V srpnu měla proběhnout dosud utajovaná jednání o příměří mezi Kyjevem a Moskvou
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Vpád Ukrajinců do Kurské oblasti je zhatil, píše Washington Post
Vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti zmařil chystaná přelomová jednání o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, uvádí list Washington Post. Nepřímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou se podle zdrojů listu měla uskutečnit v Kataru, jehož představitelé by převzali zprostředkovatelskou roli.
Primárně mělo být cílem jednání částečné příměří, zaměřené na oblast energetiky, potenciálně však příměří širší, ba úplné. Dosud se o záměru vést tato jednání veřejně nevědělo. Měla se odehrát nyní v srpnu.
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou velmi účinné. Ochromují tamní ekonomiku i morálku obyvatelstva, které například čelí častým a dlouhým výpadkům dodávek elektřiny, a to i v oblastech notně vzdálených od bojišť. S blížící se zimou je otázka zajištění dodávek energií ještě akutnější.
Myšlenku jednání o „energetickém příměří“ zatím podle Washington Post ani jedna ze stran úplně nezavrhla, avšak zejména Rusko se k ní nyní staví odtažitěji. Prezident Vladimír Putin prý nemá ve zvyku činit ústupky pod tlakem, uvádí jeden ze zdrojů listu.
Průnik do Kurské oblasti ale na druhou stranu zlepšuje vyjednávací pozici Ukrajiny pro případná jednání o příměří. Nabízí se tak otázka, zda načasování vpádu nesouvisí právě s možným jednáním o příměří a se snahou posílit ukrajinskou pozici v něm.
Naděje, že státní Net4GAS vydělá na dodávkách plynu na Slovensko, jsou velmi mlhavé
Odstřižení EU od ruského plynu totiž staví do důležitější role přístavní terminály, na tranzitu mohou spíše vydělávat Polsko či Chorvatsko
Slovensko by mohlo Česku vytrhnout trn z paty. Pokud by z České republiky učinilo tranzitní zemi, tuzemské plynovody by byly díky příslušným poplatkům rázem výdělečnější. Státní společnost Net4GAS, jejich provozovatel, by se tak mohla vymanit ze současné ztráty. A její loňské mnohamiliardové postátnění v režii ministerstva průmyslu by rázem nebylo „nahrávkou na smeč“ vládním kritikům. Ostatně, k naději na tranzit na Slovensko, a dokonce do Rakouska se upíná samo ministerstvo, podle nějž je to právě jedna z klíčových možností, jak Net4GAS dostat do lepší hospodářské situace.
Ministerstvo věří, že tranzit by se mohl uskutečňovat z jednoho zásadního, přelomového důvodu. Letos koncem roku totiž vyprší smlouva mezi Kyjevem a Moskvou o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Kyjev přitom novou smlouvou uzavírat rozhodně nehodlá. To ovšem odřízne od ruského potrubního plynu ty země, které jej nadále dovážejí. V EU jde zejména o Slovensko a Rakousko.
Po odříznutí od ruského plynu bude pro Slovensko a Rakousko jednou z alternativ kompenzace vzniklého výpadku navýšením dovozu z Norska či z německých přístavních terminálů. Zejména na Slovensko by pak tekl přes Česko, tedy potrubím podniku Net4GAS. Ten by tak opět inkasoval tranzitní poplatky.
Rusko-ázerbajdžánský swap
Jenže slovenská vláda Roberta Fica preferuje nahradit ruské dodávky plynu opět spíše těmi východními. Jedno z řešení spočívá, zjednodušeně, v následujícím. Svůj plyn by na Slovensko a do EU začal posílat Ázerbájdžán, zatímco Rusko by jej posílalo tam, odkud jej Ázerbájdžán kvůli dodávkám Slovensku a EU stáhl. To je podstata takzvaného rusko-ázerbájdžánského plynového swapu.
Tento swap však jde proti západním sankcím, neboť Rusku neztenčuje příjmy z prodeje plynu, jen se prohodí jeho kupující. Mimochodem k tomu, aby swap hladce fungoval, musí být v bezproblémovém provozu předávací stanice v Sudži na rusko-ukrajinských hranicích, u níž se nyní vedou tuhé boje.
Jestliže rusko-ázerbájdžánský plynový swap nevyjde, bude Slovensko muset plyn dovážet jinak. Zde se určitá naděje pro Net4GAS rýsuje. Možností je právě dovoz přes Německo a Česko.
Jak ale připomněl ukrajinský tisk, Slovensko za tranzit a přeprodej ruského plynu ročně inkasuje v přepočtu až 35 miliard korun. Což je prý pro Bratislavu jen další důvod, aby se pokusila udržet přísun plynu z východu i v budoucích letech. V rámci rusko-ázerbájdžánského swapu by totiž plyn z východu proudil nejen na Slovensko, ale třeba také dále do Rakouska, Itálie nebo Maďarska. Slovensko by tak zůstalo tranzitní zemí.
Pokud ovšem plynový swap nevyjde, Slovensko může stále kromě západního, „českého“ směru získávat plyn také z jihu či ze severu. Z jihu by jej mohlo dovážet přes chorvatské nebo řecké přístavy, kam by dorazil ve zkapalněné podobě. Ze severu by mohlo plyn dovážet přes terminály v Polsku či Litvě.
Severní a jižní cesta se z kapacitních důvodů zdají být pravděpodobnější než cesta západní, pročež naděje českého ministerstva průmyslu, že se Net4GAS vrátí do zisku díky tranzitu plynu na Slovensko, se mohou ukázat jako liché. A to dokonce i v tom případě, že Slovensku nevyjde plán s účastí na rusko-ázerbájdžánském plynovém swapu. Rakousko může plyn dovážet přímo přes Německo či Itálii, a ne složitě přes Česko a Slovensko. Ostatně, plynovodní infrastruktura na česko-rakouských hranicích ani není dostačující.
Česko mělo mnohem lepší předpoklady být tranzitní zemí v době, kdy z východu proudil do Evropy velký objem ruského plynu. Jenže odstřižení od něj staví do důležitější role přístavní terminály. A zde je možnost vydělávat na tranzitu pro Česko omezenější. Už jen proto, že nemá přístup k moři. Takže na tranzitu nyní mohou více než v minulosti vydělávat země jako Polsko či Chorvatsko, zatímco české i slovenské poplatky jsou buď již prakticky passé, nebo ve vážném ohrožení.
Socializace ztráty
Zestátnění Net4GAS právě v době, kdy se takto změnila struktura evropských toků plynu v neprospěch tranzitu přes Česko, umocňuje pochyby o jeho dlouhodobé výhodnosti. Jeví se to totiž tak, že dokud tranzit přes Česko probíhal, Net4GAS výsledný zisk – pochopitelně – privatizovala a zůstával jejím (zahraničním) akcionářům, zatímco když tranzit prakticky neprobíhá, mají být ztráty zespolečenšťovány, a to výhradně v Česku.
A jestliže se ministerstvo průmyslu odvolává na letošní zlepšení ratingu podniku Net4GAS ze strany agentury Fitch Ratings, pak je třeba upřesnit jednu zásadní věc. Rating se zlepšil nikoli díky lepším vyhlídkám na jeho reálnou profitabilitu. I Fitch Ratings totiž počítá s tím, že tržby na tranzit budou nadále poměrně nízké. Rating tak zlepšuje právě p roto, že se Net4GAS dostal pod státní křídla. Což zvyšuje šance, že mu stát ušije poplatky na míru. Tedy že je běžným občanům a odběratelům zvedne natolik, aby firma přežila, i když nebude profitabilní z tranzitu.
Cena zlata je historicky rekordní, poprvé přes 2500 dolarů za unci
Suverénně rekordní je i cena „zlatého pokladu“ České národní banky, navzdory rozprodeji z 90. let
Zlato je dnes nejdražší v dějinách. Nominálně jeho cena nikdy nebyla vyšší než dnešní maximum, přesahující vůbec poprvé psychologickou hranici 2500 dolarů za troyskou unci.
Žlutému kovu nahrává zájem drobných investorů v Číně, kteří si jej pořizují coby pojistku proti propadu tamního nemovitostního trhu. Zlatu svědčí i poptávka některých centrálních bank v čele opět s čínskou, které se snaží své devizové rezervy v západních měnách, zejména ty v dolaru, zlatem nahrazovat. Chtějí tak postupně omezovat vliv Spojených států v čase geopoliticky stále vypjatější situace.
Díky těmto vlivům se tak cena zlata drží rekordně vysoko navzdory tomu, že se poměrně vysoko drží i výnosy amerických dluhopisů. Výnos desetiletého dluhopisu americké vlády se stále pohybuje kolem čtyř procent, přičemž jeho průměrný výnos v letech 2010 až 2019 činil necelá 2,4 procenta.
Trh nyní většinově míní, že americká centrální banka sníží svoji základní úrokovou sazbu v září jen o 25 bazických bodů, a nikoli o 50, což pomáhá držet výnosy dluhopisů vlády USA stále celkem vysoko.
Vysoké výnosy dluhopisů by měly zájem o zlato snižovat, neboť jeho klíčovou nevýhodou je, že žádný výnos kromě vlastního zhodnocování nenabízí. Takže když je výnos jiných aktiv vyšší, mělo by to žlutému kovu škodit. Jenže zlatu zároveň svědčí slábnutí dolaru, v němž se nyní obchoduje. A toto slábnutí probíhá. Právě i díky vyhlídce snížení sazeb americkou centrální bankou.
Rekordní je též hodnota zlata v majetku České národní banky (viz graf 1 agentury Bloomberg níže), ke konci letošního června přesahovala tři miliardy dolarů. Což však neznamená, že je rekordní i množství zlata, které ČNB vlastní (graf 2 níže). ČNB ke konci letošního června držela 1,33 milionu troyských uncí zlata. V 90. letech vlastnila více zlata než dnes, až takřka 2,1 milionu uncí, avšak cena zlata v majetku ČNB byla nižší než dnes. Klíčovým důvodem je právě to, že dolarová nominální cena zlata je v současnosti historicky rekordní.
Nejde o důvod jediný, ovšem. Česká národní banka také v roce 2020 zlato začala opět nakupovat, v rámci diverzifikace svých devizových rezerv. Předtím množství zlata ve svém majetku dramaticky snížila na sklonku 90. let, přičemž se poté drahého kovu dále pozvolna zbavovala, až právě do první poloviny roku 2020.
Akcie dánského výrobce vakcíny na opičí neštovice letí prudce vzhůru, za poslední tři dny přidaly takřka 40 %
Bude-li možné očkovat i děti, akcie déle porostou, vydělají hlavně velké fondy z USA
Akcie dánské firmy Bavarian Nordic letí v posledních dnech prudce vzhůru. Jen za dnešek přidávají na burze v Kodani zhruba 14 procent, za poslední tři dny pak přibližně 38 procent. Biotechnologická společnost je totiž jedinou, která vyrábí vakcínu pro nákaze opičími neštovicemi čili mpox, jež je schválená k užití ve Spojených státech a v Evropě.
Dnešní růst akcií firmy pohání včerejší zpráva, že virus, který způsobuje novou variantu onemocnění mpox, se poprvé dostal mimo Afriku, konkrétně do Švédska.
Světová zdravotnická organizace již předevčírem souvislosti s šířením nákazy vyhlásila celosvětově stav nejvyššího ohrožení. Do Švédska virus zavlekla osoba, která přicestovala z Afriky, kde se nová varianta mpox objevila vůbec poprvé. Prvně byla zachycena v Konžské demokratické republice, pak se rozšířila do některých dalších afrických zemí a nyní tedy i do Evropy.
Firma Bavarian Nordic i proto teď usiluje o získání povolení k možnému očkování i dětí a mládeže ve věku 12 až 17 let, kteří zatím přípravek použít nemohou, protože je schválený k užití pouze osobami staršími osmnácti let. Bavarian Nordic rovněž připravuje klinické testy, jež mají prověřit účinnost a bezpečnost očkování dětí ve věku od dvou do dvanácti let.
Pokud firma daná povolení získá, rozšíří se okruh možných uživatelů přípravku, což by znamenalo další růstový impuls pro její akcie. K největším akcionářům firmy patří velké americké fondy Vanguard a BlackRock či norští důchodci, resp. norský státní penzijní fond. (17.8.2024)
Za poslední měsíc stouply akcie Bavarian Nordic již o takřka 50 procent (zdroj: Bloomberg).