Včera dojednané přidání na platech státním zaměstnancům vytvoří nečekaně silný inflační tlak

Komentář Lukáše Kovandy

Vláda se včera dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Opatření tak vytvoří mírně vyšší inflační tlak, než s jakým ve své nejnovější prognóze počítá Česká národní banka.

Prognóza centrální banky, finalizovaná ve druhé polovině července, totiž zohledňuje jen předpokládané navýšení mezd o deset procent pro pracovníky s nejnižšími příjmy v takzvané první platové skupině (nepedagogičtí pracovníci ve školství, zaměstnanci, kteří nejsou pod státní službou, oblast kultury a další), které by mělo být v platnosti od 1. září 2022 a mělo by se týkat asi 300 tisíc zaměstnanců. Prognóza přitom současně počítala s tím, že zbylým zaměstnancům ve státním sektoru by měly být mzdy do konce roku zmrazeny.

Zvýšení platu o deset procent se však dočkají právě i zaměstnanci pod státní službou. Vláda je tak štědřejší, než předpokládala prognóza ČNB. Oproti prognóze je totiž okruh lidí, kteří od příštího měsíce dostávají přidáno, o zhruba 65 tisíc osob širší. I proto lze očekávat, že letošní celoroční inflace bude nakonec vyšší než 16,5 procenta, což je údaj ze zmíněné nejnovější prognózy ČNB. (24.8.2022)

V EU teď padá podnik za podnikem. Belgický premiér varuje, že Evropu čeká až deset těžkých zim

Rekordní ceny elektřiny a plynu v EU si už připisují oběti z řad významných evropských průmyslových podniků.

Největší výrobce hnojiv v Polsku, Anwil, patřící do skupiny Orlen, dnes oznámil, že pozastavuje výrobu. Důvodem jsou vysoké ceny plynu. Zastavení výroby hnojiv již dříve dnes oznámila největší polská chemička Grupa Azoty.

V uplynulém týdnu oznámily kvůli vysokým cenám elektřiny a energií obecně ukončení výroby hned dva významné výrobní závody v EU. A sice jedna z největších evropských zinkoven, ta v nizozemském Budelu, a také jediná hliníkárna na Slovensku, podnik Slovalco v Žiaru nad Hronom. Lze předpokládat, že tato „destrukce výroby“ v EU bude z důvodu neustávající energetické drahoty pokračovat.

Konkrétně podnik Slovalco je významným dodavatelem hliníku celé Evropě. Jeho generální ředitel Milan Veselý minulý týden varoval, že po ukončení výroby jej budou coby dodavatelé muset zastoupit podniky z Číny či Ruska, protože Evropa se bez hliníku neobejde.

Zemím EU tak hrozí závažný ekonomický otřes a dlouhodobé oslabení ekonomické pozice ve světě. Závažné problémy s výrobou nemusí totiž být jen záležitostí nadcházející topné sezonu. Belgický premiér Alexander de Croo včera varoval, že pro Evropu bude těžkých příštích až deset zim.

EU chtěla být v zelené transformaci energetiky vzorem světu. Místo toho se stává odstrašujícím příkladem, „jak se to dělat nemá“. Výkonné zdroje energie, zejména jaderné elektrárny, si pozavírala a rezignovala na ně. Zato vybudovala fatální energetickou závislost na totalitárním režimu, jenž si s ní pohraje. (24.8.2022)

Premiér bude řešit zrušení „stavebka“, byl by to smysluplný krok

Aby mělo stavební spoření smysl jako dříve, musel by dnes příspěvek činit 35 tisíc korun.

Národní ekonomická rada vláda dnes na jednání s premiérem Fialou a zástupci ekonomických resortů bude kromě jiného řešit snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Ministr financí Zbyněk Stanjura už koncem předminulého týdne naznačil, že vláda zrušení podpory „stavebka“ zvažuje.

Zrušení státní podpory stavebnímu spoření by vylo ekonomicky smysluplným krokem, po němž podstatná část ekonomů volá již léta. Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří podporu státu nepotřebují, tedy zástupcům vyšších středních vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak, chudí už ani nic spořit nemohou obecně a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou.

Přitom i chudí nebo zástupci nižších středních vrstev podporu stavebku ze svých daní platí, třeba v podobě DPH, kterou platí, když si kupují potraviny.

V letech 2000 až 2021 vyplatil stát na podpoře státnímu stavebnímu spoření celkem bezmála 198 miliard korun.

Stavební spoření v Česku ale chřadne už od poloviny nultých let. Jeho státní podpora by se tedy i proto mohla zcela zrušit. V době začátků stavebního spoření v Česku, v první polovině 90. let, činil maximální státní příspěvek 4500 korun, což představovalo přes 70 procent průměrné mzdy a počítal se zhruba z jejího 3,5násobku. Dnes by při stejných podmínkách musel příspěvek činit přibližně 35 tisíc korun ročně. Místo toho ale činí 2000 korun.

V posledním předpandemickém roce 2019 šly na státní podporu stavebka necelé čtyři miliardy korun, tedy zhruba 0,25 procenta uskutečněných výdajů státního rozpočtu v daném roce. Pro srovnání, v době „vrcholící slávy“ stavebka v roce 2005 šlo na jeho státní podporu přes 16 miliard. To odpovídalo 1,7 procenta výdajů tehdejšího státního rozpočtu. Předloni i loni šly na stavebko lehce přes čtyři miliardy, avšak výdaje rozpočtu byly kvůli pandemii mimořádně nafouknuté, což údaj o podílu stavebka na výdajích rozpočtu pochopitelně zkresluje.

Je ale zřejmé, že význam státní podpory stavebního spoření opravdu dlouhodobě trendově klesá, byť v uplynulém desetiletí převážně jen velmi pozvolna. Zrušení státní podpory je navýsost žádoucí a plošný pláč veřejnosti to tedy také nezpůsobí.

Uvažme, že byť jde „jen“ o jednotky miliard, jde stále o veřejné peníze, které plynou zhusta do oblasti bydlení a nemovitostí, kde tedy dále nafukují už tak vyšponované ceny. Stát, respektive tedy daňový poplatník, by se neměl na nafukování cen bydlení podílet, a už vůbec ne touto cestou. (23.8.2022)

Bulharsko „potupně“ zahájí jednání s Gazpromem o dodávkách plynu, i když ten jej v dubnu odpojil

Sofie tak bezprecedentně tříští jednotu EU ve vztahu k Rusku.

Bulharsko zahájí jednání s ruským Gazpromem o zajištění přímých dodávek plynu. Dnes to uvedl Rossen Christov, ministr pro energetiku současné úřednické vlády balkánské země. Podle jeho slov Bulharsko nemá na výběr. Zemi prý hrozí závažný výpadek dodávek plynu.

Vyjednávání budou pravděpodobně dlouhá a náročná a ministerstvo je připraveno na různé jeho scénáře, řekl také Christov. Bulharsko nyní očekává odezvu Gazpromu.

Bulharsko nemá dostatečné zásoby plynu pro období od letošního října dále, uvedl vicepremiér Christo Aleksijev.

Bulharská úřednická vláda se v pátek rozhodla přijmout pouze část dodávky zkapalněného zemního plynu, kterou jí nabídla americká energetická společnost Cheniere. Zdůvodnila to tím, že nezajistila dostatek přejímací kapacity, aby za dostatečně příznivou cenu mohla přijmout celý objem dodávky.

Předchozí bulharská vláda letos na jaře nevyhověla požadavku Gazpromu na platbu za plyn v rublech, načež ruský podnik balkánskou zemi od svých dodávek v dubnu odpojil.

Nynější krok současné bulharské úřednické vlády je tříštěním jednotného postupu EU vůči Gazpromu a Rusku obecně. Zatímco většina zemí EU se snaží od ruských energií postupně odstřihávat, Bulharsko chce učinit pravý opak. Navíc „potupně“, neboť Rusko zemi od svých dodávek odstřihlo na základě kontroverzního požadavku platby v rublech.

Zároveň je ovšem jednání Sofie ilustrací stále složitější situace, v níž se ocitají země spíše východní části EU, vysoce závislé na ruském plynu, včetně Německa nebo Česka. Dramaticky rostoucí burzovní cena plynu v EU a tlak průmyslu může vést k dosud nemyslitelným kompromisům a rozuzlením.

V Německu se tak například i z nejvyšších politických pater, konkrétní z vládní FDP, už ozvaly hlasy volající po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Sofie zase tedy nyní činí otočku o 180 stupňů. A zatímco na jaře figurovalo Bulharsko společně s Polskem v první linii zemí EU, které nepřistoupily na platbu v rublech a plyn jim tak byl odpojen, nyní naopak činí krok, který tříští jednotu EU a značí určitou novou příchylnost k Rusku, které jej zřejmě proto i náležitě propagandisticky využije. (22.8.2022)

Výnos přes 18 %, bez daně

Takové „terno“ udělali lidé, kteří si pořídili státní protiinflační dluhopisy, plyne z nových údajů ministerstva financí.

Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 1. října loňského roku, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 17,5 procenta (zde). Ti, kteří si je pořídili už o rok dříve, s datem emise, 1. října 2020, se mohou těšit na roční výnos dokonce mírně přes 18 procent (zde).

Pros srovnání, maximální dosažitelná úroková sazba se momentálně u nejlépe úročených termínových vkladů v ČR pohybuje kolem úrovně sedmi procent. Tyto bankovní produkty ale často svazuje řada omezujících podmínek.

Termínový vklad v bance představuje srovnatelně bezpečný produkt jako státní spořící dluhopis, pokud se vložená částka pohybuje v limitu zákonného pojištění vkladů, jímž je částka 100 tisíc eur (ta nyní odpovídá zhruba 2,47 milionu korun). Pokud je výše vkladu nad touto limitní částkou, je bezpečnější mít dané prostředky investovány prostřednictvím spořícího státního dluhopisu

Z tohoto srovnání plyne, že spořící dluhopisy v protiinflační variantě jsou letos opravdovým investičním „ternem“.  Při vysoké míře bezpečnosti totiž lidem, kteří si je pořídili, zajišťují výnos, který ze srovnatelně rizikových produktů (rozuměj: velmi málo rizikových) suverénně nejlépe vzdoruje inflaci. Česká národní banka letošní celoroční inflaci odhaduje ve své nejnovější prognóze na 16,5 procenta. Pokud by taková vskutku byla, zmíněné úročení uvedených spořících dluhopisů ji překoná. Výnos na Dluhopisech Republiky je navíc ještě v důsledku pandemie osvobozen od příslušné daně, tedy od daně z příjmu z výnosu.

Lidé, kteří si protiinflační Dluhopisy Republiky pořídili v období před Vánoci 2020, třeba jako dárek pod stromeček, jak doporučovala tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, se mohou dočkat ještě o něco vyššího úročení, než je to osmnáctiprocentní. Stejně tak lidé, kteří si je pořídili v loňské rekordní vlně zájmu, která vrcholila těsně před Štědrým dnem, do kdy bylo možné dané dluhopisy upisovat. Výši úročení těchto emisí, tj. emisí s daty 31. prosince 2020 a 3. ledna 2022, oznámí ministerstvo financí letos v listopadu, na základě říjnové meziroční inflace.

Noví zájemci o protiinflační spořící dluhopisy ale už mají smůlu. Fialova vláda se letos rozhodla od praxe vydávání těchto produktů upustit. Není se co divit, neboť na trhu si od mezinárodních investorů nyní na pět let půjčuje za zhruba 4,7 procenta, což je v porovnání s uvedenou hodnotou 18 procent skoro čtyřikrát nižší úrok. (22.8.2022)

Fialova vláda by měla využít předsednictví EU pozastavení obchodování s povolenkami.

Enormní zdražování povolenek v uplynulých letech, v letech 2020 a 2021 o více než 200 procent, představuje klíčový důvod, proč nyní je elektřina tak drahá. Například ČEZ drtivou většinu elektřiny na letošní rok prodala právě v letech 2020 a 2021. Drahá elektřina a plyn trápí také české kraje, které žádají po vládě akci, jež by jim pomohla se s drahými energiemi popasovat.

Španělsko už po Bruselu nyní žádá zastropování jejich cen povolenek. Pokud by Fialova vláda chtěla řešit podstatu drahé elektřiny a obecně energetické drahoty v Česku, měla by zvážit připojení ke španělskému požadavku.

Zastropování cen povolenek lze provést snadno, „tahem pera“. Evropská komise by zkrátka navýšila objem povolenek „v oběhu“ natolik, že by jejich cena klesla na žádoucí úroveň. Není třeba na dluh kompenzovat dodavatele jako u elektřiny či pohonných hmot. Dodavatelem povolenek je totiž Brusel sám.

Takže zastropování cen povolenek nelze srovnávat například se zastropováním cen pohonných hmot. V případě zastropování cen pohonných hmot musí stát kompenzovat výrobce či dodavatele. Přitom hrozí, že kvůli ceně z hlediska dodavatelů neatraktivně nízké, a naopak pohledem nakupujících atraktivní až příliš, dojde ke kritickému nedostatku na trhu. Takový nyní vážně hrozí třeba Maďarsku. V případě povolenek by ale nic takového nenastalo. Brusel je výhradním „výrobcem“ povolenek a jejich zastropování pro něj náklad prakticky nepředstavuje.

Alespoň tedy ne náklad v klasickém smyslu slova, tedy náklad finanční.

V zájmu Bruselu totiž zvýšení objemu obchodovaných povolenek příliš není, neboť by tím klesl jeho ekonomický, tedy i politický vliv. V tomto smyslu pro něj snížení ceny povolenek nákladem je. Čím vyšší je totiž cena povolenek, tím více se touto de facto celounijní daní vybere. Navíc ze spekulace na vyšší cenu povolenek tyjí velké banky či fondy, které si z ní udělaly dobrý byznys. S povolenkami obchodují stejně jako třeba s akciemi. Prostě s nimi spekulují, i když je k podnikání nepotřebují, neboť nevytváří uhlíkové emise.

Emisní povolenky EU by vlastně bylo možné zcela pozastavit, nejen zastropovat cenu. Vždyť smyslem povolenek přece bylo uměle zdražit fosilní energie (v době, kde byly levné). Jenže ty nyní na řadu let zdraží válka. Povolenky tak ztrácí původní smysl. Co hůř, umocňují inflaci v EU a ztrátu konkurenceschopnosti firem z EU tváří v tvář nejen těm z Číny či Ruska.

Navíc, efekt války může suplovat efekt povolenek, i vnímáme-li je coby daň za negativní externalitu. Válka totiž zdražuje (a to na řadu let) výrobu fosilní energie, nikoli výrobu té jaderné či zelené. Pozastavením povolenek se zmírní sociální dopad inflace, ale penalizace za fosilní paliva zůstane. Až jednou ceny fosilních paliv zase výrazně klesnou, lze se k povolenkám vrátit.

Na poplach bijí už i české kraje. Nikdo jim nechce prodat plyn. S elektřinou to není o mnoho lepší. Dodavatelé plynu v ČR se obávají, že kraje jim dramaticky navýšenou cenu nakonec nesplatí, což by zadělalo na potíže s vymáháním nemalých pohledávek.

Kraje tak zřejmě budou muset velmi razantně omezit své jiné výdaje, třeba na investice do oprav a výstavby silnic a komunikací, které financují. Rovněž třeba v krajských školách, nemocnicích či zařízeních sociální péče se bude muset vytápět citelně nižší teplotou. Vážně je třeba se pak ptát, proč pacienti v nemocnicích nebo penzisté v domovech důchodců mají pokoušet své již tak často velmi churavé zdraví, jen aby banky a fondy mohly týt ze spekulace s povolenkami a Brusel neztrácel svůj vliv, který má v rámci přerozdělování miliard získaných z povolenek. Přesně tyto otázky by měl v Bruselu vznášet premiér Fiala. Využít tak konečně českého předsednictví EU. (22.8.2022)