Na kole za účelem přepravy jezdil každý čtvrtý, posilování se pak věnoval každý pátý. O něco méně často sportovaly ženy.
Nejvíce sportovně aktivní byli mladí lidé ve věku 15–24 let, mezi kterými se sportu pravidelně věnovalo 63 % osob. Před dosažením 45 let se sportu věnovala necelá polovina populace a zapojení do sportovních aktivit s přibývajícím věkem dále klesalo. Nejméně aktivní byli starší lidé ve věku nad 65 let, kdy ve věkové kategorii 65–74 let sportovalo 17 % a v kategorii starších 75 let již jen 6 % populace.
Čas strávený sportem dosahoval u těch, kteří sportovali, v průměru 3 hodin a 13 minut. Celkem 55 % lidí, kteří alespoň jednou týdně sportovali, strávilo aktivním pohybem maximálně 2 hodiny týdně. „Průměrný čas strávený sportováním byl v posledním roce před vypuknutím pandemie koronaviru delší než 3 hodiny, ale tuto průměrnou délku zvyšovali ti, kteří se sportu věnovali mnoho hodin týdně. Medián, tedy prostřední hodnota celkového času stráveného sportem, se v roce 2019 pohyboval okolo 2 hodin,“ vysvětluje Milan Dedera z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Ženy přitom sportovaly o něco méně často než muži. Dvě třetiny žen, které se věnovaly sportu, provozovaly sportovní aktivity jednou nebo dvakrát týdně. U sportujících mužů byl pak vyšší podíl těch, kteří se sportu věnovali více dní v týdnu, přičemž 45 % mužů sportovalo třikrát týdně a častěji.
Soudě podle velikosti členské základny sportovních svazů byly v Česku nejoblíbenějšími sporty fotbal a atletika a oba tyto sporty byly převážně mužskou doménou. Ženy se pak častěji než muži v rámci organizovaných sportovních aktivit věnovaly například volejbalu či jezdectví.
Další informace o zapojení české populace do sportovních aktivit, zaměstnanosti ve sportu, celkových příjmech a výdajích sportovních organizací nebo zahraničním obchodě se sportovními službami a zbožím naleznete v aktuální publikaci Statistika sportu: základní ukazatele - 2019. (10.5.2021)