Z prvních analýz vyplynulo, že do roku 2030 by mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen.
Zástupci České geologické služby, Akademie věd a Komory obnovitelných zdrojů energie zahájili projekt, v jehož rámci budou zkoumat a zpřesňovat geotermální potenciál energie zemského jádra na území České republiky. Součástí projektu je příprava datových podkladů pro usnadnění vzniku prvních geotermálních tepláren a výtopen. Podle prvních odhadů by do roku 2030 mohlo vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen. Nejdále jsou přípravy v Litoměřicích.
Cílem projektu je analyzovat potenciál geotermální energie na území ČR v hloubkách přibližně 400 m až 5000 m. Úkolem je zejména zpřesnit, případně nově vymezit oblasti, které by mohly být využity pro jímání zemského tepla, ať již z malých či větších hloubek. Malé hloubky přitom potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či ke kombinované výrobě tepla a elektřiny.
Projekt navazuje na činnost výzkumné infrastruktury pro geotermální energie RINGEN vzniklé v roce 2016. V jeho rámci bude provedena aktualizace a zpřesnění stávajících, ale již zastaralých map geotermálního potenciálu ČR. Budou vytvořeny teplotní mapy geotermálního potenciálu v různých hloubkových úrovních a následně vyčleněny oblasti ČR vhodné pro využívání geotermální energie. Mapy geotermálního potenciálu budou doplněny o další mapové vrstvy zobrazující možné střety zájmů a limitující faktory, takže uživatelé budou mít přehled nejen o geotermálním potenciálu, ale i o faktorech omezujících jeho využití (to může nastat např. v chráněných oblastech či v blízkosti různých zdrojů minerálních vod či termálních pramenů).
Na projektu se podílí výzkumníci z Česká geologické služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie. Projekt začal v letošním roce a jeho ukončení je plánováno na červen 2022. Projekt je financován z programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA administrovaného Technologickou agenturou ČR (TAČR).
Z předchozích zkoumání je zřejmé, že potenciál geotermální energetiky ČR se pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný: v budoucnosti může geotermální energie zabezpečit až třetinu naší spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla. Na základě analýzy připravovaných a možných projektů experti Komory obnovitelných zdrojů energie již dříve odhadli, že v případě existence vhodné podpory ze strany státu by do roku 2030 mohlo být vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. To by při instalovaném výkonu jedné teplárny 5 MWe a 40 MWt a výtopny 10 MWt znamenalo v roce 2030 celkovou výrobu 350 GWh elektřiny a 6 500 TJ tepla (a celkový instalovaný výkon 50 MWe a 600 MWt).
Celkový technicky využitelný potenciál realizovatelný do roku 2050 při ekonomické konkurenceschopnosti či s veřejnou podporou lze očekávat na úrovni 100 tepláren a 150 výtopen. To odpovídá celkovému instalovanému výkonu 500 MWe a 5 500 MWt s hrubou roční produkcí elektřiny 3 500 GWh a roční produkcí tepla 59,4 PJ.
S vytvořením podmínek pro rozvoj výroby elektřiny a tepla z geotermální energie počítá i aktuální návrh Národního energeticko-klimatického plánu.[2] Pro jeho naplnění je však nezbytné ověřit nejen potenciál geotermální energie, ale rovněž zvládnout různé technologické přístupy jejího jímání. To je hlavním úkolem výzkumné infrastruktury RINGEN, která sídlí v Litoměřicích a kde je také umístěn dosud nejhlubší geotermální vrt v ČR hluboký 2,1 km.
Vedoucí projektu Mgr. Jan Holeček, Ph.D. z České geologické služby, řekl:
„Pro splnění aktuálně platných klimatických cílů a závazků musí vláda do roku 2030 výrazně podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů. Geotermální energie aktuálně zaujímá v energetickém mixu obnovitelných zdrojů nejmenší podíl, avšak má největší potenciál pro budoucí rozvoj. Ze strategického hlediska se jedná o dobře škálovatelný a stabilní zdroj energie, který není závislý na vnějších klimatických podmínkách, denní či roční době. Proto je třeba se věnovat rozvoji všech oblastí využití geotermální energie, jak pro vytápění a produkci elektrické energie, tak i pro účely chlazení, ale i dalším netradičním způsobům využití, jako jsou průmyslové sušárny, využití v extenzivním zemědělství nebo temperace dopravních staveb.
RNDr. Jan Šafanda, CSc., vedoucí Geotermického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, řekl:
„Zmapování potenciálu geotermální energie je nutnou podmínkou k jejímu efektivnímu využívání. Výsledky a výstupy projektu budou mít přímé využití pro odhad efektivnosti tepelných čerpadel země-voda v jednotlivých lokalitách. U větších instalací typu geotermálních tepláren či výtopen budou vedle dostatečně vysoké teploty v přijatelné hloubce důležité zejména geologické a tektonické podmínky každé lokality. Ty určují, jaké jsou šance na vytvoření podzemního tepelného výměníku a na udržení indukovaných zemětřesení, které vytváření výměníku doprovázejí, v přijatelných mezích.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Tento projekt navazuje na předchozí spolupráci Komory OZE s experty z členské České geotermální asociace a dalšími odborníky na geotermální energetiku. Geotermální energie má svá specifika, v kterých vidím příležitosti pro naší lokální energetiku, obce, domácnosti i firmy. Česko potřebuje rozvíjet všechny domácí obnovitelné zdroje - tento projekt tomu výrazně pomůže.” (24.4.2020)