První cestující se svezou rychlovlaky v Česku do roku 2030. „Chystáme také řadu úprav konvenčních tratí, aby se na železnici vešlo více nákladních vlaků,“ říká ministr dopravy Vladimír Kremlík.
Jak chcete dosáhnout stabilizace financování výstavby dopravní infrastruktury, o němž se dlouhodobě diskutuje? Plánujete posílení příjmů SFDI pomocí navýšení podílu z vybraných spotřebních daní?
Mnoho let se diskutuje o navýšení podílu ze spotřební daně z paliv a maziv pro SFDI ze zhruba 9 procent na 50 procent. To by zajistilo zdroje, které by zhruba odpovídaly dnešní kombinaci příjmu z této daně a dotace ze státního rozpočtu. Ani takto navýšený příjem však není dostatečný na intenzivní stavební program, který do budoucích let plánujeme. Pro jeho naplnění bude nezbytné kombinovat zdroje SFDI, dotace ze státního rozpočtu a programů EU, výstavbu prostřednictvím partnerství soukromého a veřejného sektoru a případné účelové úvěry na výstavbu konkrétních komunikací.
Správa železniční a dopravní cesty tvrdí, že stavba prvních úseků vysokorychlostní železnice by mohla být zahájena již v roce 2025. Je tento termín reálný a kdy by mohly vlaky svést první cestující?
Příprava vysokorychlostních tratí (VRT) byla výrazně urychlena o několik let díky spolupráci s národní francouzskou železniční společností SNCF, která má s projekty vysokorychlostní železnice více než 40letou zkušenost. SŽDC ve spolupráci se SNCF dokončí v tomto roce manuál pro přípravu vysokorychlostních tratí pro fázi územního rozhodnutí. Pilotním projektem VRT v Česku bude trať z Prahy-Běchovic do Poříčan, dále se zpracovávají studie proveditelnosti VRT na ramenech Praha-Brno-Břeclav a Praha-Drážďany. Na termínu zahájení staveb prvních úseků v roce 2025 se nic nemění, předpokládám, že první cestující by se mohli svézt nejpozději do roku 2030.
Železniční dopravci mají velmi vysoké náklady se zavedením zabezpečovacích systémů ETCS ve vlacích. Podpoříte nákup nových vlaků, které jsou již vybaveny těmito technologiemi přímo z výroby?
Ministerstvo dopravy poskytuje na pořízení palubních jednotek ETCS dotace z Operačního programu Doprava a do budoucna plánuje podpořit tuto oblast také z národních zdrojů. Chystáme další výzvu na financování na podzim. Po vyčerpání evropských zdrojů plánujeme použít peníze ze zdrojů SFDI. Na vybraných koridorových tratích bude výhradní provoz pod tímto systémem spuštěn od 1. ledna 2025. Pilotním úsekem s výhradním provozem ETCS bude úsek Olomouc – Uničov, a to již od 1. ledna 2023.
Chystají se v současnosti, kromě plánů na budování vysokorychlostních tratí, nějaká opatření na řešení nedostatečné kapacity železnice?
Chystáme celou řadu dalších opatření infrastrukturní povahy na konvenční železniční síti. Týká se to například úprav tratí, kde převažuje nákladní provoz (Brno-Havlíčkův Brod-Kolín, Kolín-Děčín nebo Ústí nad Labem-Chomutov). V těchto případech se bude měnit konfigurace stanic, tratě budou vybaveny zabezpečovacím systémem ETCS, v některých stanicích se prodlouží užitná délka staničních kolejí, v některých případech se prověřuje přidání další traťové koleje či sledování mimoúrovňových přesmyků. Podobné úpravy budou například v železničním uzlu Ostrava. Připravuje se i nová trať v úseku Choceň-Ústí nad Orlicí. Na transevropské síti, Brno-Přerov a Plzeň-Domažlice, se bude zvyšovat rychlost a počet traťových kolejí, stejně tak se plánuje zkapacitnění uzlů Ostrava nebo Brno.
Problémem vodní dopravy stále zůstává plavební stupeň Děčín. Podaří se ministerstvu dopravy a ministerstvu zemědělství najít nová kompenzační opatření nebo připravuje jiný plán, jak dlouho připravovanou stavbu odblokovat?
Podpora vodní dopravy je jednou z mých priorit v úřadu. Jsem přesvědčen, že naším silnicím by velmi pomohlo, kdybychom byly schopni dostat část nákladní dopravy na vodní cesty. Plavební stupeň Děčín, stejně tak jako například Plavební stupeň Přelouč, jsou pro naši lodní dopravu klíčové stavby. Všichni na ministerstvu dopravy věříme, že se Ministerstvu zemědělství podaří najít řešení kompenzovatelnosti bahnitých náplav. Pokud by neuspělo, museli bychom, společně s Ředitelstvím vodních cest, začít hledat jiná řešení.
Jak spolupracujete s MPO při vykazování úspor energie v sektoru dopravy v tzv. alternativním schématu podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti?
Ministerstvo dopravy má od roku 2015 zástupce v Koordinačním výboru pro energetickou účinnost a opatření, která mají potenciál energetických úspor, s MPO konzultujeme. Jako příklady našich opatření mohu uvést například konverze elektrické trakce na železnici. Jedná se o dlouhodobý projekt až do roku 2050, nyní začíná realizace prvního úseku Nedakonice – Říkovice. Dále jde o Program na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti dopravy DOPRAVA 2020+, kde schválené projekty budou mít za cíl energetickou úsporu v dopravě.
Připravujete v sektoru dopravy nová opatření na podporu úspor energie také v období po roce 2020?
Na železnici budeme postupně přepínat jednotlivé oblasti severní části sítě, kde je stejnosměrná trakce, na trakci střídavou, která je z hlediska přenosu výkonu a snížení ztrát efektivnější. Chceme se rovněž koncentrovat na rekonstrukce a zateplování výpravních budov.
Hlavním tématem dopravy se stává elektromobilita, která bude jedním z cílů podpory chystaného Operačního programu Doprava 2021–2027. Jak se stávající podpora změní?
Oproti současnému období počítáme se širším vymezením okruhu způsobilých příjemců podpory a předpokládám, že z Operačního programu Doprava bude po roce 2021 na podporu elektromobility poskytnuta větší část peněz než v minulém programovém období.
Plánujete navýšení mýtných sazeb, které by čeští dopravci velmi pocítili?
Pro rok 2020 zůstávají sazby mýtného nezměněny. Pokud bychom přistoupili v následujících letech ke zvýšení mýtného, bude spojeno se zavedením třísložkové struktury sazeb mýtného, a sice poplatku za pozemní komunikaci, poplatku za znečištění ovzduší a poplatku za hluk. Chci také zdůraznit, že doposud jsme nerozhodli o konkrétním navýšení.
Rozhovor vyšel v časopise Spektrum 4Q/2019.