Finské školství těží z vysoce vzdělaných učitelů. „Druhá silná stránka našeho systému je, že ani dětem z učilišť nezavírá cestu na vysoké školy,“ říká Mikko Vieltojärvi, poradce pro kompetence a vzdělávání z Konfederace finského průmyslu.
Finské školství je vzorem pro řadu evropských zemí. Jaké hlavní faktory přispěly k tomu, že se Finsku povedlo reformovat původní vzdělávací systém?
Asi nejdůležitějším faktorem je, že reformy vzdělávacího systému se ve Finsku vždy, nebo téměř vždy plánují a provádějí ve spolupráci se zainteresovanými hráči. Když zapojíte do reformy sociální partnery, studenty, učitele a vzdělávací instituce, tak vezmou plánované změny za své.
V čem je finský vzdělávací systém lepší než školství v jiných evropských zemích?
Finské školství má několik hlavních silných stránek. Jsou to především vysoce vzdělaní učitelé. Učitelé na základních školách mají magisterské vzdělání a studium učitelství na vysokých školách láká spoustu absolventů středních škol. Jsme také velmi pyšní na to, že v systému nejsou slepé uličky, v nichž by mladí lidé uvízli. Děti se rozhodují v šestnácti letech po ukončení základní školy, jestli půjdou na všeobecnou střední školu, nebo na odbornou školu, tedy učiliště. Nicméně tato volba jim nezavře dveře k dalšímu studiu. Absolventi odborných škol se mohou hlásit jak na výzkumné univerzity, tak na univerzity aplikovaných věd a pokračovat klidně až k doktorskému titulu. Bakalářský titul z univerzity aplikovaných věd také umožňuje studentovi hlásit se na magisterský program na výzkumných univerzitách.
V Česku se hodně diskutuje o prvcích finského školství, které by bylo vhodné uplatnit i v našem vzdělávacím systému. Dají se takto přenést jen určité prvky zahraničního systému, aby fungovaly?
Nemůžete jen tak vzít zahraniční vzdělávací systém a zavést ho v rozdílné společnosti. Je mnohem lepší vzít si příklad ze silných stránek zahraničních systémů a přizpůsobit je místním podmínkám. Musíte si uvědomit, že školství je vždy těsně spjato se společností. Co se zdá být jako největší výhoda finského školství, nemusí vůbec fungovat v tom českém.
Jak ve Finsku zapojujete do vzdělávacího systému firmy?
Zaměstnavatelé nejsou zodpovědní za profesní vzdělávání na učilištích, ale mohou se ho účastnit, což také dělají. Výuční certifikát vždy garantuje daný poskytovatel vzdělání, i když se student učí přímo v nějaké firmě. Takže je možné a docela obvyklé, že učni studují ve firmách, ale vždy jsou vedeni jako žáci určité instituce, která nabízí profesní vzdělávání, a učí se podle národních osnov. Důležité je, že firmy se účastní přípravy osnov a říkají, jaké dovednosti potřebují, aby školy a Finská národní agentura pro vzdělávání zajišťovaly.
Jak finské školy připravují děti na sociální změny, které přicházejí s rozvojem technologií?
Finské školy používají k výuce nejmodernějších technologie. Nejsem si ale jistý, že to je nejlepší cesta, jak připravit děti na budoucí požadavky, které se nedají nyní předpovědět. Školy ve Finsku a vůbec na celém světě by se měly postarat, aby děti měly silné základní dovednosti. Nevíme, jestli za deset nebo dvacet let budeme používat iPady nebo počítače, ale jsem si jistý, že budeme stále potřebovat dovednosti spojené s matematikou, čtením a psaním, jakkoliv se svět nakonec změní. Finsko nyní hodně investuje do základních dovedností dětí na základních školách, což je pro budoucnost velmi důležité.
Zapojují se školy do profesního vzdělávání dospělých?
Vedeme hodně diskusí o celoživotním vzdělávání, respektive celoživotním učení. Finský systém odborného vzdělávání je velmi dobře připravený na měnící se trh práce. Náplň studia se neustále vyvíjí, aby měnícím se potřebám světa práce odpovídal. Studující dospělí mohou také získat různorodou podporu. Vysoké školy se také podílejí na celoživotním vzdělávání. Problém, s nímž se ve Finsku potýkáme, spočívá v tom, že lidé, kteří by rekvalifikace potřebovali nejvíce, studují nejméně. A ti, kteří naopak studují nejvíce, nepotřebují své profesní dovednosti výrazně měnit.
Který vzdělávací systém ve světě považuje Finsko za svůj vzor?
Ve světě existuje spousta skvělých příkladů. Žádný z nich ale nemáme jako jediný vzor. Sledujeme bedlivě nám podobné evropské země, jako severské státy, ale také Rakousko, Irsko nebo Nizozemsko, a to, jak se jejich školství vyvíjí. Hodně zajímavých věcí se děje také na Dálném východě, například v Singapuru. Nicméně tamní příklady není snadné přizpůsobit našemu severskému školství.
Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. (5.12.2019)