Německá média v posledních několika dnech přinesla řadu informací o hlasech volajících po prodloužení provozu jaderných elektráren, které by podle rozhodnutí vlády Angely Merkelové z roku 2011 měly být uzavřeny do konce příštího roku.
Ceny elektřiny a emisních povolenek na energetické burze rostou, náklady na pohonné hmoty a topné oleje se stávají sociálním problémem. Je v této situaci moudré odstavit energetické zdroje, jejichž roční produkce je vyšší než výroba všech solárních elektráren a větrných turbín postavených za posledních deset let - ptá se vlivný deník Welt a připomíná slova ekologického aktivisty George Monbiota, že odpojovat uprostřed klimatické krize dostupné jaderné kapacity je sofistikovaná forma bláznovství. Komentátor Michael Pilz také připomíná informaci německého statistického úřadu z minulého týdne, že v letošním prvním pololetí bylo opět vyrobeno víc elektřiny z uhlí než obnovitelných zdrojů a dodává, že alternativní energie nebudou při stále utopičtějších klimatických cílech schopny uspokojit poptávku po elektřině.
V jiném článku stejný list tvrdí, že potrvá mnoho let, než nové větrné a solární elektrárny nahradí alespoň elektřinu, o kterou Německo přijde uzavřením posledních šesti jaderných elektráren. Welt v této souvislosti také upozorňuje na neexistující skladovací systémy, které by byly schopné pojmout obrovské množství elektřiny potřebné pro základní zatížení energetické soustavy.
Další respektovaný list Handelsblatt zveřejnil rozhovor, ve kterém se pro další využívání jaderných elektráren jednoznačně vyslovil Rafael Laguna, ředitel spolkové agentury pro průlomové inovace SprinD. Laguna říká, že samotná voda, slunce a vítr nestačí pro gigantickou poptávku po energii a především pro základní průmyslové dodávky. Jaderná energie je podle něj „technicky vzato docela zelená“ a proto považuje za chybu přestat ji využívat, místo snahy o to, aby byla bezpečnější. Handelsblatt zároveň v jiném článku píše, že zatímco v EU vyvolává německá energetická politika zděšení, mezi německými politiky jsou jaderné elektrárny stále tabu. Kandidát CDU/CSU na post německého kancléře Armin Laschet sice prohlásil, že rozhodnutí odpojit nejprve jaderné a až poté uhelné elektrárny bylo chybné, ale vzápětí dodal, že jde o uzavřené téma. Podobně se v deníku Süddeutsche Zeitung vyjádřil i poslanec Alternativy pro Německo Gerold Otten, podle kterého je souběžné uzavírání jaderných i uhelných elektráren velkým nebezpečím pro klima a kdyby Německo nadále využívalo jadernou energii, bylo by možné uzavřít uhelné elektrárny bezpečněji a ekologičtěji.
V deníku Passauer Neue Presse požaduje otevření diskuse o návratu k jádru prezident německého svazu zaměstnavatelů v hutním a elektrotechnickém průmyslu Gesamtmetall Stefan Wolf, který argumentuje růstem spotřeby elektřiny a souběžným zaostáváním výstavby větrných elektráren. List přinesl i varování prezidenta sdružení německých rodinných firem Reinholda von Eben-Worlée, který prohlásil, že elektřina se stává luxusním zbožím a de-industrializace Německa je v plném proudu.
V souvislosti s úvahami o prodloužení provozu německých jaderných elektráren je důležité také prohlášení Asociace provozovatelů jaderných elektráren Kerntechnik Deutschland, která upozorňuje na „značné překážky, například v dostupnosti kvalifikovaných pracovníků a nákupu palivových prvků". (21.9.2021)
Obr. Jaderná elektrárna Cattenom, foto DPA
