CzechIndustry > Válečná ekonomika: Šokující předpovědi Saxo Bank pro rok 2023 nepotěší Macrona, příznivce Brexitu ani evropské antifederalisty
Válečná ekonomika: Šokující předpovědi Saxo Bank pro rok 2023 nepotěší Macrona, příznivce Brexitu ani evropské antifederalisty
Společnost Saxo Bank, specialista na online obchodování a investice, vydala svou pravidelnou publikaci 10 šokujících předpovědí na rok 2023. Tyto predikce se zaměřují na řadu nepravděpodobných, ale zároveň podceňovaných událostí, které mají potenciál pořádně rozvířit nejen finanční trhy, ale i politickou a populární kulturu.
Šokující předpovědi představují myšlenkový experiment, který zvažuje plný rozsah toho, co je možné – i když ne vždy pravděpodobné – a čas od času se některá z těchto predikcí vyplní. Není to tak dlouho, co Saxo Bank publikovala seznam pravdivých Šokujících předpovědí, kam patřilo mimo jiné i vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
Nejedná se však o oficiální predikce Saxo Bank pro rok 2023. Všechny významné změny na trhu jsou ovšem způsobeny něčím šokujícím, jelikož aby na trhu došlo k opravdovému posunu, je nutné pořádné překvapení. Ve světě, kde centrální banky a vlády prohrávají boj s inflací, existuje nezanedbatelné riziko, že bude v roce 2023 na trzích docházet k větším šokům než kdy dřív.
Letošní Šokující předpovědi komentuje hlavní investiční analytik společnosti Saxo Bank Steen Jakobsen: „Podle letošních Šokujících předpovědí je jakákoli naděje na návrat dezinflační prepandemické dynamiky marná, protože celý svět najíždí na válečnou ekonomiku a všechny velmoci se ze všech sil snaží zajistit si národní bezpečnost na všech frontách. Ať už ve vojenském slova smyslu nebo v oblasti dodavatelských řetězců, energetiky či dokonce financí, jejichž slabiny odhalila pandemie a ruská invaze na Ukrajinu v celé jejich nahotě.“
Svět ve válce
Tentokrát jsou Šokující předpovědi inspirovány podobnostmi mezi dnešní Evropou a situací, která na kontinentě panovala počátkem 20. století. Roku 1910 napsal Norman Angell knihu The Great Illusion, kde argumentoval, že není možné, aby v Evropě znovu vypukla nějaká větší válka, protože během předcházejících desetiletí míru a rozkvětu nabyl vzájemně výhodný obchod obrovských rozměrů. Během deseti let se pak Evropa ocitla v troskách po strašlivé zákopové válce.
Když se podíváme na rok 2022, zjistíme, jak moc se tomu současná situace podobá. Tři z našich Šokujících předpovědí pro rok 2023 proto řeší, jak může Evropa na tuto situaci zareagovat. USA a Čína už si zvykají na mentalitu válečné ekonomiky a jejich obchodní a technologická rivalita dál eskaluje. Satelitní země patrně zjistí, že pro ně v „obchodní studené válce“ nebude snadné zůstat neutrální.
Publikaci Šokující předpovědi pro rok 2023 naleznete zde, shrnutí jednotlivých předpovědí níže:
V roce 2023 dojde vlastníkům velkých technologických korporací a dalším technicky orientovaným miliardářům trpělivost a rozhodnou se uspíšit vývoj nezbytné energetické infrastruktury, která jim umožní splnit si své sny a zajistit nezbytný přechod na čistší energie. Spojí síly a založí konsorcium nazvané Third Stone (Třetí planeta) s cílem získat přes bilion dolarů na investice do energetických řešení.
Toto konsorcium se stane největší vědeckovýzkumnou iniciativou od dob původního Projektu Manhattan, jenž stál za vývojem první atomové bomby. Kromě čistého výzkumu a vývoje zaměřeného na využití plného potenciálu nových i stávajících technologií se bude tento fond do značné míry věnovat způsobu, jak zkombinovat nové energetické zdroje s infrastrukturou pro přenos a skladování energie, což je Achillova pata současných alternativních energetických řešení.
Tržní vývoj: Hodnota firem, které navážou partnerství s konsorciem Third Stone a pomohou mu uvést jeho vizi do praxe, se v jinak slabém investičním prostředí prudce zvýší.
Po červnových volbách do zákonodárného sboru přišla strana prezidenta Emmanuela Macrona o jasnou většinu, kterou měla spolu se svými spojenci v parlamentu. Vzhledem k silné opozici tvořené levicovou aliancí NUPES a extrémně pravicovou Národní frontou Marine Le Penové nemá vláda jinou možnost než se snažit protlačit důležité zákony a rozpočet na rok 2023 prostřednictvím výnosů – s využitím článku 49.3 francouzské ústavy. Obcházením zákonodárců se však v demokracii dlouhodobě vládnout nedá. Macron si uvědomí, že mu na další čtyři roky přistřihli křídla a nebude schopen prosadit svou důchodovou reformu. Rozhodne se proto následovat příkladu Charlese de Gaulla z let 1946 a 1969 a počátkem roku 2023 neočekávaně abdikuje.
Tato abdikace otevře dveře do Elysejského paláce krajně pravicové Le Penové, což ohromí nejen celou Francii, ale i sousední země, a přinese nový existenční problém celé EU, která už teď stojí na vratkých institucionálních základech.
Po problematickém roce 2022, kdy bylo mnoho investorů frustrováno neschopností zlata posílit navzdory tomu, že se inflace vyhoupla na 40leté maximum, najde vzácný kov v roce 2023 konečně půdu pod nohama. V nadcházejícím roce totiž trh konečně zjistí, že vysoká inflace v dohledné době nezmizí. Zpřísňování politiky Fedu a kvantitativní zpřísňování způsobí nové problémy na trhu s americkými vládními dluhopisy, což si vynutí nová rafinovaná „opatření“ k omezení jeho volatility, de facto nové kvantitativní uvolňování. S příchodem jara se navíc Čína rozhodne výrazně zmírnit svou politiku nulové tolerance COVIDu, začne se vychloubat účinnou léčbou a možná dokonce novou vakcínou. Z řetězu puštěná čínská poptávka přinese další výrazný růst cen komodit a inflace znovu stoupne. Zejména v případě čím dál slabšího dolaru, kdy se nové zmírnění postoje Fedu na americké měně negativně podepíše. Na pozadí těchto změn vystřelí dosud nepříliš populární zlato vzhůru díky dramatické změně očekávání v oblasti reálných úrokových sazeb. Přes dvojitý vrchol poblíž 2075 USD se zlato přehoupne, jako by ani neexistoval, a v dalším roce dosáhne přinejmenším hladiny 3000 USD.
Ruská invaze na Ukrajinu znamená nejrozsáhlejší otevřený válečný konflikt v Evropě od roku 1945 a letošní americké midterm volby přinesly výrazně větší zastoupení pravicových republikánských populistů v Kongresu. Bývalý prezident Trump navíc oznámil, že bude kandidovat na prezidenta i v roce 2024. V roce 2023 bude jasnější než dřív, že si musí Evropa udělat pořádek ve své obraně. Už nebude moci spoléhat na čím dál vrtkavější cyklus americké politiky a bude muset počítat s rizikem, že se USA zcela zřeknou svých někdejších závazků vůči Evropě, například po uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. A tak se po dramatickém rokování všichni členové Unie zavážou zřídit do roku 2028 Ozbrojené síly s cílem vytvořit plnohodnotné operační jednotky schopné nasazení na zemi, na moři, ve vzduchu i ve vesmíru. Na realizaci tohoto projektu bude vyčleněno 10 bilionů eur, se splatností 20 let. Za účelem financování nových Ozbrojených sil EU budou vydány eurobondy vycházející z HDP jednotlivých zemí. Tím se dramaticky prohloubí trh s vládními dluhopisy EU a robustní investiční aktivity přinesou výrazné zotavení eura.
Podle jednoho dokumentu je k tomu, aby bylo do roku 2050 dosaženo nulových čistých emisí, nutné snížit roční spotřebu masa na 24 kg na osobu. Současný průměr zemí OECD přitom činí zhruba 70 kg. Potravinový aspekt klimatické změny budou s největší pravděpodobností zvažovat ty země, které mají stanoveny právně závazné cíle čistých nulových emisí. Švédsko se zavázalo dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045 a další země, jako Velká Británie, Francie či Dánsko, pracují s časovým horizontem roku 2050. Cukr a bič ale fungují jenom zřídka, a tak se v roce 2023 nejméně jedna země rozhodne přejít v závodu o nejagresivnější klimatickou politiku do vedení a zavede od roku 2025 vysoké a postupně dál stoupající zdanění masa. Navíc se zaváže na svém území do roku 2030 zcela zakázat chov zvířat na maso. Chuťové pohárky konzumentů se tak budou muset spokojit s vylepšenými umělými masovými výrobky rostlinného původu a s masem z laboratoří, které bude díky novým technologiím produkováno ještě humánnějším a ekologičtějším způsobem.
V roce 2023 se Rishimu Sunakovi a Jeremymu Huntovi podaří srazit popularitu britských konzervativců na dosud neslýchané minimum. Jejich brutální fiskální program totiž uvrhne Británii do tragické recese. Prudce vzroste nezaměstnanost a – ironicky – také deficit, protože vyschnou zdroje daňových příjmů. Vypuknou veřejné demonstrace požadující, aby Sunak vypsal předčasné volby, protože přišel o podporu obyvatel. Uprostřed hospodářského rozvratu průzkumy ukážou, že už i lidé v Anglii a Walesu pochybují o tom, že byl Brexit dobrý nápad. Sunak se nakonec podvolí a volby vypíše. Zároveň rezignuje na svou funkci, aby se do vedení už tak dost poškozené strany dostala nová tvář. Vůdce labouristů Keir Starmer si všimne, že se mezi lidmi vzmáhá podpora pro druhé brexitové referendum a roste popularita liberálních demokratů, kteří se tohoto referenda dovolávají, a tak jde do voleb s tím, že je ohledně Brexitu nevyhraněný, ale podporuje referendum o opětovném připojení k EU za podmínek vyjednaných Davidem Cameronem před původním referendem v roce 2016. Ve 3. čtvrtletí se dostane k moci labouristická vláda slibující referendum o anulaci Brexitu k 1. listopadu 2023. Voliči se přikloní k návratu do Unie.
Tržní vývoj: Po slabých výsledcích z počátku roku 2023 si GBP polepší o 10 % vůči EUR a o 15 % vůči CHF, protože se očekává oživení sektoru londýnských finančních služeb.
Dokud bude globalizace oslabovat a nebudou zajištěny dlouhodobé energetické potřeby, zůstane inflace i nadále výzvou, kterou je nutné řešit.
Téměř všechny války s sebou přinesly regulované ceny a přídělové systémy. Na první pohled je to stejně nevyhnutelné jako ztráty na životech. V roce 2022 už se objevily první chaotické iniciativy pro zvládnutí inflace. Populární jsou zejména daně z mimořádných zisků energetických firem. Vlády přitom nevyužívají tak klasický nástroj, jakým je přídělový systém. Místo toho aktivně subvencují nadměrnou poptávku tím, že spotřebitelům zastropují ceny tepla a elektřiny. Ve Francii krachují podniky veřejných služeb a musí se znárodňovat. Účet zaplatí vláda a následně prostřednictvím inflace měna. Pak tu máme patrně k nezdaru odsouzenou snahu západních úředníků zastropovat od 5. prosince ceny ruských energií. Cílem je připravit Rusko o příjmy a snad i zlevnit ropu dováženou odjinud, ale nejspíš se nepodaří ani jedno.
Dokud budou cenové tlaky ohrožovat ekonomickou stabilitu, bude válečná ekonomika neúprosně zvyšovat dosah vlády. V roce 2023 očekávejme větší regulaci cen a dokonce i platů. Možná bude v Británii a ve Spojených státech znovu založen Národní úřad pro ceny a platy. Výsledek bude ovšem stejný, jako u vládní politiky takřka vždycky – zákon nezamýšlených důsledků. Regulace cen bez toho, aby se vyřešil hlubší problém, nejenže způsobí další inflaci, ale zároveň riskuje poškození struktury samotné společnosti. Životní úroveň totiž bude klesat, protože výrobci nebudou motivováni k produkci a bude docházet ke špatné alokaci prostředků a investic. Zvýšenou produktivitu a efektivitu mohou prostřednictvím investic zajistit pouze tržní ceny.
Tržní vývoj: Viz Šokující předpovědi ohledně vzestupu zlata na 3000 USD.
Země, které nejsou na straně USA, si uvědomí, že je dolar americkou vládou čím dál víc využíván jako zbraň, a rozhodnou se opustit jak dolar, tak MMF. Vytvoří mezinárodní clearingovou unii (ICU) a novou rezervní měnu Bancor (měnový kód KEY) založenou na původní Keynesově myšlence z dob před Brettonwoodským systémem. Spojené státy tak budou mít se zneužíváním dolaru v rámci mezinárodního měnového systému utrum.
Tržní vývoj: Centrální banky zemí, které nejsou na straně USA, výrazně omezí své dolarové rezervy, výnosy z amerických vládních dluhopisů rapidně stoupnou a USD se oproti koši měn obchodujících s novou rezervou KEY propadne o 25 %.
S nástupem roku 2023 se znovu zvyšuje tlak na JPY i na japonský finanční systém, protože zpřísňování politiky Fedu a růst výnosů z amerických vládních dluhopisů s sebou přináší globální krizi likvidity. Zpočátku situaci řeší japonská centrální banka (BoJ) a ministerstvo financí zpomalením měnových intervencí. Když utratí víc než polovinu rezerv centrální banky, intervence úplně zastaví, protože si uvědomí, že japonské finance čelí existenční hrozbě. USD/JPY ale stoupá na 160, potom na 170 a protesty veřejnosti proti rostoucí inflaci jsou čím dál razantnější. Je jasné, že si krize žádá odvážný nový krok. USD/JPY překoná 180 a vláda a centrální banka se vrhnou do akce.
Nejprve oznámí, že bude USD/JPY zafixován na 200. Má se jednat o dočasné opatření s dosud neurčenou dobou platnosti, které umožní reset japonského finančního systému. K tomu patří i to, že BoJ explicitně monetizuje všechny dluhopisy ve svém držení, takže jí žádné nezbudou. Kvantitativní uvolňování spolu s monetizací se prodlužuje, tak aby odlehčilo japonskému státnímu dluhu. Existuje však plán postupného útlumu v průběhu následujících 18 měsíců.
Díky tomu se státní dluh začne snižovat. Cílem je srazit jej na konci této operace na 100 % HDP, což znamená redukci o více než polovinu. Pak se základní sazba BoJ zvýší na 1,00 % a je zcela ukončeno řízení výnosové křivky, což umožní změnu 10leté sazby na 2,00 %. Banky jsou podle potřeby rekapitalizované tak, aby nedocházelo k insolvencím, a daňové stimuly pro repatriaci obrovských japonských úspor ze zahraničí přinesou zpět k japonským břehům biliony jenů. Zároveň dochází k oživení japonského vývozu.
V důsledku toho klesne reálný japonský HDP kvůli nižší kupní síle o 8 %, zatímco nominální HDP kvůli růstu životních nákladů o 5 % stoupne, ale Japonsko se vrátí na stabilní trajektorii a nabídne lákavý model řešení krize, až k něčemu podobnému nevyhnutelně dojde i v Evropě a nakonec i ve Spojených státech.
Tržní vývoj: USD/JPY se obchoduje na 200, ale je na dobré cestě, aby do konce roku zase klesl.
V roce 2016 založila EU černou listinu daňových rájů, která zahrnuje země, jež jsou považovány za „nespolupracující“, protože aktivně podporují daňové úniky a agresivní daňovou optimalizaci. Evropa tak reagovala na aféru takzvaných Panama Papers, kdy unikly miliony dokumentů odhalujících daňové podvody různých boháčů, ať už šlo o politiky nebo třeba sportovní hvězdy. V roce 2023 se dál prohloubí mentalita válečné ekonomiky a jednotlivé země se budou v rámci národní bezpečnosti čím dál víc zaměřovat na průmyslovou politiku a ochranu domácích odvětví. Výdaje na obranu, návrat firem zpět do mateřských zemí a investice do energetické transformace vyžadují spoustu peněz, a tak vlády hledají všechny dostupné potenciální zdroje daňových příjmů. Snadný cíl najdou ve firmách, které se prostřednictvím daňových rájů vyhýbají zdanění. Tento druh daňových úniků stojí vlády každoročně odhadem zhruba 500 až 600 miliard USD v ušlých příjmech z daní právnických osob.
V roce 2023 zavede OECD úplný zákaz největších daňových rájů světa. USA reklasifikují zhodnocení kapitálu, které bylo dosud daněné jako kapitálový výnos, na běžný příjem. Zákaz daňových rájů v EU a americká změna zdanění otřese celým odvětvím soukromého a rizikového kapitálu, zničí velkou část ekosystému a způsobí, že registrované veřejně neobchodované firmy přijdou o 50 % své hodnoty.
Tržní vývoj: iShares Listed Private Equity UCITS ETF se propadne o 50 %. (8.12.2022)
.jpg?s3=1)
