V roce 2019 bylo více než 20 % populace EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, v Česku nejméně

V roce 2019 bylo 21,1% populace v Evropské unii, což odpovídá 92,4 milionu lidí, ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, přičemž došlo k jejímu mírnému snížení oproti roku 2018 (21,6 %).

Tyto údaje o chudobě a sociálním vyloučení rok předtím, než členské státy EU zavedly opatření proti šíření COVID-19, budou sloužit jako jedno z měřítek pro analýzu hospodářského a sociálního dopadu pandemie COVID-19 v roce 2020.

Nejvyšší riziko chudoby nebo míry sociálního vyloučení v Bulharsku, nejnižší v Česku

Více než čtvrtina populace byla v roce 2019 ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením v sedmi členských státech: Bulharsku (32,5 %), Rumunsku (31,2 %), Řecku (30,0 %), Itálii a Lotyšsku (oba 27,3 %, údaje z roku 2018 pro Itálii), Litva (26,3 %) a Španělsko (25,3 %).

Naopak nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením byl zaznamenán v Česku (12,5 %), Slovinsku (14,4 %), Finsku (15,6 %), Dánsku (16,3 %), Slovensku (16,4 %), Nizozemsku (16,5 %) a Rakousku (16,9 %).

Přibližně 1 ze 6 osob v EU je ohrožena příjmovou chudobou

V roce 2019 bylo 16,5 % populace EU ohroženo chudobou po sociálním převodu (příjmová chudoba), což je pokles ze 16,8 % v roce 2018. Příjmová chudoba popisuje podíl jednotlivců žijících v domácnosti, jejíž disponibilní příjem je nižší než národní riziko hranice chudoby. Jelikož prahové hodnoty odrážejí skutečné rozdělení příjmů v jednotlivých zemích, velmi se liší jak mezi členskými státy, tak v průběhu času.

Z členských států EU byla více než 1 z 5 osob ohrožena příjmovou chudobou v Rumunsku (23,8 %), Lotyšsku (22,9 %), Bulharsku (22,6 %), Estonsku (21,7 %), Španělsku (20,7 %), Litvě (20,6 %) a Itálii (20,3 %, údaje za rok 2018). Na druhém konci stupnice byla nejnižší míra pozorována v Česku (10,1 %), Finsku (11,6 %), Slovensku (11,9 %), Slovinsku (12,0 %), Maďarsku (12,3 %), Dánsku (12,5 %), Nizozemsku (13,2), Rakousku (13,3 %) a Francii (13,6 %).

1 ze 17 osob v EU je vážně hmotně znevýhodněna

5,6 % populace EU bylo v roce 2019 vážně hmotně znevýhodněno, což znamená, že jejich životní podmínky byly vážně ovlivněny nedostatkem zdrojů, takže si nemohou dovolit platit své účty, udržovat přiměřeně teplo v domácnosti nebo si vzít týdenní dovolenou a odjet z domova. Tento podíl se ve srovnání s rokem 2018 snížil (6,1 %). Podíl osob ve vážné hmotné nouzi v roce 2019 se mezi členskými státy výrazně lišil, od 19,9 % v Bulharsku, 16,2 % v Řecku a 14,5 % v Rumunsku až po méně než 3 % v Lucembursku (1,3 %), Švédsku (1,8 %), Finsku (2,4 %), Nizozemsku (2,5 %) a Dánsko, Německo, Rakousko a Slovinsko (všechny 2,6 %) a také Česko (2,7 %).

Přibližně 1 z 12 lidí v EU žil v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce

V roce 2019 žilo 8,5 % populace ve věku do 60 let v EU v domácnostech, kde dospělí během minulého roku pracovali méně než 20 % z jejich celkového pracovního potenciálu. Tento podíl byl ve srovnání s rokem 2018 nižší (8,8 %). Řecko (13,8 %), Irsko (13,0 %, údaje za rok 2018), Belgie (12,4 %), Itálie (11,3 %, údaje za rok 2018), Španělsko (10,8 %), Finsko (9,7 %), Bulharsko a Dánsko (oba 9,3 %) stejně jako Chorvatsko a Nizozemsko (obě 9,2 %) měly nejvyšší podíl lidí žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce, zatímco Česko (4,2 %), Polsko (4,7 %), Malta (4,9 %), Maďarsko (5,0 %), Slovinsko (5,2 %) a Estonsko (5,4 %) jsou na opačném konci stupnice.

Tyto údaje pocházejí z výsledků průzkumu Statistika EU o příjmech a životních podmínkách (EU-SILC) z roku 2019.

Zdroj Eurostat (17.10.2020)