Vědci umožňují obohatit pšenici o výhodné geny jejích divokých příbuzných
Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Informuje o něm prestižní časopis Journal of Advanced Research.
Výzkum rekombinačních míst, která umožňují výměnu genetické informace, trval v olomoucké laboratoři dva roky. Pro vědce z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR to byla mravenčí práce. Z rostlin pšenice museli získat na 100 tisíc pylových zrn. Nejprve posbírali z rozkvétajících klasů prašníky, ze kterých uvolnili pylová zrna. Z nich pak pomocí enzymu získali jádra, která označili fluorescenční barvou, a následně v průtokovém cytometru vytřídili ta, která byla vhodná k výzkumu. Výsledek jejich bádání překonal očekávání.

Násobně vyšší šance získat lepší odrůdy
Týmu rostlinných genetiků se podařilo najít mimořádně zajímavé místo, tzv. rekombinační hotspot, který může podle vedoucího výzkumu Miroslava Valárika z ÚEB AV ČR výrazně ovlivnit úspěšnost při šlechtění. „Rekombinační hotspot, který se nám podařilo identifikovat, je mimořádný tím, že má šestkrát vyšší rekombinační frekvenci, než je běžné. Nalezení dalších takových míst nebo jejich vytvoření v genomu výrazně zvýší úspěšnost přenosu nových zajímavých genů z planých druhů do pšenice,“ uvedl Miroslav Valárik.
Divoké pšeničné druhy mají výhodné geny, které moderní odrůdy už ztratily
Olomoučtí vědci se dlouhodobě zaměřují na výzkum pšenice, která je základní potravinou pro téměř polovinu obyvatel zeměkoule. Kvůli klimatické změně, rostoucí světové populaci, úbytku půdy a dalším faktorům je v současné době klíčové co nejrychleji vyšlechtit nové, kvalitnější, odolnější a výnosnější odrůdy pšenice. Jednou z možností klasického šlechtění je obohatit pšenici o geny z jejích planě rostoucích příbuzných.
„Ti totiž disponují vlastnostmi, které intenzivně šlechtěné rostliny postupně ztratily,“ vysvětlil vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR Jan Bartoš. „Mají obrovskou zásobárnu genů, které ovlivňují například rezistenci vůči chorobám, odolnost vůči suchu nebo vůči zasolení půdy. Jiné geny odpovídají za obsah zdraví prospěšných látek, například vlákniny, betaglukanů nebo antioxidantů,“ doplnil Jan Bartoš.
