Válka na Ukrajině stejně jako pandemie COVID-19 vnesla do českého facebookového prostředí polarizaci názorů. Dezinformátoři aktivní už za covidu dostali nové téma a šířili své konspirační teorie dál, ovšem s jiným obsahovým kontextem. Ochota vstupovat do online diskuzí se pak během krizí snižovala, a naopak rostla skepse vůči diskutujícím, kteří mají jiný názor, vyplývá z výzkumu vědkyň Martiny Novotné a Aleny Mackové ze SYRI.
Obě krize ukázaly, že se české sociální sítě nijak významně nevymykají z toho, co se děje v zahraničí. „Pozitivní je fakt, že vysoce netolerantní komentáře obsahující vážnější formy útoků jako je rasismus, různé další formy diskriminace nebo výhružky smrtí se objevují jen v asi osmi procentech sledovaných příspěvků,“ uvedla Martina Novotná z Národního institutu SYRI.
Mnohem rozšířenější jsou komentáře, které zahrnují mírnější verzi útoků jako například používání vulgárních slov či osobní útoky. Celkem šlo o 59% příspěvků z vybraných diskuzních vláken objevujících se na facebookových stránkách politiků nebo zpravodajských stránek. „Obavy, že dojde k nárůstu neslušných komentářů se tak nenaplnily. Zároveň se podíl neslušných a netolerantních komentářů v prostředí českého Facebooku nijak nevymyká od toho, co se děje ve Spojených státech amerických nebo například v Brazílii,“ uvedla Novotná.
Ve vnímání toho, co je ještě v pořádku a co už za hranou, hrají důležitou roli mj. osobní charakteristiky lidí. Asertivnější diskutující v online diskuzích vulgarity vnímají jako zábavný prvek nebo na neslušné komentáře reagují stejnou mincí. „Lidé, kteří jsou si svými názory méně jistí, jsou obecně méně aktivní a mají tendencí se konfliktům vyhýbat. Do debaty se proto raději nezapojují a mizí tak z veřejného prostoru, protože netolerantní komentáře jsou jednohlasně odsuzovány od všech diskutujících, kteří na ně reagují blokováním nebo nahlášením nevhodného obsahu,“ popisuje vědkyně.
Pozitivní je podle Mackové i skutečnost, že vulgární komentáře bývají často podpořeny argumenty poskytující vysvětlení názorů a postojů. „Data naznačují, že se většinou nejedná o pouhé výkřiky vulgárních slov a útoků. Expresivnější způsob argumentace může sloužit ke zdůraznění argumentů, vyrovnání se s opačnými názory, anebo se jedná o běžný způsob komunikace některých diskutujících,“ upozorňuje vědkyně.
Pro obě krizová období, tedy jak pro COVID-19, tak pro válku na Ukrajině byla v diskuzi příznačná téměř totožná dynamika rázné výměny názorů mezi dvěma hlavními názorovými proudy. Vnímaná názorová polarita pak následně vedla k vzájemnému neporozumění a neochotě si naslouchat nebo společně diskutovat. Ochota vstupovat do online diskuzí na sociálních sítích se během krizí celkově snižovala. Počáteční snahu opravovat a vyvracet mýty vystřídala skepse, že to nemá smysl. (26.2.2023)