Na otázky CzechIndustry odpovídá Rostislav Mazal, ředitel odboru řízení operačních programů Ministerstva pro místní rozvoj ČR
Pane řediteli, Integrovaný regionální operační program – IROP, který navazuje na programy z předchozího období, se zaměřuje na rozvoj regionů ČR a zlepšení podmínek pro život místních obyvatel. Co vše si máme pod tím představit?
IROP je investiční program, který umožňuje financovat širokému spektru žadatelů z řad měst, obcí, krajů, ale i neziskových organizací a státu jejich projekty, a to obyčejně příspěvkem ve výši 85% dotace. Všem zájemcům určitě doporučuji naše webové stránky irop.mmr.cz, kde se o programu dozví všechno potřebné.
Na které hlavní oblasti se soustředí?
Jsme program s velmi pestrou paletou dotačních možností. V oblasti dopravy na rekonstrukce a výstavbu silnic II. a III. třídy, nízkoemisní a bezemisní vozidla hromadné veřejné dopravy, tedy především autobusy, ale i trolejbusy a tramvaje, cyklostezky, dopravní terminály, bezpečnost dopravy a telematiku. V oblasti Integrovaného záchranného systému pak na zlepšení stavu výjezdových stanic, technické vybavení a výcviková střediska jak základních složek IZS, tak dobrovolných hasičů. V oblasti sociální infrastruktury pak především na infrastrukturu sociálních služeb, sociální bydlení, ale i tzv. deinstitucionalizaci sociálních služeb vedoucí k rušení sociálních ústavů. IROP je zároveň zaměřen i na sociální podnikání, kdy podporuje podniky vytvářející pracovní místa pro lidi znevýhodněné na pracovním trhu. V oblasti zdravotnictví je IROP orientován především na pořízení specializovaných přístrojů a infrastrukturu podporující velmi potřebnou reformu psychiatrické péče.
V oblasti vzdělávání je IROP nastaven na budování odborných učeben základních, středních a vyšších odborných škol, a cílí i na podporu infrastruktury pro celoživotní a neformální vzdělávání. Rovněž je pak v této oblasti zaměřen na budování nebo zkvalitnění kapacit mateřských škol a dětských skupin. Specifickou oblastí, kterou IROP podporuje, je zateplování bytových domů. V neposlední řadě pak IROP podporuje revitalizaci kulturního dědictví, konkrétně významných památek, muzeí a knihoven. Jednou z vlajkových lodí je pak podpora elektronizace veřejné správy (neboli eGovernment) a kybernetické bezpečnosti veřejné správy. Dále je v IROP vyčleněna speciální alokace na podporu projektů tzv. Místních akčních skupin.
Co považujete za jeho hlavní výsledek?
Za nejdůležitější výsledek považuji zlepšení podmínek pro kvalitnější život v regionech. Do současné doby jsme namátkou investovali např. do 891 km rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic II. třídy, do 229 km nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras, do 699 nízkoemisních nebo bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu (CNG autobusů, elektrobusů, trolejbusů a tramvají), do nákupu nebo rekonstrukce 2288 sociálních bytů, do vybavení 157 pracovišť zdravotní a psychiatrické péče (nemocnic), do vybudování nebo rekonstrukce 391 mateřských školek a dětských skupin, do výstavby nebo rekonstrukce učeben v 963 základních školách a také do revitalizace a zpřístupnění 155 významných kulturních památek. A to není málo.
Když byste měl uvést takříkajíc referenční projekty, které by to byly?
Pro nás je každý projekt důležitý, ať už se jedná o krajský nebo státní dílo za miliardu, nebo projekt za několik set tisíc typický právě pro Místní akční skupiny. Ale jmenovat mohu např. nedávno podpořený a velice důležitý projekt obchvatu Plzně, celostátní projekt podpory technického vybavení Hasičského záchranného sboru České republiky, projekt elektronizace sbírky zákonů a tvorby legislativy nebo revitalizaci zámku v Telči.
A pokud jde o výši jejich nákladů?
Výše uvedené projekty patří nejen mezi tzv. referenční, ale zároveň i nejnákladnější. Obchvat Plzně si vyžádá dotaci ve výši téměř 1,5 mld. Kč, celkově by se náklady mohly vyšplhat přes dvě miliardy. Projekt na zvýšení připravenosti hasičů pak vyjde evropské fondy na více než 600 mil. Kč. Zde bych doporučil opět naše webové stránky, konkrétně sekci Statistiky a analýzy, kde jsou všechny tyto údaje přehledně k dispozici v přehledných tabulkách, ve kterých jde libovolně filtrovat a třídit.
Nabídka projektů převyšuje poptávku, tedy finanční možnosti MMR, což je dobře. Podle jakého klíče se rozhodujete, které projekty podpoříte nebo ne?
Nikoliv ve všech oblastech poptávka projektů po financování převyšuje nabídku peněz k dispozici. Například v oblasti zateplování bytových domů máme k dispozici stále několik miliard korun, které čekají na více než tisíc návrhů na zateplení. Ale máte pravdu, že ve většině oblastí IROP poptávka převažuje nad nabídkou financí, a zde pak v případě tzv. kolových výzev rozhoduje bodové ohodnocení projektů (následované časem podání v případě rovnosti bodů), v případě tzv. průběžných výzev, kde se nejedná o soutěž projektů mezi sebou, pak projekt, který splní všechna náročná kritéria přijatelnosti, obdrží dotaci na základě včasnosti podání.
Na koho se mohou obrátit s žádostí o pomoc a za jakých podmínek?
IROP pro Ministerstvo pro místní rozvoj administruje naše příspěvková organizace Centrum pro regionální rozvoj ČR, na kterou je možné se obracet jak s dotazy k dotačním příležitostem, tak s žádosti o konzultaci konkrétních projektů, tak pak samozřejmě s dotazy k administraci realizovaných děl, které získaly dotaci. Na stránkách Centra je možné dohledat příslušné kontakty, a rovněž důležité rady související s vaším předchozím dotazem. Je důležité, že Centrum má pobočky ve všech krajských městech, takže zájemci o osobní konzultaci nemusí nikdy cestovat za radou příliš daleko.
Ze statistiky vyplývá, že v letech 2014-2018 nejvíce prostředků z podpořených projektů směřovalo do Moravskoslezského, Jihomoravského a Středočeského kraje, nejméně naopak do Libereckého, Karlovarského a Pardubického kraje. Čím to je?
Příčin může být více. Každopádně podařilo se nám vysledovat několik trendů těch úspěšných krajů (ale týká se to i obcí). Jednak mají připravené a stabilní projektové týmy v kraji, které připravují samotné projekty regionu, jsou schopni je rychle a efektivně vyjednat napříč odbory v kraji a hlavně – mají je připravené dopředu. Nejsou pak výzvami překvapeni a mají tak konkurenční výhodu. Souvisí to i s osvíceným přístupem rozjet projektovou přípravu i dříve, než mají jistotu v tom, že dotaci obdrží.
Snažíme se podporovat zveřejňování úspěšných projektů a příkladů dobré praxe. A je čím se inspirovat. Na druhou stranu lidsky dovedu pochopit strach z neznámého, na první pohled složitého, který se snažíme na našich seminářích rozptýlit nabídnutou radou a pomocnou rukou žadatelům při přípravě projektu.
Zajímavý je i pohled na kraje v přepočtu dotace na obyvatele. Touto optikou jsou premianty kraje Vysočina a Královéhradecký kraj.
Jak jsme na tom s čerpáním z IROPu v tomto období, v tisku se objevily zprávy, že patříme k zemím, které využívají „evropské“ peníze nejméně?
Jsme na tom dobře a mediální obraz trpí dost setrvačností z dob rozjezdu tohoto programového období. V IROPu se nám daří čerpat každý rok tak, že nepřicházíme o žádné peníze z Bruselu. Pravdou ale je, že při financování stavebně náročnějších projektů například celkové rekonstrukce kulturní památky, to prostě trvá třeba tři roky. A to nepočítám průtahy při výběrových řízeních na dodavatele, kteří se napadají na ÚOHS. Příjemci se taky často potýkají se situací na trhu práce, kdy dodavatelé nemají lidi a odříkají už vysoutěžené kontrakty.
Na co se ještě mohou těšit zájemci, kteří chtějí zlepšit život obyvatel své obce v tomto rozpočtovém období?
IROP pro období 2014 – 2020 je finančně již téměř vyčerpán. Kromě specializovaných integrovaných výzev a výzev na vozidla veřejné dopravy a základních škol pro tzv. Re:startové regiony (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský) bych rád upozornil především na výzvu č. 78, která je otevřena až do konce roku 2020, a jež je zaměřena právě na již zmiňované zateplování bytových domů. Přehled otevřených výzev naleznete opět na webu IROP
Nejvíce příležitostí v IROP tedy zůstává v tzv. integrovaných výzvách, což jsou výzvy ve venkovském prostoru přes Místní akční skupiny a v městském prostředí přes Integrované teritoriální investice a Integrované plány rozvoje území.
Česká republika a konkrétně ministerstvo pro místní rozvoj, je kladně hodnoceno při přípravě na další rozpočtové období. V jakém stavu je příprava a co nás takříkajíc čeká a nemine?
MMR je odpovědné jak za nastavení celkového architektury budoucího čerpání evropských fondů, tak za přípravu nového IROP 2021 – 2027, za který zde mohu hovořit. Zde jsme skutečně chváleni jak územními partnery, tak ze strany Evropské komise, protože jsme oproti předchozímu období s přípravou nového IROP o cca rok rychlejší, a dokonce jsme Evropské komisi jako první operační program představili anglickou verzi návrhu nového programového dokumentu IROP 2021 – 2027. Je to především díky našemu přístupu, kdy bychom ho pro nové období rádi posunuli spíš evolučně, než revolučně. Oproti aktivitám, jež podporujeme v současném IROP, a které zmiňuji výše, již nebudeme podporovat sociální podnikání, které by mělo přejít kompletně do Operačního programu Zaměstnanost spravovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí, a rovněž v souladu se snahou o zjednodušení nastavení celého systému evropských dotací předáme zateplování bytových domů kolegům ze Státního fondu životního prostředí. Novinkami v programu by měla být veřejná infrastruktura cestovního ruchu, a pak také revitalizace veřejných prostranství, což doufáme, že budou další témata, která ještě více zatraktivní náš program a po kterých je velká poptávka z území. Pokud vše půjde hladce, bude příští rok (2020) nový IROP schválen ze strany Vlády ČR i Evropské komise tak, abychom mohli hned ze začátku roku 2021 vyhlašovat první výzvy. Všem zájemcům o nový IROP doporučuji webové stránky, kde průběžně uveřejňujeme novinky v sekci IROP 2021-2027 a zároveň bych rád všechny čtenáře pozval na sérii krajských roadshow k novému IROP, které by měly proběhnout na jaře roku 2020, na nichž se veřejnost může s tvůrci a plánovanými tématy IROP setkat tváří v tvář. Pozvánky na jednotlivá roadshow budou rovněž průběžně zveřejňovány na výše uvedených webových stránkách.
Zdroj: CzechIndustry 4/2019
