.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Vyplatí se pod stromeček nakupovat už nyní.
Evropu čeká zima, jakou nepamatuje. Kreml podle všeho vyžije silné závislosti, kterou si na jeho plynu vypěstovalo v prvé řadě Německo, a celý starý kontinent „skřípne“. Znamená to, že vysoké ceny nejen plynu, ale také elektřiny pro domácnosti přetrvají, ba se dále zvýší. Řadě domácností také v druhé polovině roku doběhne fixace mnohem levnějších cen energií, či je konec fixačního období čeká hned zkraje příštího roku.
Takzvaný úsporný tarif letos domácnostem také příliš nepomůže, nejčastěji částkou kolem 2000 korun. Bohaté domácnosti si tedy budou moci za peníze státu zajít na rodinnou předvánoční večeři, chudým domácnostem dva tisíce navíc opravdu příliš nepomohou.
Předpokládaná těžká energetická krize, jež Evropu v zimě zasáhne, ve spojení s vysokou inflací destruuje kupní sílu domácností při nákupech dárků pod vánoční stromeček. Propad maloobchodních tržeb je v Česku patrný už z jarních čísel. Nedá se čekat, že by se to ve zbytku roku zlepšilo, naopak. Nálada spotřebitelů v ČR je totiž nyní nejhorší v celé historii měření od roku 2003. To vše signalizuje, že letošní Vánoce budou jak nejdražší v historii, tak ovšem také nejchudší za poslední řadu let. Místo dárků se budou platit účty za elektřinu či plyn.
Lidé tedy neudělají chybu, pokud začnou na Vánoce nakupovat už hned teď. Rozloží si tak vánoční nákupy do delšího časového období, což jim umožní vyhnout se náporu na svoji peněženku v čase adventu a posledních týdnech roku. Zároveň by samozřejmě ani nyní neměli podnikat příliš nákladné nákupy, pokud si nejsou jistou, že ve zbytku roku a zkraje roku příštího zvládnout platit své účtu za energie, resp. příslušné zálohy, které se ještě mohou dramaticky navýšit.
Prodejci mají v důsledku odeznívající světové přepravní krize letos poměrně vysoké zásoby zboží. Budou zřejmě vánoční prodeje také zahajovat dříve. I toho lze včasným zahájením vánočního nakupování využít. Lze totiž nakupovat levněji než v posledních týdnech před Vánoci. Protože do té doby inflace dále zrychlí a prodejci už nemusí být tak štědří se slevami.
Úsporný energetický tarif letos nebude, vláda jej odkládá
Bohatým rodinám tak stát letos zaplatí večeři, chudým nijak zásadně nepomůže.
Lidem v Česku má vláda pomoci s platbami za energie. A to zejména v rámci takzvaného energetického tarifu. Problém tkví v tom, že pomoc prakticky vůbec nepřijde letos na podzim, jak se dosud mínilo. Na podzim přitom řadu domácností čeká zásadní cenový náraz.
Letošní novelizovaný rozpočet i přes nedávné navýšení plánovaného schodku o 50 miliard korun na 330 miliard počítá s tím, že v roce 2022 se uskuteční jen zhruba čtvrtina plateb souvisejících s přímou pomocí s platbami za energie. Zbytek plateb by se uskutečnil v roce příštím, tedy už na základě rozpočtu na rok 2023. Ten ale zatím pochopitelně není schválený.
Co to znamená v praxi? Letos lidem přijde pouze zhruba čtvrtina peněz celkově slíbených na pomoc přímo s platbami za energie, tedy nějakých deset miliard korun. Jde však o platbu plošnou, takže na ni dosáhnou jak domácnosti potřebné, tak i ty velmi bohaté, které ji nepotřebují. Všem bez rozlišení tedy vláda letos pošle 2000 až 2500 korun. Bohaté domácnosti si budou moci za peníze státu zajít na dobrou rodinnou večeři, chudým domácnostem dva tisíce navíc příliš nepomohou.
Navíc má vše další háček. Letos pomoc bude zřejmě uvedená pomoc kompenzovat navýšení plateb výhradně za elektřinu, nikoli za plyn.
Nakonec, pokud se zahrne i příští rok, by ale pomoc měla k domácnostem doputovat ve slíbeném objemu. Tedy 27 miliard korun prostřednictvím úsporného tarifu na plyn a elektřinu, 3,6 miliardy korun na pomoc těm, kteří vytápí v domácích kotelnách, a deset miliard korun na pomoc těm, kteří mají vytápění zajištěno z centrálních tepláren. Kromě toho vláda odpustí poplatky za obnovitelné zdroje ve zbytku letošního a po celý příští rok. Celkově tak pomoc stát vyjde na slíbených 66 miliard korun. Jen to nebude letos, ale převážně až příští rok.
Matka České spořitelny vyzývá Fialovu vládu, aby nezaváděla daň z mimořádného zisku
Špatná zkušenost z Maďarska varuje.
Mateřská společnost největší české banky dle počtu klientů, České spořitelny, dnes podle agentury Bloomberg vyzvala vlády zemí střední a východní republiky, včetně Česka, aby nezaváděly daň z mimořádných zisků.
Vedení rakouské Erste Group Bank apeluje i na Fialovu vládu s tím, že ekonomiku více podpoří úvěrováním firem a domácností než placením daně nad rámec běžného zdanění. „Vždy je otázkou, co je důležitější: zda ekonomika, kterou podporuje silný bankovní sektor, nebo to, aby bankovní sektor podporoval dodatečnými daněmi vládu,“ uvedl Willi Cernko, generální ředitel Erste Group, matky České spořitelny.
Fialova vláda zvažuje mimořádné zdanění bank a energetických společností, které by během prvních dvou let platnosti mohlo navýšit příjem tuzemské veřejné kasy až o 90 miliard korun.
Maďarsko a Polsko již zvláštní daně na banky v minulosti zavedly. Maďarská vláda ode dneška (1. 8.) také zvyšuje daň, jež mimořádně zatěžuje zisk petrochemické společnost MOL, a to z 25 na 40 procent.
Na začátku minulého desetiletí zavedlo Maďarsko zvláštní bankovní daň. Tamní ekonomika však následně utrpěla v důsledku souvisejícího omezení úvěrové činnosti bank. Vláda v Budapešti pak raději bankovní daň zmírnila, a to na základě dohody, kterou uzavřel premiér Viktor Orbán právě s Erste Group.
Česko bude ze zemí střední a východní Evropy vůbec nejvíce ekonomicky zasaženo v případě výpadku dodávek ruského plynu, varuje Bank of America
Českou republiku případný výpadek nebo trvalejší citelné snížení dodávek ruského plynu do EU zasáhne ze zemí regionu střední a východní Evropy vůbec nejtíživěji, varuje přední americká banka Bank of America. Klíčové závěry její příslušné analýzy 1. 8. zveřejnila agentura Bloomberg.
Analytici druhé největší americké banky prognózují, že Česko v příštím roce poroste pouze tempem 1,5 procenta. To je citelně méně, než kolik v konsensu předpokládají mezinárodní analytici v pravidelném šetření České národní banky. Ti pro příští rok vyhlíží růst 2,3 procenta. Bank of America zjevně přepokládá, že na českou ekonomiku letos a v příštím roce dolehne probíhající evropská plynová krize závažněji, než se dosud obecně mínilo.
Stejně jako Česko i Maďarsko má podle Bank of America v příštím roce vykázat růst jen 1,5 procenta. Polská ekonomika ale přidá 2,7 procenta, a rumunská dokonce rovná tří procenta, předpovídá americká banka.
Podle ní je Česko z celého regionu střední a východní Evropy vůbec nejhůře připraveno na možný závažnější výpadek v dodávkách ruského plynu. To proto, že je na ruském plynu vysoce závislé. A také proto, že alternativní dodávky plynu lze zajistit přes území států, které samy mohou čelit závažným výpadkům, jako je v prvé řadě Německo.
Bank of America nepředpokládá, že by Česká národní banka zvýšila svoji základní úrokovou sazbu nad stávající úroveň sedmi procent. Důvodem zjevně budou právě i dopady evropské plynové krize.
Maďarsko, Polsko i Rumunsko jsou podle Bank of America v lepší pozici než Česko. Maďarsko je sice také vysoce závislé na ruském plynu, avšak s Kremlem už přímo jedná o zajištění alternativních dodávek přes Srbsko. I proto bude maďarská centrální banka moci ještě navýšit svoji základní úrokovou sazbu, a to ze stávající hodnoty 10,75 procenta na 11,75 procenta, míní Bank of America.
Polská ekonomika není podle analytiků americké banky na plynu nijak obzvláště závislá. Navíc už léta se snaží snižovat svoji závislost na ruském plynu. Také polská centrální banka ještě zvýší svoji klíčovou úrokovou sazbu, a to na svém nejbližším měnověpolitickém zasedání – z 6,5 na rovných sedm procent.
Rumunsko podle Bank of America pokryje většinu potřeb plynu ze své vlastní produkce. Tamní centrální banka podle americké banky zvýší základní úrokovou sazbu ze 4,75 procenta nakonec na rovných devět procent. (3.8.2022)