CzechIndustry > V Rakvicích byla spuštěna první biometanová stanice v Jihomoravském kraji
V Rakvicích byla spuštěna první biometanová stanice v Jihomoravském kraji
V Rakvicích v okrese Břeclav byla 7. 3. slavnostně připojena do distribuční sítě GasNet nová zemědělská biometanová stanice, která zpracovává odpad z rostlinné a živočišné výroby. Předznamenává tak důležitý trend v modernizaci energetiky i zemědělství — přechod na nízkoemisní energetické zdroje lokálního původu. Biometan je důležitou součástí Státní energetické koncepce, protože může snížit závislost země na dováženém zemním plynu. Strategický význam této události symbolizovala i přítomnost ministrů zemědělství a životního prostředí Marka Výborného a Petra Hladíka.
Provozovatelem biometanové stanice je společnost BPS Rakvice s. r. o., která se rozhodla modernizovat stávající bioplynovou stanici a rozšířit dosavadní výrobu elektřiny a tepla o výrobu biometanu a jeho vtláčení do plynárenské sítě. Předpokládaná roční výroba biometanu je 6,840 GWh, což je hodnota, která odpovídá např. roční spotřebě zemního plynu v kotelně Národního divadla v roce 2017 (ta byla 5,123 GWh – více na uspornedivadlo.cz).
Generálním dodavatelem projektu se stala společnost agriKomp Bohemia, která v ČR uvádí do provozu evropsky osvědčenou technologii agriPure Cube pro úpravu bioplynu na biometan na základě membránové separace.
„Naší ambicí je pomáhat zemědělcům vytvářet nové šance pro vstup do moderního energetického hospodářství, v němž obnovitelné zdroje budou hrát klíčovou roli. Modernizace bioplynových stanic je na cestě k udržitelnosti naprosto zásadní, ruku v ruce s ní jde navýšení výroby biometanu v České republice,“ dodává jednatel společnosti agriKomp BohemiaRadek Házy.
Zatímco bioplyn obsahuje zhruba 55 procent metanu, 40 procent oxidu uhličitého a zbytek tvoří další látky, biometan obsahuje minimálně 95 procent metanu. Jeho výhodou je, že má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyn, jenž se do republiky musí dovážet. Aniž by se musely upravovat používané technologie, je možné biometan používat v plynových kotlích, domácích spotřebičích a v dalších zařízeních na zemní plyn. Rozvoj biometanu má přispět k naplnění cílů Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, cíle Zelené dohody pro Evropu a zároveň snížit závislost na ruských fosilních palivech v souladu s plánem REPowerEU. V ČR má biometan potenciál nahradit nejméně deset procent spotřeby fosilního plynu.
„Biometanové stanice by se u nás zatím mohly počítat na prstech jedné ruky, a přitom chceme, aby hrály důležitou roli při odchodu od uhlí, posilování energetické soběstačnosti Česka. Naší snahou je proto podporovat vznik dalších BM stanic, v Modernizačním fondu chystáme otevření speciálních výzev právě na podporu výroby zelených plynů,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že přestavba bioplynových stanic, kterých je v ČR více než 570, na biometanové je ideálním řešením, jak snížit spotřebu zemního plynu v ČR. Ministerstvo životního prostředí v rámci Modernizačního fondu chystá nově podporu pro odpadové biometanové stanice ve výzvě Greengas. „Otevření další biometanové stanice v ČR je pro nás velmi dobrou zprávou a věříme, že s chystaným novým dotačním programem budou přibývat další stanice,“ dodal ministr Hladík.
„Zvyšování energetické soběstačnosti České republiky považuji za jednu z hlavních priorit a jsem velmi rád, že sektor zemědělství může k této ambici významně přispět. Rozvoj produkce biometanu a jeho získávání ze zemědělské biomasy je z mého pohledu velmi perspektivní a může také pomoci zemědělcům diverzifikovat jejich příjmy. Jsem proto rád, že zemědělské podniky odvážně investují nemalé peníze do výroby biometanu. A těší mě, když vidím, že se daří sladit inovativní a tradiční obory zemědělského hospodaření, aby společně přinášely užitek zemědělcům, národnímu hospodářství i našemu životnímu prostředí,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Stanice v Rakvicích je připojena k největší české plynárenské distribuční soustavě, kterou provozuje společnost GasNet. Jejími plynovody se biometan dostává až ke konečnému zákazníkovi. „Ozeleňování plynu a postupné navyšování podílu biometanu je pevnou součástí naší strategie. Připojovací proces biometanových stanic, jako je ta v Rakvicích, jsme plně standardizovali. Aktuálně dodává biometan do naší sítě celkem šest výroben a podíl tohoto obnovitelného plynu se neustále zvyšuje. Měsíčně vtlačí do našich plynovodů zhruba 250 tisíc kubíků. To je ale s ohledem na potenciál ČR stále velmi málo. Česko proto nyní potřebuje nastavit funkční řešení státní podpory jak pro výrobu biometanu, tak pro jeho využití – zejména v sektoru teplárenství, průmyslu nebo dopravě,“ říká ředitel Business Developmentu GasNet Filip Dostál.
„Český biometan může do roku 2030 nahradit 15 % zemního plynu a pomoci dekarbonizovat průmysl, vytápění domácností i dopravu. Věřím, že tu budou stovky takovýchto zařízení a že jejich provoz i výstavbu budou zajišťovat především české firmy a čeští dodavatelé,“ komentuje událost Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM.
Úprava bioplynu na biometan agriPure® Cube 220 Nm3/h bioplynu, výstupní tlak 10–13 bar(g)
Vtláčecí jednotka 114 Nm3/h biometanu, výstupní tlak 20–27 bar(g)
Přípojka 588 m DN 100 napojena na distribuční síť DN 500 GasNet
Nádrže a plynojemy:
Vstupní jímky 10/2 m, objem 133 m3 a 3,55/2,5 m, objem 25 m3
Fermentor 24/6 m, objem 2 350 m3, plynojem 2 453 m3 bioplynu
Dofermentor 20/6 m, objem 1 630 m3, plynojem 1 832 m3 bioplynu
Skladovací jímka 28/8 m, objem 4 215 m3, plynojem 2 268 – 6 394 m3 bioplynu
MikroBPS 3,15/2,8 m, objem 14,8 m3, plynojem 17 m3 bioplynu
Silážní žlaby:
Nadzemní žlab o dvou komorách 19 m × 50 m a jedné 19 m × 31 m s výškou stěn 5,5 m pro skladování až 12 597 m3 siláže
Podzemní silážní jáma 30 m × 16 m s výškou stěn 2,5 m, tj. pro skladování až 1 200 m3 siláže
Vstupní suroviny:
Udržitelně cíleně pěstovaná biomasa (kukuřičná siláž, žitná senáž), vedlejší produkty živočišné produkce (drůbeží trus, hnůj, kejda), vedlejší produkty rostlinné produkce (cukrovarnické řízky, nekvalitní senáže a siláže), ostatní neupotřebitelné vedlejší produkty (pečivo nevhodné ke krmení)