Nový Katalog asanačních metod, který vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., je průvodcem pro vlastníky a správce lesa, kteří bojují s kůrovcem. Autoři Marie Zahradníková a Petr Zahradník z Lesní ochranné služby VÚLHM lesnickému provozu představují všechny dostupné metody asanace kůrovcového dříví, jejich výhody a nevýhody a další omezení, která je nutné při jejich použití respektovat.
„Současná kalamitní situace s extrémně vysokým objemem kůrovcového dříví vyžaduje nové přístupy, které by umožnily efektivní asanaci. Tím se jeví hromadná asanace skládek. Klasický chemický postřik skládek není účinný, protože postřik neproniká do nitra sládek a brouci, kteří se tam vyvíjejí, přežívají. Již v roce 2015 byla zavedena první, velmi účinná metoda asanace skládek pomocí insekticidních sítí. V roce 2018 byly poloprovozně testovány další dvě metody, které byly již ke konci letové aktivity lýkožrouta smrkového plně uplatňovány v ochraně lesa proti němu,“ informují autoři Marie Zahradníková a Petr Zahradník.
Publikace představuje například ruční a moto-manuální metodu odkorněním, která může být často jedinou možností asanace pro drobného vlastníka. Obdobně mohou drobní vlastníci použít i individuální chemickou asanaci postřikem, ale pouze přípravky, které nejsou určeny pro profesionální použití, tedy pro jejichž použití není potřebné být držitel osvědčení dle zákona o rostlinolékařské péči. Ostatní metody jsou určeny spíše pro střední a velké vlastníky, na různě velké skládky, např. strojní odkornění speciální hlavicí na harvestoru, použití insekticidních sítí, technologie MERCATA, či fumigace pomocí EDN.
Příklady asanačních metod
Ruční odkorňování je nejstarší asanační metodou. Využívají se k ní různé typy škrabáků, ale jde o metodu pracnou. Hodně záleží na zaschnutí kůry, resp. na jejím porušení v důsledku intenzity napadení lýkožroutem. Významnou roli hraje i hmotnatost kmene a kvalita odvětvení. Metodu mohou použít i drobní vlastníci. Nejsou při ní limitováni ustanoveními zákona o rostlinolékařské péči (nutnost držení potřebného osvědčení), a je tedy použitelná bez omezení. Dále je dobře použitelná v základním, příp. zvýšeném stavu, kde objemy napadeného dříví nejsou ještě příliš vysoké.
Další metoda vhodná pro drobné vlastníky, je moto – manuální metoda asanace, při které se používá speciální adaptér (fréza) na motorovou pilu. Strojní – odkorňovací hlavice na harvestory je relativně nová metoda, která se v současné době úspěšně rozvíjí a bude záležet jen na zájmu vlastníků lesa, jak bude využívána, a na dodavatelských těžebních firmách, jak budou ochotny a schopny si tyto hlavice opatřit. Princip metody spočívá v tom, že standardní harvestorová hlavice se upraví tak, aby kromě kácení, odvětvování a krácení navíc odkorňovala. Tato metoda je vhodná především pro středně velké a větší vlastníky lesa s větším objemem kůrovcového dříví, kde se k jeho zpracování harvestor standardně využívá, ale není vyloučeno ani jeho použití u menších vlastníků (např. v těsném sousedství větších vlastníků, kde může dojít k dohodě na jejich využití).
Strojní odkornění lze realizovat také pomocí mobilních odkorňovacích zařízení nebo prostřednictvím
pilařských odkorňovačů. Mobilní odkorňovací zařízení je odkorňovač umístěný na podvozku, případně návěsu nákladních automobilů. Bohužel se jedná o zařízení vyráběné na zakázku, ekonomicky nákladnou a v praxi v Evropě nasazenou jen v několika exemplářích. Druhou variantou jsou rotační odkorňovače, vyráběné jako návěs za kamion, které odkorňují více výřezů najednou. Tato technologie ovšem předurčuje dříví pro další zpracování buď pro vlákninu, aglomerované materiály nebo palivo. Výhodou mobilních odkorňovačů je možnost prodávat kůru pro energetické nebo jiné účely.
Štěpkování je specifickou asanační metodou, při níž dochází k likvidaci podkorních škůdců.
Chemická asanace jednotlivých kmenů postřikem je dlouhodobě používanou metodou, považovanou za velmi spolehlivou. Po náhradě penetračních přípravků se používají přípravky – insekticidy (syntetické pyrethroidy), kde se uplatňuje především jejich požerový účinek. Metoda má sníženou účinnost, protože část brouků opouští ošetřený kmen již vykousanými otvory „sousedních“ brouků, takže u nich nedojde k jejich kontaminaci. Pro použití v ochraně lesa je potřebné splnit některé podmínky zákona o rostlinolékařské péči. Osoba, která aplikuje postřik, musí mít příslušné osvědčení minimálně I. stupně a musí pracovat pod dohledem pracovníka s osvědčením minimálně II. stupně, který také u registrovaného distributora může zajistit příslušný přípravek pro profesionální použití. Drobný vlastník pro vlastní potřebu může v ochraně lesa bez příslušných osvědčení používat pouze přípravky, které nejsou určeny pro profesionální použití (tedy „neprofesionální“ použití), kterých je
však na trhu nedostatek.
Jednou z novějších metod je použití insekticidních sítí pro zakrytí skládky dřeva, surových kmenů nebo výřezů o jednotné délce. Po obvodu skládky se insekticidní síť zatíží těžebními zbytky, kameny nebo ošetřenými výřezy. Takto ošetřené skládky se dají využít současně jako „otrávené lapáky“, a to nainstalováním příslušného počtu feromonových odparníků dle velikosti skládky. Účinnost je stoprocentní. Uplatňuje se zde výhradně kontaktní účinek insekticidu, kterým je síť „napuštěna“ (účinná látka: alfacypermethrin).
Ochrana skládek technologií MERCATA spočívá v celopovrchovém ošetření skládky, včetně jejich čel, povolenými insekticidy ve stanovených dávkách standardně používanými postřikovači a následném zakrytí netkanou textilií o gramáži 50 g/m2. Aby nedošlo k protrhání plachty, musí být skládka dobře začelena a z jejího povrchu nesmí vyčnívat žádné suky, větve apod. Není vhodné umisťovat skládky na extrémně větrem exponovaných místech.
Fumigace pomocí plynu EDN (ethandinitril) je metoda použitelná pouze na základě udělené výjimky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) za stanovených podmínek. Skládka výřezů naskladněná na plachtě, je další plachtou (plachtami) zakryta. Pod plachtu je vpuštěn plyn a po 24 hodinách je provedeno odvětrání zakryté skládky. Během této doby dojde k zahubení kůrovců na skládce. Vlastní aplikaci mohou provést pouze speciálně proškolení pracovníci, kterými jsou zaměstnanci Lučebních závodů Draslovka Kolín. Metoda je vhodná pro větší skládky o několika stech, spíše však tisících kubíků (minimální objem byl stanoven na 350 metrů krychlových).
„Je důležité si uvědomit, že prioritní je včas a účinně napadené dříví asanovat, a zabránit tak dalšímu šíření kůrovcové kalamity, protože i při zvýšených nákladech zamezíme vzniku následných škod a ztrát a dodatečným zvýšeným nákladům na objemnější asanaci. Pozdní asanace je zcela zbytečná, náklady se zvyšují a přitom nic neřeší,“ upozorňují autoři.
Katalog asanačních metod je volně ke stažení na stránkách https://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/sborniky_a_dalsi_publikace/Katalog_asanacnich_metod.pdf. (29.4.2019)
