V uplynulých deseti letech zemřelo na pracovišti v ČR celkem 878 mužů a 38 žen

Komentář Lukáše Kovandy

Muži tak tvoří zhruba 96 % zemřelých při výkonu povolání, což pomáhá vysvětlit, proč mají vyšší mzdy – podstupují větší riziko.

V uplynulých deseti letech, v období 2012 až 2021, zemřelo na pracovišti v Česku při výkonu povolání celkem 916 osob, vyplývá ze statistiky, kterou zveřejnil Eurostat. Z uvedeného počtu 916 osob je hned 878 mužů a 38 žen.

Muži tak tvoří zhruba 96 % zemřelých při výkonu povolání v ČR, což pomáhá vysvětlit, proč mají vyšší mzdy – podstupují větší riziko. Zaměstnavatelé logicky musí pracovníkům nabídnout vyšší mzdu při obsazování těch pozic, kde hrozí vyšší riziko těžkého úrazu, nebo dokonce právě úmrtí. Pracovníci, například ti v těžkém průmyslu nebo v těžbě, přirozeně žádají vyšší kompenzaci za podstupované výraznější riziko.

Jedná se o obecný tržní princip. Například na akciových trzích je rovněž výnos nebo zhodnocení dané akcie zpravidla odměnou za podstoupené riziko. Míru rizikovosti odráží také třeba úroková sazba. Například platí, že čím vyšší je riziko platební neschopnosti vlády té či oné země, zpravidla tím více musí tato vláda nabídnout na úrocích, aby jí investoři byli vůbec ochotni půjčit.

Z hlediska vývoje počtu úmrtí na pracovišti v Česku je příznivý postupně klesající trend. Ten souvisí s postupnou modernizací průmyslové výroby v ČR a také se změnou struktury tuzemské ekonomiky, z níž se postupně vytrácí odvětví typu těžby nebo těžkého průmyslu.

Posledním rokem, kdy počet zemřelých v Česku překročil psychologickou cifru 100, je rok 2015. Přitom před tímto rokem bylo její překročení celkem běžné. Například v roce 2021 zemřelo na pracovišti v ČR 67 osob, což je nejnižší počet v novodobé historii naší země. Byť tento výsledek je do jisté míry ovlivněn omezeními a restrikcemi, které si v roce 2021 vyžádala covidová pandemie.

Rusko ukončuje svůj zákaz vývozu nafty, ta by tak mohla zlevnit i v Česku

Přes ukončení zákazu se však rubl dále propadá – pod úroveň jednoho amerického centu.

Rusko ukončuje svůj zákaz vývozu motorové nafty. Vláda země to dnes oznámila na sociální síti Telegram. Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný.  Rusko si doplnilo zásoby, vyčerpané sezónou sklizní a válkou na Ukrajině, a další pokračování zákazu by se mu tak vymstilo. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo.

Rubl však i přes ukončení zákazu dnes dále povážlivě oslabuje. V uplynulých dvou dnech uzavřel obchodování dvakrát v řadě na úrovni přesahující 100 rublů za dolar. To se stalo poprvé od prvního měsíce po loňské ruské invazi na Ukrajinu. Za rubl si nyní tedy nelze koupit ani jediný americký cent – a přitom ruská měna dále slábne. Dnes ztrácí vůči dolaru zatím zhruba 0,7 procenta.

Ukončení zákazu nafty přinese tlak na pokles její ceny hlavně v zemích mimo Západ, do nichž Rusko vyváží přímo. Zprostředkovaně ale mohou ceny nafty klesnout i na Západě, včetně Česka.

Vzhledem k tomu, že Rusko zjevně doplnilo své zásoby nafty, je v jeho nejvlastnějším ekonomickém zájmu, aby vývoz dieselového paliva zase rychle obnovilo. Protože pokud by tak neučinilo, rafinérie v zemi by musely začít pozastavovat svoji činnost. Což by nakonec vedlo přesně k tomu, co se zákazem vývozu nyní Kreml snažil odvrátit – tedy k nedostatku paliv a dalšímu zvýšení inflace. Návrat rafinérií k plné produkci by po jejich odstavení nebylo technicky možné uskutečnit „přes noc“.

Skladovací kapacity v Rusku nejsou nekonečné, takže pozastavení činnosti rafinérií by v jistý okamžik bylo jedinou možností, jak se při zákazu vývozu se vznikajícím přebytkem nafty vyrovnat.

Potvrzuje se tedy dneškem, že zákaz vývozu nafty byl tudíž spíše vyvolán právě snahou doplnit zásoby než možným záměrem použít právě i ji jako zbraň a omezením její dostupnosti na světovém trhu zesílit inflační tlaky a podnítit zejména na Západě nespokojenost obyvatelstva. Ruské zásoby nafty byly evidentně vskutku vyčerpané, a to kvůli nedávnému vrcholu sezóny zemědělských sklizní a kvůli válce na Ukrajině a nutnosti zajistit pohon vojenských vozidel a dalších zařízení.

Češi utrácí méně, než se čekalo; stále se bojí zhoršení ekonomické situace

Šetří na elektronice i oblečení.

Maloobchodní tržby se v Česku v srpnu propadly více, než se čekalo, a to meziročně o 2,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 1,9 procenta. Tvrdá data ke spotřebě domácností tak potvrzují to, co zachytila šetření jejich nálady. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se totiž v srpnu po červencovém zlepšení zhoršila.

Celková důvěra v českou ekonomiku se dále zhoršovala i letos v září, kdy se propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.

Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.

Klesala ovšem, jak je řečeno výše, opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla právě tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců.

Právě tato ponurá nálada spotřebitelů je klíčovým zdrojem zmíněného srpnového výraznějšího než předpokládaného propadu maloobchodních tržeb. Lidé v meziročním pohledu šetřili jak na nepotravinářském zboží – zejména na elektronice, oděvech a obuvi a potřebách pro domácnost –, tak na potravinách. Příslušné tržby spadly v porovnání s loňským srpnem v očištění o inflaci o 4,1, resp. 3,2 procenta. Lidé v Česku však meziročně utráceli více za pohonné hmoty, a to o 3,7 procenta. Výrazné zlevnění benzínu a nafty, k němuž meziročně došlo, stejně jako snižování obecné inflace obyvatele Česká pohání k jejich vyšší spotřebě. Za celý letošní rok je třeba počítat s propadem maloobchodních tržeb o zhruba čtyři procent, když ovšem v závěrečných měsících roku a pak v příštím roce dojde ke zlepšení situace v oblasti maloobchodu. V příštím roce by tak maloobchod mohl přidat výrazných 5,5 procenta, zejména díky odeznění mimořádně vysoké inflace. (6.10.2023)