmínila stále populárnější službu SIC a tou je program PLATINN. Ten spočívá ve spolupráci vedení firmy, klíčového manažera ze SIC a jednoho z více než 80 expertů. Jeho úlohou je s pomocí managementu společnosti identifikovat klíčové problémy bránící dalšímu rozvoji firmy, naplánovat potřebné změny a podpořit jejich efektivní implementaci. Např. v oblasti nových produktů či rozvoje obchodu, strategie a vnitrofiremních hodnot nebo zajištění a efektivní řízení finančních zdrojů a interních procesů.
Co považujete za hlavní úspěch, kterého bylo v této oblasti dosaženo?
Z mého pohledu je to samotná proměna SIC probíhající od loňského roku. Je to náš hlavní nástroj pro naplňování regionální inovační strategie a také prodloužená ruka směrem k firmám, výzkumným organizacím, univerzitám i zástupcům měst a obcí. Tedy hlavním nositelům inovací ve Středočeském kraji.
Nyní díky SIC dokážeme skutečně poradit, podpořit a propojit a tím využívat inovační potenciál regionu. Jako jediné inovační centrum u nás máme funkční program pro města a obce. V oblasti poradenství umíme např. nasměrovat starostu ke konkrétnímu finančnímu nástroji, který může využít pro moderní řešení při rozvoji obce.
Zdroj: CzechIndustry č. 3.2019
