Vedení Hospodářské komory apelovalo na ministryni Maláčovou, aby se více věnovala problémům podnikatelů

Politici při současném předvolebním boji zapomínají na podnikatele. Během setkání s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou to řekl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. V průběhu schůzky šéf Komory Janu Maláčovou upozornil na kontroverzní návrhy MPSV a připomněl témata, která negativně ovlivňují podnikatelské prostředí v České republice.

 Vladimír Dlouhý během schůzky zopakoval dlouhodobé výhrady Hospodářské komory k plošnému navýšení platů ve veřejné sféře, k růstu důchodů bez jasné vidiny efektivní penzijní reformy i příliš rychlému růstu minimální mzdy. „Hospodářská komora si samozřejmě také přeje, aby rostly mzdy. Je však iluzí si myslet, že toho vláda docílí jednorázovými populistickými růsty minimální mzdy bez jasné provázanosti s budoucím ekonomickým vývojem a reálnou produktivitou práce,“ zdůraznil během schůzky Dlouhý.

Vladimír Dlouhý poukázal také na nadměrnou byrokracii a administrativní zátěž, kterou podnikatelé dle pravidelných šetření Hospodářské komory dlouhodobě považují za jednu z největších překážek v jejich podnikání. K úlevě od papírování by mohlo velkou měrou přispět právě ministerstvo práce a sociálních věcí. Například větším zefektivněním administrativy pro podnikatele ze strany České správy sociálního zabezpečení nebo úřadů práce. (4.9.2018)

Reakce Hospodářské komory na nařízení vlády k minimální mzdě

Hospodářská komora České republiky analyzovala návrh nařízení, které po letošním růstu o 1.200 Kč zvýší úroveň minimální mzdy s účinnosti od 1. ledna 2019 o dalších 1.500 Kč, tedy meziročně o 12,3 % na 13.700 Kč.

Hospodářská komora upozorňuje, že od roku 2013 by tak minimální mzda vzrostla už o více než 60 %, aniž by existovaly důkazy, že stejně vzrostla i produktivita práce. Mzdové náklady zaměstnavatele by tak od ledna vzrostly z letošních 16.400 Kč na 18.400 Kč, náklady na pracovní sílu se tak zvýší o dalších 24.000 Kč ročně.

Jestliže minimální mzdu za nekvalifikovanou práci pobírá 150.000 lidí, stát tímto krokem z výplat těchto zaměstnanců a od jejich zaměstnavatelů vybere na dani z příjmu a odvodech navíc 3,6 mld. Kč. Paradoxně tak z navyšování nejnižších výdělků těží z velké části stát, navíc zaměstnavatelé v praxi musí odměňování zaměstnanců odstupňovat, a tak uměle navýšit mzdu i ostatním svým zaměstnancům, ze které plyne do státní kasy vyšší výběr daní a odvodů.

Pokud by skutečně vládě šlo o to, aby se lidem s nejnižším možným výdělkem zvýšila mzda, měla by se důkladně zabývat možností snížit celkové daňové zatížení práce včetně odvodů všem zaměstnavatelům a zaměstnancům v zemi, neboť je v České republice jedno z nejvyšších ze zemí OECD.

Hospodářská komora, jakožto největší podnikatelská organizace, skokové zvýšení minimální mzdy o dalších 1.500 Kč odmítá a návrh ministryně práce a sociálních věcí považuje za nepřiměřený, sklouzávající k populismu, kterému jsou občané ČR, bohužel, v souvislosti s nastavováním výše minimální mzdy vystaveni už každoročně. Zároveň upozorňuje, že dramatický skok minimální mzdy bude mít rovněž vliv na zamýšlenou automatickou valorizaci nejnižšího výdělku v budoucích letech.

Hospodářská komora rovněž připomíná, že mzdy rostou dlouhodobě a nadále budou růst, vloni všem zaměstnancům průměrně vzrostla o 7 %, letos predikuje více než osmiprocentní růst mezd, stejně tak i v roce 2019, české mzdy rostou rychleji než produktivita. Není proto racionální důvod, aby stát administrativním krokem tlačil na růst mezd.

Věříme, že ve vládě převládne zdravý rozum a vláda návrh ministryně práce a sociálních věcí odmítne. (28.8.2018)