Třetina vajec, která se zkonzumují v České republice, pochází z domácích chovů. V těchto chovech není tak velký tlak na počet snesených vajec jako v intenzivních chovech, šlechtitelé se proto zaměřují při šlechtění hybridů pro tyto typy chovů také na vzhled drůbeže nebo na atypickou barvu skořápky. Ta může být nejen bílá nebo hnědá, ale také modrá, zelená nebo tmavě hnědá. Vědecký tým z Agronomické fakulty se ve spolupráci se šlechtitelskou firmou DOMINANT GENETIKA s. r. o. zaměřil právě na hodnocení atypicky zbarvené skořápky. Jeho cílem je vytvořit doposud neexistující barevnou škálu, podle které se budou moci řídit šlechtitelé plemen hybridů snášejících vejce s atypickou barvou skořápky.
Barva skořápky u takto šlechtěných hybridů, kteří vznikají křížením různých plemen, nemusí mít stejnou barvu vajec a škála odstínů může být velmi široká. „Ze zkušeností šlechtitelů špičkových nosných hybridů víme, že zákazník požaduje vyrovnanou, uniformní barvu skořápky. Barevná škála bude sloužit šlechtitelům při selekci na úrovni rodin, ale i jedinců na úrovni šlechtitelských chovů, aby mohli chovatelům a konzumentům zaručit jasně definovanou barvu skořápky vajec, která budou jejich nosnice snášet,“ uvedla Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat AF MENDELU.
„Barevný vějíř pro hodnocení intenzity zabarvení skořápky je aktuálně sestaven pouze pro nosnice snášející standardní hnědá vejce, nelze ho tedy použít ani pro hybridy Darkshell šlechtěné na produkci vajec s tmavě hnědou skořápkou,“ přiblížila vědkyně. V současnosti existuje barevná škála pro identifikaci různých odstínů žloutků, která se běžně používá u chovatelů a slouží například k posouzení vlivu krmných aditiv na intenzitu zabarvení žloutků. „I u žloutků víme, že konzumenti preferují vejce s tmavě žlutými žloutky,“ doplnila.
