V prvním pololetí roku 2021 zemřelo podle předběžných dat 76,7 tisíce obyvatel Česka. U 17,2 tisíce z nich bylo jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s touto příčinou o 6,9 tisíce, tj. o 67 %.
Počet všech úmrtí během ledna až června 2021 (76,7 tisíce) byl ve srovnání s prvními šesti měsíci roku 2020 vyšší o 19,5 tisíce, což představovalo více než třetinový meziroční nárůst. Sílu jarní vlny epidemie covidu-19 v roce 2021 podtrhuje i o 4,6 tisíce (tj. o 6 %) vyšší počet zemřelých ve srovnání s druhou polovinou roku 2020. „Nejčastější příčinou smrti v prvním pololetí loňského roku byl covid-19, kdy tato virová infekce stála za úmrtím více než 17 tisíců obyvatel Česka. Celkem 23 % zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. V březnu to bylo dokonce 35 %, v únoru 29 %.
Covid-19 byl v jednotlivých měsících nejfrekventovanější příčinou smrti od října 2020 až do dubna 2021, teprve v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V úhrnu za 1. pololetí 2021 byla druhá s 12,5% podílem všech zjištěných příčin smrti (9,3 tisíce úmrtí). Třetími nejčetnějšími příčinami byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody (4,9 % zemřelých).
Covid-19 či jeho následek byl v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen, u mužů však dominantněji. Předběžnou základní příčinou smrti byl covid-19 u 10,1 tisíce mužů (čtvrtina zemřelých mužů) a u 7,1 tisíc žen (pětina úmrtí žen).
Nejvíce životů si covid-19 vyžádal mezi obyvateli ve věku 75–84 let (6,0 tisíce), šlo o 26 % všech úmrtí v tomto věku, 27 % zemřelých s touto příčinou smrti bylo mezi 65–74letými (5,1 tisíce). Ve věkové kategorii 45–64letých dosáhlo onemocnění covid-19 22% podílu (2,2 tisíce zemřelých). V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na 1. místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti. U 85letých a starších zemřelých byl druhý (3,7 tisíce úmrtí; 18 %), ve věku 15–44 let třetí (185 úmrtí; 12 %). „Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25–69 let více než dvojnásobný, absolutně to bylo o 2,8 tisíce úmrtí více. Ve věkové skupině 45–54 let byl růst dokonce více než trojnásobný,“ upozorňuje Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Nejvíce, a to o 56 %, se v prvním pololetí roku 2021 meziročně zvýšil počet zemřelých v Karlovarském kraji, na opačné straně se se 23% nárůstem úmrtnosti nacházel Zlínský kraj. „Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na všech zemřelých se v jednotlivých krajích lišil. Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 % zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 %,“ říká Pavel Hájek, vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj. (27.1.2022)
