Unikátní jev, ke kterému dochází při smrti bakteriální buňky, se podařilo popsat vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Libora Krásného ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární biologie Slovenské akademie věd. Svůj objev publikovali v prestižním odborném časopise Nature Communications.
Bakterie jsou ohraničené buněčnou stěnou, která uvnitř buňky udržuje tlak až dvaceti atmosfér. Pokud ale dojde k narušení stěny, buď mechanicky nebo působením antibiotik, další udržení tak velkého tlaku není možné. Tento tlak následně zapříčiní doslova „vystřelení“ cytoplazmatické membrány spolu s buněčným obsahem do vnějšího prostředí skrze vzniklé otvory v buněčné stěně. Bakteriální buňka umírá.
Tvar vyvrhnuté membrány je buď kulovitý (tzv. vezikuly) nebo tubulární (tzv. nanotrubičky). Tyto nanotrubičky jsou v současné odborné literatuře popisovány jako kanály, kterými mohou být spojeny bakterie a kterými si mohou vyměňovat i rezistence vůči antibiotikům. „Nanotrubičky jsou projevem bakteriální smrti,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Libor Krásný a tuto představu vyvrací.
Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR tímto objevem posouvají znalosti o bakteriální fyziologii a komunikaci.
Odkaz na článek
„Bacterial nanotubes as a manifestation of cell death“, Jiří Pospíšil, Dragana Vítovská, Olga Kofroňová, Katarína Muchová, HanaŠanderová, Martin Hubálek, Michaela Šiková, Martin Modrák, Oldřich Benada, Imrich Barák&Libor Krásný Nature Communications 2020, doi: 10.1038/s41467-020-18800-2 (9.10.2020)
