Muzeum slivovice, to je netradiční návštěvnické centrum a muzeum dohromady. Najdete ho v ulici U lužického semináře v Praze na Malé Straně. Objevíte zde moderní interaktivní expozice výroby ovocných destilátů, stylový degustační bar i podnikovou prodejnu společnosti Rudolf Jelínek. Hlavně se však dozvíte o dlouhé historii páleničářství v Českých zemích, zvláště pak ve Vizovicích, a porevolučním doslova světovém rozvoji této firmy.
Společnost navazuje na více než 400letou tradici výroby destilátů na Valašsku. První písemný doklad o existenci pálenice najdeme v urbáři vizovického panství z roku 1585. Samotnou společnost pak založili na konci předminulého století, v roce 1894. jako Rolnický akciový závod ovocnářský Vizovice (RAZOV) a podnik na zpracování ovoce, což bylo sdružení menších zemědělců. Právě zde působil otec bratří Jelínků Zikmund, který je později přenechal podnikání synům. Rudolf Jelínek získal v roce 1926 palírnu a začal ji zvelebovat k obrazu svému. Dokonce se mu podařilo i díky židovské rodině získat velké zakázky zdejších „kosher“ destilátů do Spojených států. Téměř celou rodin však nacisté popravili a to, co zbylo, znárodnili komunisté. Po roce 1989 se stejně jako mnohé další firmy i vizovická pálenice dostala do potíží, ze kterých ji vyvedl až současný předseda představenstva společnosti Ing. Pavel Dvořáček.
„V současné době společnosti Rudolf Jelínek patří tři nej. Je totiž největším výrobcem ovocných destilátů na světě. Je také s objemem více než sto ha švestkových stromů největší pěstitel švestek v České republice. A za třetí je největší importér ovocných destilátů nejen kvality „kosher“ do USA. Ovocné destiláty s „kosher“ potvrzením jsou výrobky, které dozorovali přímo na Moravě rabíni z Izraele a Spojených států. Zásilky směřují především do států New York a New Jersey, kde sídlí nejvíce obyvatel židovského původu v USA,“ vysvětluje ředitel pražského Muzea slivovice Roman Talman.
R. Talman vysvětluje rozdíly mezi destiláty
Muzeum s virtuální realitou
Co návštěvníka zarazí, je doslova automatická interaktivní prohlídka muzea bez průvodce v češtině a angličtině, která trvá 55 minut. Prohlídky začínají každých 15 minut. To se před skupinou až 12 osob automaticky otevřou dveře a všichni vstoupí do první expozice. Tady se seznámíte s rodinnou historií a výrobou ovocných destilátů. Atmosféru dokresluje část historické pálenice a pohled do stylizovaného sklepa, kde v dubových sudech zrají ovocné destiláty. Další část autoři věnovali rodinné historií a bohužel i tragickým osudům rodiny Jelínkových i nového rozmachu firmy v současnosti. Také poznáte rozsáhlé valašské sady, které patří k velké chloubě společnosti. Nejunikátnější částí muzea je bezesporu místnost se speciálními sedadly spojenými s virtuálními brýlemi. Ocitnete se v pozici švestky, která padá společně s dalšími se stromu, odvezou ji na zpracování, kde se podrobí nejdříve kvašení, následně ji přesunou do kotle k vypálení. Potom putuje již výsledný produkt do lahve, dostane etiketu a putuje do světa. Během sledování s vámi zároveň pohybuje i sedadlo, takže je výsledný efekt velice plastický. Pokud mimochodem neovládáte češtinu nebo angličtinu, můžete si zapůjčit audio průvodce v deseti jazycích.
Virtuální realita mnohé překvapila
„Sídlíme na velice hodnotné adrese v ulici U Lužického semináře. Je to trasa, kde projdou během hlavní sezony tisíce lidí. Primárně se zaměřujeme na osvětu zahraniční klientely, ale stále tvrdíme že převažují Češi a Slováci. Mimochodem, pro společnost R. Jelínek je Slovensko prakticky největším trhem, protože na rozdíl od nás tu mají daleko větší tradici pití destilátů,“ doplňuje R. Talman a zároveň seznamuje s historií muzea: “Současný majitel, P. Dvořáček přišel s nápadem, vytvořit jakousi výkladní síň firmy R. Jelínek v domě po známé herečce Slávce Budínové v Praze. Po smrti S. Budínové nastala dlouhá peripetie boje o dědictví. Až v roce 2011 se naší společnosti podařilo objekt koupit, o čtyři roky později následovalo dokoupení ještě 50 m2, díky kterým jsme mohli utvořit ucelený prostor muzea. Když skončily povolovací peripetie, tak jsme tu v roce 2017 poprvé tzv. “kopli“. O dva roky později jsme část objektu otevřeli. Ale celek jsme plánovali zprovoznit až 13. 3. roku 2020. Muzeum jsme sice na den otevřeli, ale protože vláda právě vyhlásila lockdown, jsme ho zase zavřeli. V červnu roku 2021 jsme konečně naše expozice, když ministři zmírnili restrikce, otevřeli pro veřejnost. Žádná sláva to nebyla, protože jistá omezení platila ještě rok!“
Expozice muzea jsou skutečně interaktivní
Trasa zakončujeme v degustačním baru ochutnávkou čtyř ovocných destilátů a valašskými jednohubkami. V nabídce mají i nealkoholickou variantu ochutnávky, kdy ovocné destiláty nahrazují domácí švestkovou limonádou. Koncept Muzea slivovice je ucelený. Koupíte si lístek do expozice, kde se vzděláte interaktivní a zábavnou formou. Potom tuto „teorii“ dostanete ochutnat v praxi v degustačním baru. Pokud vám z toho něco chutnalo, si můžete zakoupit ve firemním obchodě s kompletním portfoliem značky Rudolf Jelínek.
„Pijeme Zlatou slivovici ročník 2020 z limitované série, která zrála v dubových sudech. Spolu s ní ještě přidáváme sušené švestky, které v sudech macerujeme. Díky tomu je produkt nasládlejší s náznaky povidel a vanilky. chuť je kulatá a neagresívní, i když pijete destilát s obsahem 50 % alkoholu,“ loučí se na závěr R. Talman.
Obr. malý. Proslavenou láhev, zvanou budík, používali původně pro malinovou pálenku....
Text a foto: Antonín Karoch
